Ve čtvrtek 28. 8. se v Domě kultury Střelnice Rumburk konalo zasedání Zastupitelstva města. Zastupitelů se sešlo osmnáct, jeden se dostavil s mírným zpožděním. Občanů přišlo asi třicet, po diskuzi o nemocnici jich zůstala zhruba polovina. Diskutovalo se především o nemocnici a o mediální dohře nešťastné události.
Hned na začátku navrhl starosta Trégr změnu v programu, a to ve smyslu rozšíření bodu Informace z valné hromady Lužické nemocnice a polikliniky o informace a diskuzi o současné mimořádné situaci v nemocnici. Ladislav Pokorný navrhl přidat do programu bod Informace o porušování zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ze strany vedení města Rumburk, Městského úřadu Rumburk a Lužické nemocnice a polikliniky. Tento bod nebyl po hlasování do programu zařazen, návrh starosty Trégra schválen byl.
Po tom, co místostarostka Winterová přednesla zprávu o činnosti Rady města, přišly na řadu majetkové záležitosti města. Právě při tomto bodě vystoupil jeden z občanů s tím, že si spočítal, kolik toho město prodalo za uplynulé čtyři roky a za jakou částku. Došel k sumě kolem padesáti miliónů a vyjádřil své znepokojení nad tím, jak město hospodaří s majetkem. Místostarosta Šváb na to argumentoval tím, že napočtená částka obsahuje i prodeje pozemků v průmyslové zóně, což je jistě zájem všech, a že z příjmů z prodejů jsou financovány investiční akce, které jsou v součtu několikanásobně vyšší.
Hned poté byl projednáván bod týkající se historicky nešťastně nastavených vztahů města a společnosti Teplo Rumburk. Tento bod byl na srpnové zasedání zastupitelstva přeložen z června kvůli velkému rozsahu materiálu, který zastupitelé obdrželi k prostudování. Cílem materiálu bylo nalezení řešení problematického období let 2009 až 2013 a případné prodloužení smluvního vztahu za výrazně jiných, lepších podmínek. Návrh byl schválen. Schválení nepodpořilo jen pět zastupitelů (ČSSD a Město lidem). V praxi to bude mít pozitivní dopad na nájemníky městských bytů, které jsou napojeny na centrální zdroj tepla. Každé takové domácnosti se vrátí několik tisícovek za teplo. Navíc cena poklesne od 1. 1. 2014 z asi 900 až 1000 korun/GJ na asi 628 korun/GJ. Dojde k zavedení jednosložkové ceny tepla, lidé tedy budou platit jen za to, kolik tepla opravdu využijí. Město Rumburk a jeho příspěvkové organizace dostanou asi na přelomu září a října necelých šest miliónů korun zpět a do roku 2019 ušetří díky novým smlouvám skoro sedmnáct miliónů korun. Mimo to bude na dalších deset let zajištěn zdroj tepla za konkurenceschopnou cenu. Byla také sjednána roční výpovědní lhůta, kterou je možné využít po roce 2019 (do té doby od smlouvy nelze odstoupit, protože byla sjednána v roce 1998 na dvacet let). Nová cena tepla se bude počítat zpětně od 1. 1. 2014. Za město vedl jednání místostarosta Šváb, který také materiál zastupitelům předkládal. V příštím čísle přineseme informace o tom, co všechno z jednání o tomto bodě vyplyne pro občany.
Z řad občanů padl dotaz na možnost využití geotermální energie, tedy tepelné energie ze země. Odpověď přišla od místostarosty Švába:
„Tuto možnost jsme řešili, ale bohužel je zde příliš hluboko a není k dispozici technika, s jejíž pomocí bychom se k té energii v současné době dostali.“ Své důvody pro hlasování proti návrhu podal Josef Růžička, který tvrdil, že je to vše moc narychlo a on neměl čas si to pořádně prostudovat, naopak se návrhu zastal Schäfer a pokusil se ho stručně obhájit tím, že přijetí návrhu umožní mít od ledna levnější teplo, prohlásil také, že materiál je komplexně zpracovaný a obyvatelům Rumburku pomůže.
Devátým bodem zasedání byly informace z městské policie. Trégr zmínil například to, že od 1. 9. budou v Rumburku čtyři asistenti prevence kriminality. První dvojice se objevila v rumburských ulicích v květnu 2013 a zaznamenala ze strany občanů pozitivní ohlasy. Projekt, z něhož pozice asistentů vznikly, financuje Ministerstvo vnitra. Dále připomněl, že strážníci konají čtyři až pět služeb společně se státními policisty. Bronislava Nedvědová se ptala na pracovní náplň strážníka Šneka, na jeho každodenní užívání služebního vozu, na to, proč má kancelář na městském úřadě a co je pravdy na tom, že je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci. Trégr jí odpověděl, že Šnek v současné době absolvuje každodenní školení ve Varnsdorfu včetně víkendů, kam služebním vozem i dojíždí a že služební účely jsou ty jediné, pro které mu byl vůz přidělen. Bylo jí vysvětleno, že Šnek nemá na městském úřadě kancelář a sám strážník, protože byl přítomen, odpověděl Nedvědové, že v šetření byl, ale výsledek byl takový, že z jeho strany nedošlo k pochybení, a proto byl podnět odložen.
O nemocnici se mluvilo asi hodinu
Starosta Trégr navrhl, aby byl bod Informace z valné hromady Lužické nemocnice a polikliniky rozšířen o informace o současné situaci v nemocnici, jeden bod o nemocnici měl tedy dva podbody - valnou hromadu a tragédii, k níž v nemocnici došlo. Co se valné hromady týkalo, informoval Trégr o průběhu a všech usneseních, k žádnému spekulativnímu převzetí nemocnice podle prognóz, nedošlo. Došlo k výměně akcií a navýšení základního jmění nemocnice o více než dvacet dva miliónů korun. Město už akcie upsalo a začalo je splácet.
