Jako energickou, organizačně schopnou, zodpovědnou, pracovitou a spolehlivou. Tak si spousta bývalých studentů Gymnázia Rumburk pamatuje Lenku Laubrovou, třídní i řadovou profesorku. A právě ona se stala v minulém roce ředitelkou rumburského gymnázia. O tom, jaký byl první rok ve funkci, se rozhovořila na počátku druhého roku svého „vládnutí“. Zmínila i některé plány do budoucna.
Gymnázium na začátku září zahájilo 108. školní rok. Jeho dlouhověkost jistě svědčí o neustálé touze mladých lidí po středním všeobecném vzdělání, a to jak těch, kteří sem přicházejí po absolvování povinné školní docházky na základní škole, tak i páťáků, kteří se na gymnázium vydávají na osm let. Samo za sebe mluví ocenění Českou studentskou unií - Gympl roku v Ústeckém kraji 2012/13.
O rumburském gymnáziu se v poslední době také hodně ví. Nelze si nevšimnout medializace, do které se ředitelka školy společně s profesory a studenty pustila. K tomuto účelu byla zřízena například redakční rada, ve které figurují profesorky Alena Melicharová a Lenka Nedvídková. Na ředitelce Laubrové zůstává konečná komunikace s médii.
Co se za ten poslední rok změnilo a jaký ten rok byl?
„Byl velmi pracovní. Zaváděla se celá řada nových organizačních opatření. Díky sponzorům jsme mohli zrekonstruovat a audiovizuální technikou vybavit učebnu francouzštiny, koupit nové vybavení do jazykové učebny a učebny 4.C, chystáme se vybudovat třetí laboratoř výpočetní techniky. S některými studenty a výchovným poradcem Liborem Holubářem jsme objeli všechny základní školy ve Šluknovském výběžku a snažili jsme se představit gymnázium žákům základních škol. Uspořádali jsme setkání našich kantorů a kantorů z okolních základních škol, především vyučujících matematiky, českého jazyka a učitelů z prvního stupně, což se v tomto rozsahu konalo poprvé. Díky redakční radě se články o dění na gymnáziu pravidelně objevují ve všech okolních novinách. Nicméně bych ráda podotkla, že toto vše by nebylo možné bez velkého pracovního nasazení a spolupráce všech mých kolegů. Za to jsem jim velmi vděčná.“
Došlo k nějaké razantní změně od dob minulého vedení školy?
„Hlavně jsme školu postupně vybavovali a snažili jsme se spolupracovat se studenty. Je důležité, aby věděli, že za námi mohou chodit a řešit s námi, co potřebují. K razantní změně nedošlo. Domnívám se, že je lepší evoluce než revoluce, měním tedy systém raději pomalými kroky, postupně se mění i školní vzdělávací program. Nechci zavádět padesát nových věcí najednou, všechny je rozpracovat, pak zákonitě zjistit, že se nestíhají realizovat a v půlce je proto zase rušit. A taky bych byla ráda, kdyby se podařilo vytvořit tvůrčí prostředí, ve kterém by se jak kantoři, tak studenti mohli realizovat.“
Jaké je teď studium na gymnáziu?
„Řekla bych, že je hodně akční. Akční jsou profesoři i studenti. Například díky profesoru Melicharovi vznikl už v minulém školním roce projekt školní televize, který bude letos rozšířen o spolupráci s městem Rumburk, které projekt navíc technicky podpoří. Na tento školní rok máme opět díky mým kolegům naplánováno pro volný čas studentů čtrnáct kroužků, pro představu třeba kroužek triatlonu, florbal, gymnastiku a parkour, kopanou, angličtinu, kroužek češtiny a literatury nebo školní televizi, kvůli které se zájemci scházejí každý týden. Ráda bych v této souvislosti také zmínila spolupráci s Akademií příslibu z varnsdorfského gymnázia, díky níž mohou být kantoři za vedení zájmových kroužků odměňováni.
