Areál Lorety v Rumburku byl za Ústecký kraj vybrán jako nejlepší příklad obnovy kulturní památky za rok 2013 a byl nominován do celostátního kola Ceny Národního památkového ústavu, jejímž cílem je vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví.
Vlastník areálu, Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, zrekonstruoval vstupní budovu v letech 2012 - 2013. Projekt za 1,5 milionu korun byl realizován díky příspěvku z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. K obnově objektu přistoupila farnost proto, aby veřejnosti zpřístupnila další část rozlehlého loretánského areálu z 18. století a prezentovala dosud opomíjené církevní dějiny regionu.
Vstupní budova do areálu Lorety byla delší dobu nevyužitá a neudržovaná, řada konstrukcí podléhala postupné degradaci. U objektu nefungoval systém odvětrávání a odvodnění, kvůli nevhodně provedeným opravám realizovaným v posledních dvaceti letech (sanační omítky) zde docházelo ke vzlínání vlhkosti, konstrukce byly viditelně poškozené solemi. V roce 2013 byla v této budově instalována stálá „Expozice církevního umění Šluknovska“. Pro její zřízení byly stavebně upraveny interiéry, které obnášely úpravy vnitřních omítek, instalace osvětlení a zabezpečovacích systémů. Zároveň byly opraveny veškeré dřevěné konstrukce jako podlahy, schodiště, okenní a dveřní výplně. Pro zvýšení tepelného komfortu bylo součástí úprav dodání nových okenních křídel na vnější plášť fasády v prvním patře. Tyto práce vycházely ze starší obrazové dokumentace vstupního křídla. Součástí oprav byly také restaurátorské práce na dekorativní výmalbě.
V území, které je kvůli složitému historickému vývoji ve 20. století známé svou společenskou a historickou dezintegrací, představuje komplexní obnova areálu Lorety v Rumburku a její nová náplň významný kulturní počin.
„Loretánská kaple v Rumburku patří od svého posvěcení v roce 1707 k duchovním dominantám Šluknovského výběžku. Její nákladná stavební obnova a restaurování probíhá od roku 1996. Expozice církevního umění Šluknovska umožnila návštěvníkům nově zpřístupnit dosud nevyužité prostory ve vstupní budově. Své místo zde našly exponáty úzce spojené s bohatým duchovním životem v areálu rumburského kapucínského kláštera, násilně zrušeného v roce 1950. Současně se zde prezentují poutní místa a křížové cesty Šluknovska a představuje se historie tří kostelů zbořených v regionu v letech 1960 - 1975,“ řekl páter Jozef Kujan, ředitel salesiánské komunity se sídlem v Rumburku, pověřený obnovou Lorety Rumburk. „Tematicky pojatý hlavní výstavní prostor přibližuje život Svaté rodiny a symbolicky navazuje na duchovní poselství loretánské kaple - Svaté chýše. Obrazy a sochy Marie, Ježíše a Josefa z období gotiky a baroka doprovází úryvky z Bible. Ve výstavním prostoru zní barokní skladby, zkomponované přímo na Šluknovsku, a duchovní hudba provozovaná před rokem 1945 v kapucínském klášteře a loretánské kapli v Rumburku,“ doplňuje projektová manažerka římskokatolické farnosti Klára Mágrová.
Ústecký kraj má kromě obnovy a restaurování památky areál Lorety v Rumburku nominovanou ještě výstavu Zničené židovské památky severních Čech 1938 - 1989, ta je však zařazena do kategorie „prezentace památek“.
O vítězích kategorií bude rozhodovat komise z členů vědecké rady NPÚ, ICOMOS a dalších institucí. Členové komise vypracují posudky na jednotlivé vítěze krajských kol a na společném zasedání za předsednictví generální ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové informace vyhodnotí a navrhnou vítěze. „Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro Futuro je pro nás příležitostí podpořit vlastníky a další, kteří se v péči o kulturní dědictví angažují. Rádi bychom tímto způsobem ocenili všechny, kteří vnímají památky a jejich kulturní potenciál jako nezpochybnitelnou hodnotu, uvědomují si význam kulturního dědictví pro naši identitu a prostředí života a přistupují zodpovědně k jeho zachování. Věříme, že ocenění bude podnětem k hlubšímu zájmu veřejnosti o podstatu a principy památkové péče a inspirací pro další pozitivní kroky v této oblasti,“ vysvětlila Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.
Cenu v podobě diplomu a pamětní plakety, jejíž podobu navrhli studenti Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy v Jablonci nad Nisou, předá generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková u příležitosti Dnů evropského kulturního dědictví v září tohoto roku. Výherci jednotlivých kategorií navíc získají roční předplatné odborného časopisu Zprávy památkové péče a roční rodinnou vstupenku na objekty ve správě Národního památkového ústavu.
Daniel Vágner