Někdy se stává, že nepřízeň osudu na startu života může člověka ovlivnit na celý život. Mirek měl na svém startu nepříznivých okolností víc než dost. Narodil se rodičům na dalekém Slovensku a hned skončil v kontejneru. Z kontejneru putoval rovnou do kojeneckého ústavu a z kojeneckého ústavu se dostal přes různé dětské domovy až do Rumburku, kde objevil Agenturu Pondělí.
Tam nejdříve s pomocí asistenta řešil, co a jak zvládnout v samostatném bydlení, stal se také součástí agenturní kapely jako hráč na bicí a čekala ho další výzva. Totiž mít zaměstnání, pracovat.
Loni v září s prací začal v krásnolipském Křinickém pivovaru jako pomocný číšník a práce ho baví. Rád obsluhuje zákazníky a dobře vychází s pracovním kolektivem, vždy rád poradí, nesnaží se házet problémy za hlavu, ale spíš je řádně řešit. Když vidí výsledky své práce, dělá mu to radost, protože jsou to hmatatelné důkazy talentu a dovedností. Takových šancí se ale hendikepovaným moc nedostává.
„Spousta lidí si myslí, že když má někdo hendikep, tak nic neumí a nic nedokáže. Nechtějí pak takového člověka zaměstnat. Někteří z nás jsou však nadaní,“ říká Mirek Čonka. Ten v pivovaru kromě obsluhování také provádí zákazníky a seznamuje je s výrobou piva.
r