Ve čtvrtek 12. 6. se ve velkém sále Domu kultury Střelnice Rumburk konalo zasedání Zastupitelstva města. Zastupitelé jednali od půl čtvrté do sedmé hodiny večerní a hodně se mluvilo o nemocnici a městské policii.
Ladislav Pokorný opět navrhoval doplnit program o bod Informace o porušování zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ze strany vedení města Rumburk, Městského úřadu Rumburk a Lužické nemocnice a polikliniky. Slíbil také, že pokud nebude bod zařazen do programu, navrhne ho do programu na zasedání zastupitelstva 26. 6. Bod do programu nebyl zařazen, program byl schválen v původním znění.
Jaroslav Sykáček se ptal na to, proč nebudou zastupitelé jednat o valné hromadě Lužické nemocnice a polikliniky a proč bude tento bod k projednání až 26. 6., když se zasedání valné hromady společnosti uskuteční v pondělí 30. 6. Podle Ladislava Pokorného jde o snahu dostat zastupitele pod tlak a do časové tísně. Podle zákona o obchodních korporacích 250/2012 Sb., který nabyl účinnosti 1. 1. 2014, musí mít akciová společnost základní kapitál vyšší než dva miliony korun. Pokornému se nelíbilo, že ačkoli je zákon účinný už od ledna, zastupitelé budou kapitál Lužické nemocnice a polikliniky projednávat až na konci června. Starosta Jaroslav Trégr vysvětlil, že pozvánka na jednání valné hromady přišla až poté, co Rada města schválila program jednání zastupitelstva, zároveň podotkl, že nevidí problém v tom, že se bude nemocnicí zastupitelstvo zabývat až poslední červnový čtvrtek.
Do projednávání bodu Schválení programu se přidala i Bronislava Nedvědová odhodlaná přečíst výzvu zastupitele. Několikrát byla přerušena starostovým dotazem, zda má nějaký konkrétní bod k projednání, protože pokud ne, na její výzvu bude čas v diskuzi zastupitelů na konci zasedání. Nedvědová se bránila označení výzvy za politickou proklamaci a četla dál. Nakonec ale konkrétní bod do programu nenavrhla.
U bodu, v němž místostarostka Alena Winterová přednesla zprávu o činnosti Rady města, se ptal Jiří Pimpara na cenu tří mostků, které utrpěly škody při povodni, respektive jestli došlo k nějakému přecenění, protože ceny byly dohodnuty v roce 2011, opravy ale budou probíhat letos. Darek Šváb ho ujistil, že vybraná firma je ochotna mostky opravit za vysoutěženou cenu, tedy cenu z roku 2011.
Nedvědová se znovu zajímala o to, jak dopadlo jednání místostarostky Winterové s auditorem ve věci údajného zneužívání dotací pro FK Rumburk. Winterová jí odpověděla, že splnila to, co měla - jednala s auditorem. Nyní se projednává výstup auditora a jedná se dál.
Jedním z bodů bylo i Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ve věci dovolání žalobce Miroslava Jeništy proti žalovanému Městu Rumburk. Okresní soud v Děčíně zamítl žalobu s návrhem, aby soud určil, že výpověď daná žalobci (Miroslavu Jeništovi) v listopadu 2009 je neplatná. Žalobce se proti rozsudku odvolal ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, soud však potvrdil rozsudek okresního soudu. Žalobce se dále ještě dovolal k Nejvyššímu soudu České republiky, ani tam ale neuspěl, soud dovolání odmítl.
Hovořilo se také o obecně závazné vyhlášce 1/2014 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství. Jde o změnu stávající vyhlášky a mimo jiné se týká třeba poplatku za rezervaci parkovacího místa.
Starosta žádal o depolitizaci městské policie
Dalším bodem byly Informace z Městské policie Rumburk VIII. Starosta Trégr informoval o tom, že byla zavedena evidence činnosti městské policie, o tom, že dva noví asistenti prevence kriminality, kteří jsou již vybraní, nastoupí do výkonu práce 1. 8. nebo 1. 9. a k průtahům dochází kvůli chybám na Ministerstvu vnitra. Také se zmínil, že od května mají strážníci měsíčně několik hlídek společných se státními policisty. Vrátil se k předepsané výši, jíž má dosáhnout částka vybraná z pokut, a to 150 tisíc ročně, což je 206 korun na směnu. „Vybrat 206 korun za směnu snad není taková tragédie, navíc nikdo dogmaticky netrvá na vybrání 150 tisíc korun za rok,“ vyjádřil se k pokutám Trégr. Mluvil i o užívání GPS a upřesnil, že GPS mají všechna vozidla Města Rumburk, nejen vozidlo, kterým jezdí strážníci.
Trégr také v tomto bodě poprosil všechny zastupitele, aby se snažili depolitizovat městskou policii: „Neříkejme, že jsou hrdinové, když dělají tohle, nebo nejsou hrdinové, když dělají něco jiného. Nechci, aby byli opěvováni za to, že v minulosti něco udělali, ale teď už to nedělají.“ Dále hovořil o snaze zaměstnat například zdravotně postiženého člověka na monitoringu kamer městské policie a zajistit tak dohled nad kamerami čtyřiadvacet hodin denně. V současné době jsou kamery hlídány při ranní směně a častý výstup z případu je ve smyslu „kamera zrovna koukala jinam“. Prosba o depolitizaci městské policie byla podle starosty namířena „na ty, kteří o tom píšou do novin, diskuzí a na Facebook“. Vyjádřil se tak po dotazu Ladislava Pokorného, na koho o co konkrétně prosí. Ptal se také na to, zda tedy mají strážníci s policisty mluvit při společných hlídkách, nebo s nimi mluvit nemají, jak je to údajně napsáno v řádu městské policie. Zároveň řekl, že podle něj není šťastný rozpočet pokut. Podle Trégra mají ale strážníci k vybírání pokut spoustu příležitostí za deset hodin čistého času během jedné směny. Reagoval také na údajný zákaz komunikace strážníků s policisty tím, že nikdo nikomu neříká, aby s policisty mluvil nebo nemluvil. Pokorný dále prohlásil, že se na Facebooku bude vyjadřovat, jak uzná za vhodné, bude dále o všem hovořit se strážníky a na zasedání zastupitelstva. Nedvědové se podle jejích slov dotklo, že dle starosty zneužívá politických cílů prostřednictvím strážníků. Zároveň označila starostu Trégra a místostarostu Švába za příčinu současného stavu městské policie.
