Po odchodu Miloslava Kucera z funkce ředitele byla při kontrole rumburského bazénu ze strany Krajské hygienické stanice dne 13. 1. 2017 zjištěna natolik závažná porušení vyhlášky MZ 238/2011 Sb., že plaveckému bazénu hrozilo okamžité uzavření. Havarijní stav některých částí bazénu byl prokazatelně zaviněný zanedbáním dříve běžně prováděné pravidelné údržby. To v žádném případě nebylo věcí řadových pracovníků, ale jednoznačně bývalého vedení. V době letních odstávek byli zaměstnanci nuceni si vybrat dovolenou, zatímco v minulosti se právě v této době vždy prováděly práce, které není možné provádět za provozu. A to vše navzdory upozorňování mistra provozu na nutnost provedení oprav právě v době odstávky.
Ona taková ta obyčejná základní údržba totiž nikdy žádného ředitele neproslavila. Je to práce, z které nic nekouká. Ze strany bývalého ředitele vždy slyšel stejné zaklínadlo, že na údržbu od města v řádu desetitisíců nedostal peníze, přičemž pravidelný roční příspěvek od zřizovatele, který se v loňském roce nakonec dostal vysoko přes šestnáct milionů, byl vždy pochopitelně určen mimo jiné právě i na udržování svěřených sportovišť. Vedla jsem svého času rumburská sportoviště celé čtvrtstoletí a nutná běžná údržba v rámci příspěvku od města pro mě byla vždy naprostá samozřejmost.
V protokolu z hygienické kontroly je jednoznačně konstatována několikaletá „zhoršená možná údržba“. Konkrétně kontrola upozornila zejména na zkorodované části některých šatních skříněk, narušené spáry mezi dlažbou, která je místy popraskaná, v horších případech chybí. Další nepřehlédnutelné uvedené závady jsou oprýskaná barva, na četných místech rez, prorezlé nátěry pod startovacími bloky a madla se značnou korozí a chybějící či poškozené mřížky přepadových kanálků u velkého bazénu.
Dále například opadávající popraskaná omítka, nemožnost desinfekce a údržby rozpadajících se dveří u WC, poškozené dřevěné obložení sušáren a v neposlední řadě havarijní stav v obou saunách. Bývalé vedení sportovišť za dva a půl roku nebylo schopno ani vypracovat provozní řád, což je ze zákona povinností každého provozovatele a který Krajská hygienická stanice vyžadovala, což bylo též uvedeno v závěrečné zprávě.
Poslední dva roky jsem na Radě města marně upozorňovala na neprůhlednost hospodaření nelogického slepence domu kultury se sportovišti města, a to s podezřením, že se tak děje na úkor právě sportovišť, která paradoxně spojením s domem kultury měla „získat strategického partnera“. Sloučení se neosvědčilo jak po stránce vedení, jelikož se jednalo o dva naprosto rozdílné provozy, které bývalý ředitel nezvládl, tak po stránce ekonomické, kdy namísto avizovaných úspor nákladů došlo k jejich navýšení. V roce 2012 před nástupem vlády ředitele Kucera, kdy organizace hospodařily samostatně, byl jejich příspěvek ve výši čtrnáct a půl milionu korun, v roce 2016 již přesáhl šestnáct a půl milionu. Toto naprosté selhání vedení se projevilo hlavně na současném neutěšeném technickém stavu plaveckého bazénu. Upozorňovala jsem na závažné nedostatky ve vedení této organizace a chtěla jsem prosadit předkládání hospodaření dle jednotlivých provozů a položek tak, jak jej předkládají všechny ostatní příspěvkové organizace a jak to bylo zřizovatelem vždy v minulosti vyžadováno i na sportovištích. Bohužel neúspěšně. A to vždy s argumentem některých členů Rady ve smyslu, že od toho máme odpovědného ředitele, kterému do toho přece nebudeme mluvit. A tak se nemluvilo. Vedení města nemělo přehled a konkrétní informace, jak se tu s desítkami milionů ročně nakládá a zda byly tyto finance využity účelně a hospodárně.
Krajská hygienická stanice od nás nyní požaduje písemnou zprávu o způsobu odstranění zjištěných nedostatků, jejíž návrh předložím na nejbližší Radě města k projednání. Čeká nás co nejdříve nákladná oprava neutěšeného stavu zařízení bazénu, se kterou nikdo nepočítal. Bohužel pravděpodobně na úkor jiných investic města. Mluvím o částce kolem čtyř milionů korun, s předpokládanou dobou realizace v době odstávky během letních prázdnin. Návštěvníci jistě pochopí, že nám jde hlavně o jejich zdraví a o zdraví jejich dětí.
Bronislava Nedvědová současná ředitelka SRAS