Po Rumburku koluje petice proti kácení dřevin v místních parcích, za kterou stojí zastupitelka města Bronislava Nedvědová, Dagmar Fohlová z rumburského gymnázia a studenti téže školy. Podepsaní požadují okamžité zastavení kácení a uvádí několik důvodů, proč petici mezi obyvatele Rumburku dávají. Mezi důvody jsou například vysoké náklady na revitalizaci parků, to, že nebude nahrazen strom stejným druhem a jiné.
Revitalizace zeleně se týká čtyř rumburských parků - Parku přátelství, parku U Nádraží, parku U Pošty a lesoparku u bývalého letního kina. „Rumburské parky čeká vlastní kácení přestárlých a poškozených dřevin a následná revitalizace, která spočívá v náhradní výsadbě,“ komentuje princip projektu Jiří Latislav, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Rumburk. Samotnému počátku přípravy projektové dokumentace týkající se revitalizace městské zeleně předcházel pochopitelně podrobný dendrologický průzkum a proběhla dvě oponentní jednání se zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, která je zřízená Ministerstvem životního prostředí ČR. Těchto jednání se účastnili i zástupci firmy, která městskou zeleň spravuje, vzdělaní lidé z oboru. Rumburk byl dokonce jediný v kraji, kdo projekt řešil tímto způsobem, a to právě proto, aby eliminoval možné problémy. Součástí žádosti o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí, kterou město podalo v roce 2011, jsou povinné přílohy, z nichž jednou bylo i Stanovisko odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje s pozitivním doporučením k realizaci projektu z hlediska potřeb životního prostředí a odborný posudek, v tomto případě zpracovaný AOPK ČR s kladným doporučením. Posledním krokem pro získání finanční podpory na projekt byl schvalovací proces na Státním fondu životního prostředí ČR. Po zdlouhavém procesu byl projekt „Revitalizace ploch veřejné zeleně Rumburk I. etapa“ přesunut do tzv. zásobníku projektů, kde jsou evidovány schválené projekty kvalitní pro realizaci, avšak v daný moment na ně nevystačily finanční prostředky. Vznikl tak značný časový posun realizace projektu.
Z tohoto nepředvídatelného důvodu byl nucen odbor životního prostředí Městského úřadu Rumburk řešit žádost o povolení ke kácení rovnou dvakrát. V obou případech však přišel kladný výrok ohledně kácení z odboru životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje, kterému předcházely fyzické kontroly a prohlídky dotčených dřevin. Nutno také dodat, že dřeviny, které jsou předmětem kácení, nejsou významnými krajinnými prvky ani nepoužívají ochrany zákona o ochraně přírody a krajiny. Město má povinnost, vyplývající z podmínek Rozhodnutí o poskytnutí podpory, se o náhradní výsadbu starat po dobu pěti let v rámci tzv. udržitelnosti projektu, ale i po uplynutí pěti let budou revitalizované městské plochy udržovány městem tak, aby mohly být využívány občany i návštěvníky pro odpočinek a volnočasové aktivity.
Nedostatkem informací občané Rumburku také netrpěli, pokud informace mít chtěli. Několikrát o projektu informovaly Rumburské noviny, poprvé to bylo v roce 2010, a zastupitelstvo města financování i realizaci projektu opakovaně schvalovalo v rámci finančního krytí.
Stav parků podle odborníků
V Parku přátelství se nachází dle zpracovatelů projektových dokumentací na jednotlivé parky cenné stromy, mezi které byla bohužel na počátku 20. století doplněna výsadba jehličnanů a jednotný ráz parku tím byl silně narušen. V rámci revitalizace by mělo být ošetřeno jednačtyřicet dřevin, ke kácení v rámci povolení je jich určeno deset. V parku je také kvalitní travnatý porost, je ovšem zaplevelený. Odstraněn bude mezernatý živý plot, který podle technické zprávy projektové dokumentace už pouze dožívá. Opomenout nesmíme původní památník obětem první světové války, který je ve špatném technickém stavu, ale město začalo připravovat jeho obnovu. Náhradní výsadba se bude skládat ze sedmnácti listnatých stromů, třinácti keřů, 143 kusů listnatých vzrůstných a stálezelených keřů, ze čtrnácti keřů jehličnatých, z 606 kusů listnatých středních a půdokryvných keřů a z tisíce kusů cibulovin.
V parku U Nádraží je oproti tomu kvalita a hodnota dřevin převážně velmi nízká. Stromy jsou přehoustlé a jejich vývoj je poznamenán nedostatkem prostoru pro přirozený vývoj. V parku je kvůli hustotě stromů silné zastínění, což neprospívá travnatému porostu. V rámci navrhovaných úprav by mělo úplně zmizet torzo památníku s oplocením a mělo by dojít k obnovení živého plotu u Třídy 9. května. K ošetření je určeno sedmapadesát stromů, ke kácení v rámci povolení deset. Odstraněno bude také 235 metrů čtverečních plošných dřevin, k ošetření je určeno jednačtyřicet metrů čtverečních. Zde bude náhradní výsadba obsahovat sedm listnatých stromů, šestnáct keřů, jednadevadesát listnatých vzrůstných a stálezelených keřů, 1023 kusů listnatých středních půdokryvných keřů, jednadvacet jehličnatých keřů, 167 kusů trvalek a šest set kusů cibulovin.
