Asistenti prevence kriminality se osvědčují

Publikováno: 12.12.2013 Autor: radka.tumova
Více informací o dění v Rumburku. To je jeden z cílů, o jejichž splnění se bude snažit redakce Rumburských novin. Redaktoři to uvedli v prvním vydání novin s novou vizáží dne 24. 10. Věříme, že nezůstane jen u té vizáže, ale bude hodnotný i obsah. Nás, starousedlíky v Palackého ulici, léta obtěžovali nepřizpůsobiví Romové. Majitelé domu většinou nebydlí v koupeném objektu, dokonce někdy nežijí ani v Rumburku. V domě číslo 30 se už vystřídaly desítky rodin, řešili jsme spoustu problémů, vznikly i škody na majetku - nikdy nám nikdo nic neuhradil. Nechci se rozepisovat o neskutečném nepořádku v okolí, o hluku, který nám nedovolil v klidu posedět na zahradách. Hledala jsem na internetu informace, jak řeší problémy s nepřizpůsobivými Romy v jiných městech, ale moc jsem se nedozvěděla. Většinou to skončilo u tvrzení typu: „Cikáni mají jinou mentalitu a potíže s nimi byly vždycky. Jsou mezi nimi i bezproblémoví, ale jen hrstka, s těmi ostatními nic nezmůžeme, na ty platí jen sankce.“ A proč píšu v minulém čase? Když jsem se dočetla v novinách o novém manažerovi prevence kriminality a asistentech prevence kriminality, oslovila jsem je s žádostí o pomoc.

Nechtěla bych to zakřiknout, ale myslím si, že po třech měsících spolupráce s Jiřím Gajdošem, Helenou Gáborovou a Bedřichem Rulcem můžeme říct, že situace v Palackého ulici se zlepšila. V ulici i na přilehlých zahradách je čisto a hlavně je většinou klid.

V jednom z rozhovorů řekl Jiří Gajdoš (manažer prevence kriminality, pozn. red.): „Naším úkolem je prevence, předcházení zločinnosti, výchova lidí ke slušnosti a úctě k zákonu.“ Čeká je těžká práce, začít s výchovou by se mělo už ve škole, třeba rozebírat různé modelové situace a zvyšovat tak právní vědomí žáků. Nenásilnou formou seznamovat žáky s občanským zákoníkem, kde se mimo jiné dozví o právech a povinnostech týkajících se sousedských vztahů. Pak by se nemohlo stát, že mi šestnáctiletý hoch, který si na sousední zahradě pouští hudbu příliš hlasitě, řekne na moje upozornění: „Jsem na svý zahradě a není deset večer, tak si budu hrát, jak chci.“ Mnozí vůbec neznají smysl slov jako je ohleduplnost a tolerance. Znám ale i Romy, kteří by ostatním mohli být příkladem. Jsme rádi, že vidíme výsledky společného snažení o dobré sousedské vztahy a přáli bychom si, aby prevence kriminality, dobrá informovanost občanů a vzájemná spolupráce byly samozřejmostí a aby se občané města na asistenty prevence kriminality obraceli s důvěrou.                                                                                  Jiřina Holubková