Vedení města zasedlo s občany ke kulatému stolu

Publikováno: 14.4.2014 Autor: radka.tumova
Vedení města zasedlo s občany ke kulatému stoluZaložení romského sdružení Soužití, spolupráce s městem Rumburk, využívání sportovních areálů a jiných prostor, možná brigáda pro město. O těchto bodech byla řeč na setkání u kulatého stolu, ke kterému došlo rok po tom posledním. Starosta Jaroslav Trégr, místostarostka Alena Winterová a také manažer prevence kriminality Jiří Gajdoš a asistentka prevence kriminality Helena Gáborová se sešli s pěti občany, na jejichž popud se setkání konalo 19. 3. v Domě kultury Střelnice Rumburk. Soužití se chce zaměřit hlavně na děti Sedmičlenné romské sdružení, jehož členy jsou zástupci romské komunity, by rádo založilo zájmové kroužky, například kroužek tance pod vedením jedné z členek už funguje v Domě dětí a mládeže Rumburk. Dalším stěžejním bodem programu sdružení je podpora dětí ve vzdělávání. Velkým problémem se totiž zdá být nezaměstnanost lidí se základním vzděláním a jejich neuplatnitelnost na trhu práce. „Chceme vyhnat děti z náměstí a naučit je lépe využívat volný čas,“ řekl jeden z členů sdružení Soužití Milan Demeter. Reakce starosty Trégra Romy potěšila „Město je za každou takovou aktivitu rádo. Je dobré nabídnout dětem nějakou činnost a nenechat je celé dny poflakovat. Nabízí se také spolupráce s jinými kluby, spolky, například by bylo možné po dohodě využívat prostory domu kultury a sportovišť SRAS,“ reagoval Trégr na zprávu o sdružení Soužití pozitivně. Byl by rád, kdyby bylo možné navázat spolupráci Soužití a Schrödingerova institutu. Také zmínil snahu udržet v provozu Střední školu managementu a práva v Žitné ulici, o které byla řeč na setkání u kulatého stolu i před rokem. Už tehdy byl její osud dost nejistý. Škola dokáže pojmout až sto dětí, které se rázem začnou učit něco, co pro ně může být větším přínosem než trávení celých dnů venku na ulici. Do školy chodí většinou ti studenti, kteří neuspěli na běžných středních školách, případně si prošli nějakou nehezkou životní etapou třeba za přítomnosti drog, ale také měli dost síly na to, aby se drogy vzdali a zařadili se do běžné společnosti. Na této škole může každý, kdo ji zvládne, složit maturitní zkoušku, na kterou je navázáno lepší uplatnění na trhu. Věčná otázka sociálních dávek a bydlení Trégr také zmínil, že je stále velkým problémem přístup státu k sociálním dávkám a k jejich zneužívání majiteli nemovitostí, kteří za užívání svých bytů vybírají od sociálně vyloučených osob nepřiměřené částky. Město prý promýšlí koncepci bydlení v tzv. startovacích bytech, přes které se lidé mohou vrátit ze dna společnosti až na standardní úroveň. Spolupráce by mohla být přínosem pro obě strany Jeden z účastníků navrhl, podle modelu z jiného města, že by sdružení mohlo uspořádat pro spoluobčany brigádu pro město, při níž by se například postaralo o úklid nebo vykonalo nějaké jiné nekvalifikované práce. Odměna by nebyla finančního charakteru, ale účastníci brigády by se mohli například sejít, opéct si nějakou tu uzeninu a dostat k dispozici určité množství piva a limonády. Romové by brigádu chtěli uspořádat proto, aby šli příkladem dětem, které mnohdy mají za životní cíl jen odchodit povinnou školní docházku, nahlásit se na úřad práce a brát dávky. Zelený Rumburk nezaměstnal mladé „Proč vlastně vznikl projekt, v němž zaměstnáte starší osoby, ale ne mladé? Ti se těm starším, pracujícím vysmívali,“ ptal se jeden ze členů sdružení. Svým dotazem reagoval na projekt Zelený Rumburk, díky němuž dostalo osmnáct osob starších padesáti let práci loni v září. Věk přitom nebyl jediným hlediskem, šlo také o osoby ohrožené sociálním vyloučením, s nedostatečnou kvalifikací a o osoby, které neměly zaměstnání déle než půl roku. „My jsme od úřadu práce dostali vytipované tři skupiny, které jsou nejvíce postižené nezaměstnaností. První skupinou byli mladí lidé po škole, druhou skupinou byli lidé, kteří se vrátili z výkonu trestu a třetí skupina byly právě osoby starší padesáti let,“ vysvětlil Trégr. Dodal, že poslední jmenovanou skupinu vedení města nakonec zvolilo proto, že byla nejpočetnější. Jednání bylo konstruktivní Návrhy, které padly ze strany sdružení Soužití, byly konstruktivní a nikterak přehnané. Starosta Trégr slíbil, že členům poskytne kontakt na Miloslava Kucera, který má na starosti dům kultury a rumburská sportoviště, s nímž se může sdružení domluvit na spolupráci. On sám se pokusí spojit s Gabrielou Doušovou, která je pověřena vedením Schrödingerova institutu a zjistit, jaké jsou možnosti spolupráce. Společné jednání vedení města s občany trvalo téměř dvě hodiny a stále bylo o čem diskutovat.

pem