Jaroslav Sykáček se ve zprávě dočetl, že se strážníci nechtějí seznámit s novelou pracovního řádu. „Ano. Stav na městské policii je kvůli kauze Darka Švába nestandardní, všechno, co předložíme nebo navrhneme, je strážníky vnímáno negativně. Někteří se nechtěli s novelou seznámit, musel jsem jim proto nařídit dovolenou. Novelu najednou všichni podepsali. Mluvili ale i o tom, že kontaktují ombudsmana. Tyto informace mám od Petra Marka, který je vedením městské policie pověřen,“ okomentoval situaci na městské policii Trégr.
Nedvědovou zajímala inventarizace majetku městské policie. Nelíbilo se jí, že Václav Němeček ve funkci ředitele městské policie bral relativně vysokou mzdu a nebyl schopen dát do pořádku inventarizaci, ta se koná až půl roku po jeho odchodu. „Při nástupu ani odchodu pana Němečka se inventura neprováděla. Postupně ale vyšlo najevo, že je ve věcech historický nepořádek. Netušil jsem třeba, že mají strážníci osobní kamery z peněz městské policie,“ odpověděl Trégr.
Nedlouho poté se slova ujal Václav Staněk: „Už jsem se ptal pánů Sykáčka a Pokorného, zda necítí spoluzodpovědnost za stav městské policie. Oba ji totiž svého času řídili.“ Navrch dodal, že požádá o kontrolu inventur ve Správě rumburských areálů sportu, kterou dlouhá léta řídila Bronislava Nedvědová. Ta se hned ohradila, že na příští zasedání Zastupitelstva města přinese řádný předávací protokol s inventarizačním protokolem. „Vy se mi omluvíte, pane Staňku,“ dodala.
Závěrečná diskuze byla delší
než obvykle
Závěr zasedání patřil diskuzi zastupitelů, kde došlo hned na několik témat. Nedvědová se ptala, proč se bodem Informace o porušování zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ze strany vedení města Rumburk, Městského úřadu Rumburk a Lužické nemocnice a polikliniky nezabývá Rada města a nezařadí ho do programu zastupitelstva. Trégr reagoval i na to, že si Nedvědová stěžovala na neposkytnutí požadovaných informací. „Některé věci jsme vám prokazatelně poslali už několikrát. Například o smlouvy na energie jste žádala už asi pětkrát. Jednáme v zákonné lhůtě,“ vyjádřil se Trégr. „My opakovaně žádáme, ale také opakovaně nedostáváme,“ přidal se do diskuze Pokorný.
Slova se v diskuzi ujal také místostarosta Darek Šváb. „Škoda, že to kolegovi Pokornému nepracovalo tak, jak mu to nyní mluví,“ řekl na začátek. Opakoval, že nemocnice není povinným subjektem, který by musel poskytovat informace. Krajský soud v Ústí nad Labem řekl, že nemocnice sice povinným subjektem je, ale nevyjádřil se k tomu, jak má nemocnice informace poskytovat. Nemocnice proti tomuto rozhodnutí podala kasační stížnost. Dále mluvil o nemocnici z jiného soudku. Označil za mediální lži články z Děčínského deníku, které se týkají nemocnice. V článcích se píše o nemocnici jako o díře na peníze a spekuluje se o budoucnosti akcií. „Nemocnice loni ošetřila asi sto tisíc pacientů a dalších osm tisíc jich bylo hospitalizováno. Tato společnost má dva typy akcií - akcie na jméno a akcie na držitele, které jsou anonymní. Pokud někdo vystudoval ekonomii, a přesto si to neumí spočítat, je mi ho líto. Já mám jen rumburské gymnázium a zvládám to,“ narážel Šváb na starší článek v Děčínském deníku, kde zase o akciích a nemocnici spekuloval Alois Kittl. „Také jsem četl, že si mám údajně koupit polikliniku, ale to je také lež. Před lety jsem navrhoval odkup nemocnice městem proto, abychom ji zachránili. S médii o dalším postupu ohledně navýšení základního kapitálu nemocnice odmítám komunikovat dříve než se samotnými akcionáři,“ dodal. Další otázkou atakovala Švába Nedvědová: „Nemocnice tedy bude vracet dotaci?“ Trégr jí vysvětlil, že dotaci lze smluvním vztahem překlopit na navýšení základního kapitálu. Do diskuze se zapojil třeba i Karel Schäfer: „Nesdílím názor některých svých kolegů, že by to byl tunel. Navrhované navýšení základního kapitálu je zcela standardní postup. Záleží na zastupitelstvu, zda nemocnici podpoří, případně jak.“
Při diskuzi byl také sjednán termín pracovní schůzky zástupců nemocnice a města, a to na 24. 6. Schůzka byla neveřejná.
pem, ds