Než nastoupí do školy studenti, bývá v ní živo a zaměstnanci se rozhodně nenudí. Všechno musí být perfektně připraveno - rozvrh hodin, úklid tříd, aktualizace všemožných školních dokumentů, organizace opravných zkoušek, různých školení... Ale kromě toho všeho si kantoři rumburského gymnázia našli čas i na zcela netradiční akci.
Úterý 27. 8., nejchladnější den letošních prázdnin a možná i jeden z nejdeštivějších. Přesto se brzo ráno plní vlak směr Jedlová zaměstnanci gymnázia. Z jedlovské zastávky se nám moc nechce, déšť je vytrvalý, i když ne prudký. Po půlhodince stoupání se okolní příroda halí do hustého mraku a se stoupající nadmořskou výškou připomíná spíš listopad. S výjimkou skupinky dětí z nějakého tábora nás obklopuje až tajemně liduprázdný les. Nálada je ale navzdory počasí dobrá. Kolem desáté dorážejí ti nejrychlejší do vítaného sucha chaty na vrcholu Jedlové. Kvůli počasí ji máme sami pro sebe.
V plánu je ale ještě místní lanové centrum. V mokru a zimě je to velká výzva, kterou nakonec přijme asi třetina přítomných. Po nezbytné instruktáži šplhají první odvážlivci do korun stromů a pouštějí se do překonávání překážek. Někdo postupuje s lehkostí, jiní mají po chvilce pocit, že přecenili své síly.
Lana i dřevo kloužou, k zemi je daleko. Ale kolegové povzbuzují a kantor se přece jen tak nevzdá. Nakonec všichni končí svou pouť s patřičnou euforií sjezdem na pevnou zem. Teplý oběd v hospůdce je pak příjemnou odměnou pro „lezce“ i prochladlé diváky. Vydařený den končíme sprintem k vlaku, u něhož už přešlapuje netrpělivý výpravčí.
ájé