Předně bych se chtěl ve své reakci na článek Josefa Zibnera omluvit vojákům, kteří se účastnili Rumburské vzpoury v roce 1918 a položili za to svůj život. I když pan Zibner píše o nadsázce, omluva je na místě, protože srovnávat jejich hrdinství a „hrdinství“ našich strážníků je mimo realitu. Nechám na posouzení každého, zda naši strážníci provedli hrdinský čin. Faktem je, že skvělí jsou, ale jen do chvíle, kdy od nich chcete nějakou práci, kterou v rámci pracovní smlouvy a pravidel mají vykonávat. Také jsou skvělí v argumentaci, proč to, co mají dělat, nejde. Jedno jim ale upřít nelze. Oni konali, i když ještě tzv. diktátor byl přítomen. Pan Zibner s takovým článkem čekal až na chvíli, kdy se „diktátor“ nebude moci bránit.
Nevím, kde je rekonstrukce orgánů našeho města široce diskutovaná. Diskuze na sociálních sítích v množství asi deseti stále stejných lidí budí opravdu dojem široké diskuse. A kolega Šváb, kolem něhož chodí pan Zibner jako okolo horké kaše, byl a je volený politik. Chce někdo zpochybňovat volby za posledních patnáct let v Rumburku?
Město je majoritní akcionář Lužické nemocnice a polikliniky. Nevím, co je myšleno tím „podnikáním s nejcennějším“, ale je nutné hledat cesty, jak nemocnici zachovat v rámci nastavených pravidel, aby nám sloužila. Ani nikdo z okolí se nemá k tomu, aby ji finančně podpořil. V roce 2005 na Valné hromadě nastavil majoritní akcionář podmínky pro odměňování členů statutárních orgánů. Pokud vím, od té doby se nezměnily, takže si dovolím konstatovat, že pan Zibner účelově lže o výši odměn členů představenstva a dozorčí rady nemocnice.
Jestli mě něco nadzvedlo, tak je to jedovatá poznámka o plotu jedné školky. Vážený pane, až budete jednou řídit toto město a budete modernizovat zahradu u nějaké školky, prosaďte si neotesané kůly z tyčoviny a natáhněte na ně to nejlevnější pletivo. Bude to levnější. Dokud budu mít co říci k těmto věcem já, budeme stavět dětem hezké ploty kolem zahrady, aby si mohly hrát relativně v klidu, neohrožovány okolním prostředím, i když to bude trochu dražší.
O sociálních firmách se s vámi rád pobavím. Je to jedna z věcí, o kterou se intenzivně zasazuji. Je to ale spíš otázka koncepční a dlouhodobé politické vůle těch, kteří toto město povedou. Souhlasím s vámi, že se tato oblast ve městě dřív příliš neřešila. Je to ovšem oblast, v níž mnoho bez dobře nastavených pravidel ústředními orgány státu dělat nemůžeme.
Podle čísel, která máme k dispozici, Rumburk nestárne více, než je v naší zemi standardní. Nevylidňuje se. Mnoho lidí, kteří kvůli poslednímu krizovému období zchudli, žije plnohodnotně, protože tak žít chce a myslím, že na to zde má i prostor. Ti ostatní, a to i ti, kterých se ekonomické problémy tolik nedotkly, tu chuť nemají a budou se neustále na něco vymlouvat a hledat někoho, kdo jim rozšlápl bábovičky.
Dvanáct zastupitelů zvedlo ruku pro možnost úvěru za mimořádně výhodných podmínek na dobudování některých částí infrastruktury města. Koluje zde mnoho nepravd, třeba že jsme město zadlužili stovkou miliónů korun. Bohapustá lež. Když schvalovali moji předchůdci úvěr na čtyřicet miliónů za podmínek citelně horších, bylo to v pořádku. A to, kdo bude možné stavby budovat, je otázkou výběrových řízení. Nevím tedy, kolik peněz z toho zůstane dělníkům stavebních firem. To je otázka mzdové politiky té které z nich.
Závěrem chci i já popřát všem občanům jen to nejlepší. Vítám i výzvu k aktivitě a angažovanosti, protože by tak mohlo být výrazně těžší zneužívat vás k tzv. objektivnímu nátlaku. Nevím, jestli budu ještě starostou tohoto města, až má reakce vyjde, protože se bude konat zasedání Zastupitelstva města, které projedná současnou situaci, což je asi dobře. Výsledkem tohoto jednání může být i změna ve vedení města. To vše jsou legitimní kroky. Ne každá změna ale musí být k lepšímu.
Jaroslav Trégr
starosta města Rumburku
