Pan Priedl z Lísky u České Kamenice postavil v roce 1878 v Rumburku vilu budoucí školy a budovu A budoucího závodu 01, dodnes známého jako podnik Desta. Jeho vnuk pak v letech 1906 až 1924 přistavěl další budovy tehdejší textilní továrny.
V roce 1938 byla továrna pro nedostatek zakázek zavřena. Pod ochranu ji převzalo město, byla tu autodílna a různé sklady. V roce 1941 převzala továrnu firma Zeiss a vyráběly se zde optické přístroje pro válečné účely. Po osvobození se zde vyráběly libely a zubolékařské svorky, slaboproudé přístroje do letadel a další.
Po znárodnění se zde začaly vyrábět textilní stavy Textilstroj a Textilstav. V dalších letech se vyráběla strojírenská technika a měnily se názvy: Avia, Zetor a jiné.
V roce 1945 byla přiřazena k Rumburským strojírnám provozovna SVA. Tento závod byl založen krátce před druhou světovou válkou panem Polingem pod názvem Rinco Motorwerk. Po válce název zůstal a vyráběly se tu motorové pily. Později provoz převzal národní podnik Autorenova Karlín, kde bylo až 190 zaměstnanců. Později SVA Hrádek nad Nisou a v roce 1965 ZJŠ Brno - Rumburské strojírny.
Celý závod s přibližně sedmi sty zaměstnanci byl do národního podniku Desta začleněn koncem roku 1968 a v roce 1969 zde byla zahájena finální výroba vozíku BWHM 1321, který v témže roce získal zlatou medaili MSV Brno. Tyto vozíky slouží dodnes.
V roce 1990 byl v Destě Rumburk vyroben rekordní počet vozíků, přesně osm set třicet. Jen v listopadu toho roku bylo vyrobeno dokonce sto deset vysokozdvižných vozíků. V té době stál vozík 120 tisíc korun. Od roku 1991, kdy jdou ceny komponentů prudce nahoru, zvedá se i cena vozíku na 300 tisíc korun. V roce 1990 také nastoupil po dvaceti letech zpět inženýr Grégr do funkce generálního ředitele.
V roce 1993 už bylo vyrobeno pouze 309 kusů vozíků, počet pracovníků klesl z původních pěti set na tři sta dvacet. Zavádí se výroba zametačů, které nemají se zdvihací technikou nic společného a nejsou konkurenceschopné.
V roce 1994 začíná výroba řady BA a v roce 1995 řady BB. Bylo vyrobeno 274 a 277 kusů, jejichž cena překračuje půl milionu korun. V témže roce začíná neúspěšný pokus o prosazení se na čínském trhu, kde v té době existuje sedm konkurenceschopných výrobců zdvihací techniky za bezkonkurenční ceny.
V roce 1996 finální výroba končí a z rumburského závodu se stává takzvaná divize, kde se mají vyrábět pouze náhradní díly pro vyběhnuté řady, hnací bloky, řídicí nápravy. Bylo vyrobeno posledních 157 vozíků a 105 pracovníků z dvou set sedmašedesáti dostává výpověď. Odchází inženýr Grégr, který se záhy stává ministrem průmyslu. Řízením podniku pověřuje paní M. Vlasákovou, která ve své funkci generálního ředitele rumburský závod nikdy nenavštívila.
V roce 1997 se montují pouze hnací bloky a řídicí nápravy a provádějí se generálkující práce na vozících řady BWHM a MV 12 B.
K 31. 12. 1997 rumburská Desta zaniká a nejstabilnější program závodu po dvaceti devíti letech končí.
Tyto údaje jsem zjistila od pamětníků, za což jim děkuji.
zb