Diskuzi o situaci v nemocnici odstartoval jeden z občanů, který si posteskl, že mu chybí vyjádření dozorčí rady nemocnice k události z noci z 5. na 6. 6. Na to se ujal slova Jan Pospíšil, místopředseda dozorčí rady:
„Nemám podklady, které by stačily na to, abych se k tomu vyjádřil. Nebudu tu říkat nějaký výsledek, co se asi stalo, když ještě nic nerozhodla policie a nerozhodl ani soud. Nevím, co udělala sestra, nevím, co udělal doktor, nevím, co udělal ředitel nemocnice.“
Zazněly pozitivní i negativní reakce na stav nemocnice, její ředitel Darek Šváb vysvětloval, jaká je finanční situace, pomohl mu k tomu i jeden z občanů, který zmínil svou pozitivní zkušenost: „Je jednoduché ukázat na Švába a říct, že za všechno může on. Může ale jen za to, že zpackal tiskovku,“ řekl a dodal, že každá nemocnice zápasí se zdravotními pojišťovnami a Šváb se v nemocnici o mnohé zasloužil. Patnáctimiliónová dotace, kterou jí město poskytlo, je podle něj ještě malá. Na závěr řekl, že by nemocnice ale potřebovala obměnu, Švába by prý ale ponechal.
Darek Šváb vysvětlil, proč nevyšla tisková zpráva Lužické nemocnice a polikliniky dřív. Uvedl to, že v první fázi policejního šetření nemohla společnost informace po dohodě s policií uvolnit, ztížilo by to vyšetřování. Řekl také, že společností byly vytipovány další případy, které byly předány policii.
Aloisem Kittlem bylo vedení nemocnice označeno za diletanty a vedení města osočil z politizace celé situace. Myšlenku, že jde o politický boj mezi současným vedením a ČSSD, na jejíž kandidátce je Petr Vondráček, doktor, který konal službu oné červnové noci, Trégr zavrhl.
„My jsme nezmínili ani jedno jméno,“ bránil se tomu, že by politizaci odstartoval on nebo někdo jiný z vedení města. Ve vyjádření Rady města, které Trégr poskytl 25. 8. i k otištění v Rumburských novinách, žádal o depolitizaci této situace.
„Kdo podle vás politizuje kauzu?“ ptala se Nedvědová. Zároveň řekla, že podala stížnost dozorčí radě a ta se k ní nedostala. Zatajování informací řeší prý Nejvyšší správní soud v Brně. Vzhledem k tomu, že předseda dozorčí rady nebyl přítomen, odpověděl opět Pospíšil a sdělil, že žádná stížnost dozorčí radě od Nedvědové nepřišla. Následovala debata o tom, kdo tedy zahájil politizaci kauzy. Zatímco Švába z politizace osočil Sykáček, Trégr řekl, že s tím začal Dalibor Dvořák, který figuruje na kandidátce rumburské ČSSD, v tom smyslu, že se Šváb naváží do Vondráčka proto, že je v ČSSD. Pokorný oponoval, že situaci nikdo „z nich“ nepolitizuje, a vyčetl Švábovi, že situaci manažersky nezvládl. Šváb jen upozornil, že nelze vyvozovat závěry z toho, co je v médiích. Na to reagoval Karel Schäfer ve svém shrnutí. Bylo podle něj dobře, že nemocnice vydala tiskovou zprávu, ale vydaná zpráva byla příliš nekonkrétní a novináři tak měli možnost spekulací a domýšlení. Mluvil také o tom, že od června už mělo být hotovo interní šetření. I on řekl, že manažersky situaci vedení nemocnice nezvládlo a že si umí představit, že člověk v takové nestandardní situaci nejedná přesně podle formulářů. Mínil tím červnové jednání Petra Vondráčka.
„Šetření se chýlí ke konci,“ ujistil přítomné Šváb.
„Jsme ale vázáni mlčenlivostí a nemůžeme vyprávět, jak k události došlo. Petr Vondráček říká, že hned 6. 6. informoval vedení nemocnice, ale informoval jen vedení oddělení, a to až potom, co případ uzavřel jako přirozené úmrtí. O tom, co se skutečně stalo, nebyla v dokumentaci ani zmínka. Také bych chtěl říct, že rezignuji na post ředitele nemocnice, pokud se informace, které jsem sdělil médiím, ukážou jako nepravdivé. Odmítám ale zametat věci pod koberec, i když vím, že v médiích budu ten nejhorší. Vím, že ta mediální přestřelka nebyla šťastná, ale na naší tiskové konferenci jediné jméno, jediné obvinění kohokoli nepadlo. Následně bylo třeba reagovat na zjevné nepravdy, které uvedl pan doktor.“ Také upozornil na Vondráčkem nepravdivě vyplněný úmrtí list pacientky, která v červnu v nemocnici zemřela. V diskuzi zastupitelů na konci zasedání se ještě ptala Nedvědová na to, zda je v nemocnici nějaký vnitřní předpis pro to, co měl doktor v nastalé situaci dělat. Šváb ji vysvětlil, že tento postup je daný přímo Zákonem o zdravotnických službách.
Poměrně rychle byly projednány body, v nichž starosta Trégr informoval přítomné o dění na valné hromadě Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje a na valné hromadě Severočeské vodárenské společnosti.
Zasedání zastupitelů skončilo v půl osmé večer.
Pem
