Aktuálně o projektu restaurování klavichordu v Rumburku

Publikováno: 25.11.2013 Autor: radka.tumova
Aktuálně o projektu restaurování klavichordu v RumburkuVe sbírce muzea v Rumburku, pobočce Oblastního muzea v Děčíně, se nachází klavichord z první poloviny 18. století, prokazatelně nejstarší klávesový nástroj dochovaný nyní v regionu Šluknovska, z pozůstalosti krásnolipského hudebního skladatele Augusta Stradala (1860–1930), jednoho z posledních žáků světoznámého hudebního skladatele Franze Liszta. V rámci připravované dlouhodobé expozice bychom rádi klavichord veřejnosti představili ve funkčním stavu, a nejen proto jsme usilovali o restaurování tohoto vzácného nástroje. Jeden ze sálů nové hudební expozice bude věnován osobnosti klavírního virtuosa a mistra transkripce Augusta Stradala, jehož vzácnou a bohatou pozůstalost jsme získali do sbírky z krásnolipského muzea po 2. světové válce. V přilehlé místnosti bude věnován prostor i dalším významným místním hudebníkům. V této druhé síni bychom rádi pořádali pravidelné koncerty ve spolupráci s Domem kultury Střelnice Rumburk a v komorním ladění participovali na obohacení kulturního dění regionu. Klademe si za cíl pořádat Klavichordový festival, který by stál po boku tradičního mezinárodního varhanního festivalu ve Filipově. Od prosince 2009 byly pořádány v rumburském muzeu benefiční koncerty pod záštitou senátora Jaroslava Sykáčka. Duchovním otcem restaurování klavichordu je varhaník, hráč na klavichord a muselaar-virginal Tomáš Flégr, hudebník pohybující se na evropské scéně. Rodák z Varnsdorfu na jedinečnost nástroje v rámci muzejní sbírky upozornil. Díky jeho nezměrnému úsilí se podařilo postupně klavichord zpopularizovat natolik, že osud nástroje přestal být místním lidem lhostejný a mnozí přijali projekt za svůj. Na patnácti benefičních koncertech účinkovali Tomáš Flégr, Věra Chmelová, Dagmar Čemusová a Věra Párysová, Jiří Chlum a Astrid Schnittnerová, žáci Základní umělecké školy Rumburk, klavírní třída Jany Horákové ze ZUŠ Děčín a ZUŠ Varnsdorf, Ritornello Michaela Pospíšila, Wrata Wot Středověku, Děda Mládek Illegal Band, Superhero Killers či Náhodou. Mezi podporovatele projektu patří kromě Tomáše Flégra i Věra Chmelová, Jarmila Paclová, Jana Horáková, Jarmila Šenová a ZUŠ Varnsdorf, ZUŠ Rumburk, Igor Heinz, Martin Krsek, Zdeněk Patzelt, Klára Mágrová, Iveta Krupičková, Petr Čech, Petr Joza, Jan Němec, Natálie Bellisová, Michael Pospíšil, Luboš Ryšavý, Pavel Lampa a členové loutkového souboru Pomněnka, Darek a Markéta Švábovi, Jaroslav a Ivana Trégrovi, Alena Winterová, Rostislav Chromek, Karel Schäfer, manželé Horákovi, Jaroslav Pšenička, Jaroslav Hocký, Miloslav Kucer, Barbora Hildebrandtová, Jaroslav Dragon, Petr Pecháček, Werner Bartel, Milan Vašíček, Radek Andonov, Martin Schulz, Jiří Hamáček, Jana Fišerová, Hedvika Rosenkrancová, Josef Zbihlej, Josef Rybánský, manželé Rodovi, manželé Jelínkovi a mnozí další. Připojila se římsko-katolická farnost, děkanství Rumburk a Město Rumburk. Vzpomeňme na vystoupení Michaela Pospíšila v rámci Loretánské noci. Město Rumburk pak zachránilo sbírku třiceti tisíci korun. Do projektu výrazně vstoupila Továrna v Doubici s Jaroslavem Navarou, kde se konal hlavní populární koncert skupiny Děda Mládek Illegal Band, sbírka dostala podtitul „My ten klavichord prostě zachráníme“ a potěšivě narostla. Děkujeme i mediálnímu partnerovi tohoto projektu. Na podporu restaurování nástroje uspořádal Jiří Chlum přednášku „Varhany a varhanáři Šluknovského výběžku“ a Radek Andonov se Svazem c. k. Vojenských vysloužilců zemí Koruny české přednášku „Vysloužilci, Velká válka a Šluknovsko“. S vděkem jsme přijímali pravidelnou účast skalních návštěvníků na dosavadních akcích. Projekt obnovy rumburského klavichordu je ve stádiu předání nástroje do rukou restaurátorů známé dílny Jan Bečička - Stanislav Hüttl - Petr Šefl. Bohužel nám nebyl udělen grant, k dispozici jsou tedy zatím pouze peníze získané od sponzorů projektu, o grant se bude pochopitelně žádat znovu. Nástroj utrpěl zejména nevhodným skladováním v době adaptace současné muzejní budovy ihned po druhé světové válce. Díky tehdejším nevhodným klimatickým podmínkám je poškozena konstrukce nástroje. Jak uvádí odborník, je popraskaná rezonanční deska, zborcená, s uvolněnými žebry a rozklíženou kobylkou. Ostatní součásti nástroje a struny jsou z devadesáti procent v zachovalém stavu, ač jsou kovové části zkorodované, proto nástroj při fundovaném způsobu restaurování a konzervace může být přinejmenším zachráněn před dalším poškozením vlivem času. Problémem se v tuto chvíli jeví napadení nástroje dřevokazným hmyzem, což může výrazně komplikovat uvedení do hratelného stavu. Proto bude v budoucnu proveden 3D scan před natažením strun a po naladění a usazení strunného potahu, aby experimentální měření eventuálně odhalilo případnou deformaci korpusu tahem strunného potahu. Ale nepředbíhejme. V České republice je obecně restaurování tohoto typu nástrojů zatím méně obvyklou záležitostí. Menší četnost výskytu nástroje vyplývá z celkového dochovaného počtu vůbec, ačkoliv se jich u nás zachovalo více, v poměru k evropskému měřítku. Součástí restaurování by měla být nejen odborná expertíza nástroje a podrobná dokumentace a nákres klavichordu, který bude k dispozici pro eventuální výrobu kopie. Dokumentace s nákresem slouží pro možné zájemce o tento nástroj a bývá předmětem dalšího prodeje, čímž mohou být získány v budoucnu finance na pořádání koncertů s interprety evropského formátu. Cítíme opravu nástroje jako splátku velkého dluhu našim předkům, protože poválečný vývoj spojený s odsunem původního obyvatelstva znamenal velký zásah pro region jako celek. Doufáme, že se díky funkčnímu klavichordu Rumburk dostane do evropského povědomí, což celé zapomenuté Stradalově pozůstalosti bezesporu právem náleží. Je naším přáním, aby se klavichord stal funkční ozdobou sálu reflektujícího slavnou hudební minulost Šluknovska a byl i nadále tmelícím prvkem při setkávání lidí místních i přespolních.

Ester Sadivová, r