Základní škola Tyršova a Základní škola U Nemocnice patří mezi deset vybraných škol v České republice, které získaly podporu pro zavedení školní mediace jako nástroje prevence a řešení konfliktů.
Škola je místem, kde se protíná mnoho životních příběhů. Každý den se v ní potkávají především učitelé a děti, ale do společného prostoru přímo i nepřímo vstupují další postavy - rodiče, vrstevníci, sourozenci nebo třeba i sousedé. Na malém prostoru tak do sebe narážejí odlišné názory, přístupy, hodnoty či aspirace, a to samozřejmě přináší i konflikty. Ty mohou být zjevné či skryté, individuální nebo skupinové, ale vždy mají vliv na školní atmosféru, ovlivňují podmínky učení, zdraví i mezilidské vztahy. Říká se, že konflikt je koření života - to platí ovšem za předpokladu, že se lidé nakonec domluví. K tomu, aby se domluvili, může posloužit právě mediace.
Mediace je jednou z osvědčených metod řešení konfliktů. Uplatnění nachází při soudních sporech, v rodinných, sousedských, pracovních či osobních vztazích. Její kouzlo spočívá v komunikaci, která má jasná pravidla. Mediace je dobrovolná, důvěrná, orientuje se na řešení, nikoli na hledání viníka, a je řízena prostředníkem - mediátorem. Mediátor je třetí, neutrální osobou, která pomáhá účastníkům sporu hledat společnou smírnou cestu formou vzájemně přijatelné dohody. Dlouhodobá statistika říká, že až osmdesát procent mediací končí dohodou.
V České republice nebyla mediace do školního prostředí dosud zavedena. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že je účinnou a efektivní metodou, jak zmírňovat napětí ve školních kolektivech a jak budovat lepší vztahy mezi účastníky života ve škole.
Naše školy patří mezi deset vybraných škol v České republice (pět z Ústeckého kraje a pět z Moravskoslezského kraje), které získaly podporu pro zavedení mediace jako nástroje prevence a řešení konfliktů. V rámci projektu spolupracují ZŠ Tyršova Rumburk, ZŠ U Nemocnice Rumburk, ZŠ a MŠ Krásná Lípa, ZŠ Jiříkov a Biskupské gymnázium Varnsdorf. Na všech deseti školách je do projektu zapojeno vedení, učitelé i žáci. Dva učitelé z každé školy absolvovali plnohodnotný stohodinový výcvik v mediaci a deset dětí druhého stupně se zúčastnilo bezmála padesátihodinového tréninku takzvaných peer, neboli vrstevnických mediátorů s následnou supervidovanou praxí. Vedení i pedagogické sbory jsou podporovány pravidelnou supervizí.
Celý pedagogický sbor na obou školách absolvoval workshop na téma komunikace a řešení konfliktů a seznámil se s tím, co mediace ve škole obnáší a přináší. Vedení školy se na podnětných workshopech setkávalo s vedením dalších zapojených škol a mohli tak společně téma sdílet. Mediačního výcviku se za uvedené školy zúčastnili čtyři pedagogové a celkem dvacet dětí z obou škol (deset a deset z každé školy).
Pomalu se blížíme k cíli. Mediační výcvik máme již za sebou. Naučili jsme se rovnoměrně vyslechnout každou z nesvářených stran, pomoci jim formulovat vzájemné požadavky tak, aby byly jedné i druhé straně srozumitelné, a podpořit obě strany v nalezení společně přijatelné dohody. Snad nejtěžší je ustoupit z role soudce. Ve škole jsme zvyklí neustále něco řešit a rozhodovat. Jako mediátoři nehledáme řešení, ale pomáháme lidem v konfliktu, aby řešení dokázali nalézt sami a mohli se nadále setkávat v prostředí školy, kam společně docházejí.
Do konce března k nám do škol budou dojíždět odborní mediátoři a supervizoři a budou nám pomáhat v rozvoji a upevňování získaných dovedností a zejména v tom, jak mediaci zavést a udržet.
Celý projekt podporuje grant z Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím Agentury pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR. Naše zkušenosti budou zapracovány do metodiky, která bude návodem pro další školy. Děkujeme našemu zřizovateli za dlouhodobou podporu v oblasti zvyšování kvality naší práce i rodičům peer mediátorů, kteří věnovali projektu svou důvěru. Jsme rádi, že jsme u počátku této myšlenky a že naši žáci mají možnost odnést si do života nové a velmi praktické dovednosti, které už v současné době ověřují v praxi. Jsou moc šikovní, snaživí a patří jim velká pochvala a poděkování.
Jana Masařová, Romana Bušková