Doba sváteční nenechala klidnými ani studenty rumburského gymnázia, jelikož Vánoce jsou pro všechny mladé duše dobou očekávání a jistého druhu napětí spojeného s romantikou období. Teprve druhým rokem se na škole konal Vánoční jarmark, jehož výtěžek šel na opuštěné psy a kočky v Rumburku. A o tom jsou Vánoce.
Jarmark se konal ve čtvrtek i v pátek a povedlo se vybrat částku asi 3800 korun. Prodávaly se různé drobnosti a vlastnoručně vyrobené svícny či jiné dekorativní předměty, které studenti sami donesli nebo vyrobili při „jarmarečních hodinách“. Zároveň se právě ve čtvrtek 19. 12. konalo „pití vánočního čaje“, kde si skupinka žáků připravila před první hodinou stánek s výborným čajem a sušenkami. Čaj se ale ujal i na jarmarku, kdy byl také k dispozici a spolu se sušenkou pomáhal dotvořit pohodovou atmosféru jindy nervózního gymnázia.
Mimo jarmark, který probíhal v učebně zeměpisu-dějepisu, se v učebně němčiny vytvářely malinkaté a různě barevné kulíšky. Ty studenti potom nabízeli v pátek 20. 12. na vánoční akademii, která je už pro gymnázium typickou akcí. Tento rok se odehrávala ve stylu známých filmových scének a znovu s občas vskutku exhibičním zapojením učitelů. Akademie probíhá stylem jedné organizační skupiny z řad žáků, která si bere na starost uspořádání celé akce. Dále si pak jednotlivé třídy, skupinky žáků či zájmové kroužky připraví scénky a ty se následně vpasují do obsáhlého programu. Samotná prezentace se uskutečňuje jak dopoledne pro občanstvo z gymnázia, tak odpoledne pro rodiče a přátele školy. I tentokrát byla akademie oceňována velkým potleskem z řad veřejnosti i vlastních.
Posledním příznakem Vánoc je koncert školního sboru N.T.C. Podání několika známých písniček ve zvláštní úpravě, neznámých písniček a vánočních kousků se těšilo oblibě ve čtvrteční podvečer, ve stejný den, kdy probíhal jarmark. Stále pod vedením sbormistryně Jany Honců a stále s viditelnou menšinou klučičí části se, dle doložených zpráv, povedlo vytvořit několika návštěvníkům „husí kůži“. Budu se opakovat, ale přeci právě o tom jsou Vánoce.
Ondřej Obergruber