Park U Pošty, na kterém se podepisuje jeho užívání třeba lidmi čekajícími na autobus na zastávce Bytex, přijde o jedenáct samostatných dřevin, dvanáct jich je navrženo k ošetření. Architekt navrhuje také zlepšit stav chodníků a zabránit vyšlapávání cestiček, pořídit lavičky a koše jednotného vzhledu a lepší kvality. K oživení parku by mělo dojít také díky drobným herním prvkům třeba pro mládež, která zde čeká na autobus pět dní v týdnu. Vybudování nových komunikací v parku, které budou více odpovídat potřebám procházejících, a mobiliáře (laviček, košů) však není součástí revitalizace zeleně, ale projektu rekonstrukce ulice Františka Nohy. V rámci náhradní výsadby bude vysazeno osm listnatých stromů, 115 keřů pro tvarované živé ploty, 1746 kusů půdokryvných keřů pro plošné výsadby, pětapadesát listnatých vzrůstných a stálezelených keřů, 2017 kusů listnatých středních a půdokryvných keřů, šestadevadesát trvalek a travin a 520 kusů cibulovin.
Lesopark u bývalého letního kina má nakročeno ke slávě, po skončení projektu revitalizace městské zeleně by měl navázat projekt rekonstrukce celého areálu. Čeká ho úprava na přírodní amfiteátr. Dojde k úpravě terénu a zeleně, vznikne zde fit stezka s devíti stabilními stanovišti, jakási venkovní posilovna. Stanoviště budou odolná proti vandalům. Součástí projektové dokumentace jsou i opatření k posílení rekreační funkce parku, opatření k usměrňování návštěvnosti území, tedy informační a orientační tabule, opatření k zajištění bezpečnosti návštěvníků a k údržbě lesního prostředí. V tomto parku je určeno k ošetření osmdesát dřevin, devětadvacet je doporučeno ke kácení. Výsadba bude složena z patnácti listnatých stromů, třiasedmdesáti poloodrostů listnatých dřevin pro lesnickou kotlíkovou podsadbu a ze šestnácti kusů poloodrostů jehličnatých dřevin.
Rumburské parky jsou v dobrých rukách
Na vypracování projektové dokumentace si Město Rumburk objednalo firmu Zahradní architektura s.r.o. z Kostelce nad Labem. Na projektu pracoval celý tým zahradních architektů a dendrologů v čele s inženýrem Ivanem Markem. Za projekt je zodpovědná vysoce erudovaná inženýrka Barbora Eismanová. Firma se pyšní spoustou pozitivních referencí a mnoha oceněními, mimo jiné třetím a čtvrtým místem v soutěži Park roku v roce 2009, druhým místem v téže soutěži v letošním roce za svou práci na Zahradě vzpomínek v Liberci, třetím místem za projekt obnovy ploch veřejné zeleně v libereckých Lidových sadech. S výsledky činnosti Ivana Marka a Barbory Eismanové se můžeme setkat například v Doksech, Bělé pod Bezdězem, v Brandýse nad Labem, v zámeckém parku v Litvínově nebo Labyrintáriu na zámku Loučeň. Vynechat nemůžeme ani zahradu Černínského paláce v Praze, Valdštejnskou zahradu v Praze, zahrady pod Pražským hradem a několik zámeckých parků, park v Lázních Toušeň nebo návrh parku v Líbeznicích, se kterým si jiní pověření nevěděli rady.
Bez komplikací se to neobešlo
Petiční výbor a na petiční listině podepsaní nejsou jediní, kteří měli a mají s revitalizací ploch městské zeleně problém. Proti kácení některých vybraných dřevin se postavil i Spolek občanské solidarity Rumburk v zastoupení Josefem Dvorským, který se nezúčastnil ani místního šetření, na které byl obeslán. Zmíněný spolek se také silně ohradil proti zásahům do zeleně v zahradě Mateřské školy Komenského. Rozhodoval Krajský úřad Ústeckého kraje a dal za pravdu Městu Rumburk. „Vedení města je dlouhodobě kritizováno ze strany občanů, že neřeší rekonstrukci městské zeleně, proto když byla příležitost získat dotaci, nechali jsme zpracovat projekt. Vzorem nám byla Krásná Lípa, která je nám často předhazována. Za podobné projekty je tam vedení města blahoslaveno, v Rumburku je za to vedení města částí občanů zatracováno,“ komentuje místostarosta Rumburku Darek Šváb dění okolo revitalizace městské zeleně.
Platit bude město, ale hlavně evropské fondy
Celková částka uznatelných nákladů za revitalizaci uvedených ploch je dle rozpočtu 7036593 korun, lze předpokládat, že částka bude ještě snížena veřejnou soutěží. Uznatelné náklady dosáhly částky 6118673 korun, neuznatelné náklady 917920 korun. Dotace z ERDF bude ve výši maximálně 4283071 korun, dotace SFŽP maximálně 305934 korun. Podíl bude minimálně 1529668 korun. Město Rumburk zaplatí jen dvacet pět procent, tři čtvrtiny uznatelných výdajů budou pokryty dotací z evropského Operačního programu Životní prostředí.
Petra Malá