Každé žabky, která zahyne, je škoda

Publikováno: 7.7.2017 Autor: radka.tumova
Každé žabky, která zahyne, je škoda

Záchranáři z kroužku Všeználek Schrödingerova institutu spojili síly s pracovníky Národního parku České Švýcarsko a s dětmi ze Základní školy Krásná Lípa, aby ochránili žáby mířící do rybníků v okolí Doubice před smrtelnými nástrahami na jejich cestě. A úspěch na sebe nenechal dlouho čekat.

I když se většině lidí žáby, a především ropuchy nelíbí nebo se jich dokonce štítí, jedná se o jedny z nejužitečnějších živočichů v našem ekosystému. Nejen, že dokáží zkonzumovat obrovské množství hmyzu, ale samy žabky jsou součástí potravního řetězce jako kořist.

Každoročně na jaře je jich při cestě ze zimovišť do jejich rodných rybníků a potoků velké množství neúmyslně přejeto především tam, kde jim trasu putování přetínají silnice.

A tak se sešla parta záchranářů. Pracovníci Národního parku České Švýcarsko a děti z Ekotýmu Základní školy z Krásné Lípy postavili v zatáčce u Obecního úřadu v Doubici žabí zábrany. Poté si žáci vzali hlídky ve všední dny a o víkendech přišla řada na nás - záchranáře „Všeználkovské“. A co má takový záchranář na starosti? Nejen, že žáby ze záchytných pastí vyloví a přenese do bezpečí rybníku, musí také provést záznam - datum a čas odchytu, teplotu v době odchytu, počasí předchozího dne a noci a v neposlední řadě počet přenesených jedinců a jejich pohlaví. Statistika musí být.

A když už jsme u čísel, můžeme si naše snažení shrnout: patnáct rodinných hlídek za šest víkendových dnů zachránilo čtyři sta sedmdesát šest ropuch obecných a tři čolky obecné. No, není to na nás malé špunty (někteří jsme drželi žábu poprvé v životě) úspěch?

Miroslav Brabník