Samotnou výuku se snažíme zpestřit jednodenními i delšími exkurzemi. Studenti se mohou podívat do Senátu, do Terezína, pořádáme i exkurzi po Rumburku a okolí, zeměpisně-dějepisnou exkurzi na Berounsko, sportovní a turistický kurz na Slovinsko a jiné. Také realizujeme několik projektů, ať je to česko-německá studentská výměna organizovaná kolegyní Hlaváčovou, anglický projekt CLIL pro primu a sekundu garantovaný kolegyní Záleskou, česko-polsko-německý projekt Lanterna Futuri, Den Evropy nebo Ochrana člověka za mimořádných událostí.
Atraktivní může být studium na této škole třeba i proto, že jsme jedním ze šestnácti gymnázií, která umožňují studentům vykonat během studia mezinárodně uznávanou jazykovou zkoušku Deutsches Sprachdiplom II, která je opravňuje ke studiu na univerzitách v německy mluvících zemích. Pokud tuto zkoušku v maturitním ročníku studenti složí, bude jim současně uznána jako profilová maturitní zkouška z němčiny s prospěchem jedna. Přípravu na tuto zkoušku zaštiťuje rodilá mluvčí, paní Iliadis. Na celé záležitosti je navíc příjemné i to, že příprava na zkoušku i její vykonání je bezplatné.
Díky kolegům a šikovným studentům se každý rok zapojujeme do nejrůznějších soutěží, je to namátkou například matematická, fyzikální, biologická, chemická, dějepisná, češtinářská, německá, anglická, latinská i astronomická olympiáda, turnaj mladých fyziků, nejrůznější sportovní soutěže, Matematický klokan, Eurorebus, Genius logicus, turnaj v piškvorkách a další.
Studenti si na naší škole v průběhu studia vybírají jeden ze čtyř bloků: matematicko-technický, přírodovědný, jazykový a humanitní. Musí absolvovat společný základ, ale v rámci bloků se pak mohou více zaměřit na jazyky, přírodní nebo humanitní vědy. Studují tak více to, co je zajímá a čemu se chtějí věnovat. A mimochodem - podle údajů z posledních tří let nemáme nezaměstnané absolventy - buď studují nebo mají práci.“
A co nějaké plány do budoucna?
„Několik jich samozřejmě máme. V rámci projektu Evropské unie, tzv. šablon pro střední školy, chceme v tomto školním roce gymnázium lépe vybavit po technické stránce. Budova potřebuje vnitřní rekonstrukci, ale to záleží na financích. Taky bych chtěla být i nadále v kontaktu se základními školami v okolí, udržet spolupráci se studenty a pokračovat v medializaci. Ve hře je pokračování spolupráce s Akademií příslibu a nově i se Schrödingerovým institutem. Je tu tým lidí, o které se dá opřít. Navíc jsou velmi kreativní, stačí je poslouchat a nechat se inspirovat… “
Stíháte kromě vedení školy i učit?
„Ředitelský úvazek je malý, takže stíhám. Učím jednu třídu matematiku a vedu seminář matematické analýzy v technickém bloku. Pravdou je, že učit mě pořád moc baví. Hodně mi chybí třídnictví, protože třídní učitel má příležitosti navázat se studenty své třídy bližší vztah. Takoví studenti jsou potom skoro jako vlastní děti. Nicméně protože mám ve zvyku odvádět stoprocentní práci a nemám ráda, když se dělá deset věcí napůl, je mi jasné, že být dobrý třídní i ředitel zároveň nejde.“
Nedávno se médii roznesla zpráva o tom, že budou zase povinné přijímací zkoušky na střední školy pro žáky, kteří v září nastoupili do deváté třídy. Co si o tom myslíte?
„Pokud bude nařízení stejné pro všechny střední školy, které nabízejí studium zakončené maturitní zkouškou, bude to dobře. Žáci základních škol totiž nad sebou asi potřebují mít pomyslný bič, který je požene kupředu. Měli by mít pocit, že na sobě musí neustále pracovat, ne jen v deváté třídě čekat na střední školu s jistotou, že se na ni dostanou.“ Petra Malá
MGR. LENKA LAUBROVÁ
Dětství prožila ve Varnsdorfu, vystudovala Gymnázium Rumburk a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na Gymnáziu Rumburk vyučuje od září 1990 matematiku a fyziku. Od srpna 2012 je ředitelkou rumburského gymnázia. Je vdaná a má jednu dceru.
