Počasí neporučíme, záplavám bohužel také úplně nezabráníme. Vhodnými protipovodňovými opatřeními lze pouze zmírňovat jejich negativní účinky. I přesto, jak je tento úkol obtížný, je nutné vzhledem k velkým ekonomickým škodám způsobeným povodněmi tato opatření hledat a rozvíjet. Mezi ně se řadí budování výstražných systémů a prvků varování a informování obyvatel. I Rumburk se rozhodl investovat do hlásičů, čidel, meteostanic a kamer. Jejich rozmístění po městě se plánuje na příští rok. Celý projekt by měl vyjít až na deset milionů korun, což není zrovna malá částka, ale rumburská radnice byla úspěšná v získání dotace ve výši osmi a půl milionu korun. Právě k tomuto tématu se rozjela i debata na sociální síti. Jednu z reakcí si nyní můžete přečíst.
„Upřímně si myslím, že to je blbost. To, jestli se zvedá Mandava, nebo ne, na zavolání rádi řeknou lidi, co bydlí u vody. Případně to stejně bude MP objíždět a monitorovat. Co já si pamatuji, tak za posledních čtyřicet let tu pořádná povodeň byla dvakrát. Účinnější systém varování by byl, kdyby si MÚ/hasiči vzali jejich mobilní čísla a v případě potřeby jim posílali SMS.
Co mi však chybí je nějaký povodňový krizový plán, který bude obsahovat, jaké ulice budou v případě povodně uzavřeny, kudy povedou objízdné trasy, kdo bude řídit dopravu, kde se mají shromažďovat lidé povodní ohrožení, jak o ně bude postaráno, kam mají volat o pomoc, kde jsou pytle s pískem, kde se mohou hlásit případní dobrovolníci atd. Nevím, že by něco takového existovalo a to je šest let po povodni. Minimálně o tom neví ti, kterých se to nejvíce týká.
Jo a těch x-milionů bych raději dal do „rybníku/poldru“ za depem (smysluplné protipovodňové opatření), který má šanci nasbírat vodu z Křečan a tak zmírnit případné následky povodně ve městě.“
jap