Strážník Ivo Dittrich neustále příjemně překvapuje své okolí. Kam přijede, tam sklidí úspěch. Naposledy se tak stalo na Mistrovství světa v benchpressu, které se konalo v Rakousku. Získaný bronz je úžasný. Nebýt toho, že spadl do kategorie těžších závodníků, mohl být ještě úspěšnější.
Mistrovství světa předcházel úspěch na Mistrovství České republiky. To se konalo v dubnu ve Starých Křečanech. Další v řadě byl titul mistra Evropy z ME ve slovenském Prešově, kde zvedl 150 kilogramů. Právě tam si bohužel při třetím pokusu způsobil zranění ramene. V tréninku však nepolevil, i s prostředky tlumícími bolest trénoval, a to i dvakrát denně. Bohužel kvůli lékům přibral a nepodařilo se mu při shazování kilogramů dosáhnout takové tělesné hmotnosti, aby mohl na MS soutěžit ve své kategorii - v kategorii do 67,5 kilogramu.
Jiná kategorie, jiní soupeři,
jiný výsledek
Dittrich tedy spadl do kategorie soutěžících do 75 kilogramů, závodil bez dresu (kategorie RAW) a čekalo ho deset soupeřů z celého světa - Američan, Ukrajinec, Němec, Rakušan a jiní. I během konání MS v benchpressu musel bolest ramene tišit léky. I přesto si svým výkonem vysloužil bronz.
Nemá dost, v plánu je
světový pohár
Ivo Dittrich už od mistrovství světa trénuje na světový pohár v benchpressu, který se uskuteční v polovině listopadu na Slovensku. Jeho trenér Petr Chroustovský ho bez obav tipuje na vítěze:
„Ivo vyniká v kategorii do 67,5 kilogramu. Na ostatní v této kategorii mívá náskok i dvacet kilogramů. Je v něm obrovský potenciál,“ komentuje Dittrichovy výkony. Dittrich přitom nemá žádný speciální tréninkový plán, cvičí sám a řídí se tím, že ví, co tělo potřebuje. Kromě Slovenska se ukáže také v Praze - na dalším Mistrovství České republiky a Mistrovství Evropy.
Výjimečné výkony, rychlé úspěchy
a touha po Americe
Dittricha si poprvé všiml Petr Chroustovský na loňském Mistrovství České republiky v benchpressu. Dittrich byl do té doby jen nadšenec-amatér. Stačily mu ale necelé dva roky na to, aby sesbíral neuvěřitelné množství ocenění - právě loni se v Křečanech stal mistrem republiky a hned poté na Slovensku i mistrem Evropy. Oproti svým soupeřům, kteří začínali s benchpressem kolem osmnácti let, začal pozdě - ve svých třiatřiceti letech. Přesto podává výkony, jaké by mu mohl leckdo závidět.
Dittrich by se chtěl dostat i do Ameriky, kde by poměřil síly na jiné úrovni. Jako třešničku na dortu by mu to přál i jeho trenér. Po tom, co strážník překonal národní rekord uzvednutím 160 kilogramů, by chtěl také zaútočit na rekord světový. Ten činí 213 kilogramů. Navíc se ještě přibližuje kategorii Masters, v níž jsou závodníci ve věkovém rozmezí 35 - 45 let. A aby toho nebylo málo, uvažuje Dittrich o změně disciplíny.
Poděkování patří kolegovi
a městu Rumburk
Ivo Dittrich i jeho trenér Petr Chroustovský děkují strážníku Robertu Punčochářovi, který se stará o veškerou administrativu spojenou s Dittrichovým závoděním a zároveň je jeho řidičem, ať už ho má odvézt kamkoli. Především směřuje ale poděkování Městu Rumburk za finanční podporu, bez níž by nemohl Dittrich absolvovat daleké cesty na závody a díky níž má také neustále k dispozici posilovnu, vitamíny a speciální výživu.
Nikdo neví, čím Dittrich Rumburk překvapí příště. Aby k tomu překvapení ale došlo, je žádoucí mu popřát hodně sil, neutuchající motivaci, vydatné tréninky a taky trochu toho štěstí.
pem
