Zatímco v Krásné Lípě se rojili běžci, v Rumburku se konal vyhledáváný amatérský závod evropského měřítka, kterým neopovrhne ani kdejaký profesionál. Na start se postavili vítězství chtiví cyklisté v dresech, ale i rekreační jezdci oděvů nedbalí, kteří se přišli jen tak svézt. Opomenout nesmíme ani jezdce na historických bicyklech a příznivce koloběžek, kteří si za celou cestu ani nesedli.
Letošní ročník byl už devětadvacátý, což svědčí o neutuchající oblibě a neustálé chuti závod jezdit. Nezávodili pochopitelně jen rumburští obyvatelé, ale i cyklisté z jiných českých měst, třeba z Liberce, Mimoně, Ústí nad Labem, Olomouce i z Prahy a dalších. A nebylo slyšet jen češtinu. Závod si oblíbili i naši němečtí sousedé, kteří sem dorazili ze Zhořelce, Budyšína nebo Žitavy.
Výběžkem zněly vuvuzely
Po prezenci, která se konala už od sedmé hodiny ranní a skončila až v devět hodin, závodníky uvítal proslovem sám starosta města Rumburk Jaroslav Trégr a na zahájení nechyběla ani místostarostka města Alena Winterová. Trégr zavzpomínal na minulý ročník, který strávil v sedle svého kola, a po několika málo chvílích plných organizačních záležitostí mohl moderátor celou akci odstartovat. Bylo právě deset hodin a rekordní počet účastníků vyrazil do boje. Podél silnice stály davy lidí a nemálo z nich třímalo v ruce vuvuzelu, hudební nástroj pro západní společnost známý hlavně z mistrovství světa ve fotbale v roce 2010, kdy se kolem zvuku, který vuvuzely vydávají, strhly vášnivé debaty a nechybělo moc, aby byly zakázány.
Jela se klasika s drobnou změnou
Z Jiříkovské ulice v Rumburku, přesněji od restaurace Zelený strom, se účastníci vydali na Zámeček, takže měli možnost rozehřát se hned na začátku. Úsilí jim ale vynahradil sjezd k Jiříkovu a dlouhá rovinka, ze které se dalo leccos vytěžit. V Jiříkově na náměstí pohoda skončila a vystřídala ji dřina, kterou musel každý vynaložit, aby se ubíral správným směrem, tedy do Šluknova. Krásná krajina Šluknovského výběžku se zkrátka předváděla v plné parádě, takže všichni tušili, že když se svezou chvíli z kopce, bude následovat stoupání.
Za Šluknovem zmizeli závodníci v útrobách výběžku, aby se otočili v Dolní Poustevně zpět a vydali se k cíli přes Mikulášovice, tedy přes mírný, ale táhlý a zdánlivě nekonečný kopec. V Brtníkách byla umístěna občerstvovací stanice, kdyby náhodou někomu nečekaně došly síly. Z Brtníků všechny čekalo nepříjemné, ale naštěstí krátké stoupání, které vystřídala pomyslná delší cílová rovinka přes Staré Křečany k restauraci Zelený strom. Avizovanou změnou bylo vynechání Horní Poustevny, kde stav silnice nevyhovoval typu akce.
Trasa měřila něco málo přes padesát kilometrů a její převýšení činilo šest set osmdesát metrů. Méně trénovaným mohla dát pěkně zabrat, byla ale také plná příležitostí, jak časovou ztrátu dohnat.
Letos poprvé se nad Šluknovským výběžkem v době konání závodu vznášel vrtulník. Foto: Dušan Blanár
Tour de Zeleňák není jen závod
Samozřejmě, že když se řekne Zeleňák, všichni si představí upocené jezdce na silničních i terénních kolech, na těch, která vypadají, jako by právě sjela z výrobního pásu, i na těch, která už mají to nejlepší za sebou. Celá akce není jen o sportu, ale i o doprovodném kulturním programu. Letos k němu patřila po vyhlášení výsledků tombola pro závodníky, od šesti hodin do desáté večerní hrála kapela Už jsme doma a také Wrata wot stodoli a další. Program byl uzavřen tombolou o ceny pro diváky. O zábavu se navíc během odpoledne staral Schrödingerův institut.
Akce byla pod dohledem
O hladký průběh akce bylo postaráno. Příchozí nemohli přehlédnout na světelné křižovatce vypnuté semafory a provoz řídícího strážníka městské policie, na organizaci se podíleli také hasiči a starala se i Policie České republiky. Zdravotní zajištění bylo plně v rukách rumburské a českokamenické záchranné služby. Celý závod byl navíc monitorován a natáčen z vrtulníku, což tu dosud nebylo. Skoro jako Tour de France. Posádka vrtulníku se skládala z jeho obsluhy, kameramana a vítěze soutěže Schrödingerova institutu, která se konala na Facebooku.
Tour de Zeleňák pořádali oddíl cyklistiky TJ Rumburk, Schrödingerův institut a Město Rumburk.
Petra Malá
Koloběžky jsou v módě a Zeleňák jde s dobou. Foto: Dušan Blanár
CELKOVÁ PRVNÍ DESÍTKA MUŽŮ
1. Radek Bečka, CK Kolokrám Svijany
2. Tomáš Podrazil, TJ Sokol Holé Vrchy
3. Michael Rinke, Team Graakjaer
4. Jan Novota, Schrödinger
Cycling Team
5. Christian Sonnabend, Team
Biketech24
6. Martin Zeithammer, Bikecentrum
Olomouc
7. Zoltan Senczyszyn, RK Endspurt 09
Cottbus
8. Daniel Veselý, CK Kolokrám Svijany
9. Rico Sübe, Team Pirna
10. Robert Heczko, CK Kolokrám
Svijany
CELKOVÁ PRVNÍ DESÍTKA ŽEN
1. Monika Simonová,
Cyklotrenik-Ftrkal
2. Rosella Saltare, Villa Bassa
3. Nikola Barešová, Kellys
Bike Ranch
4. Lenka Hellerová, Koloshop Team
5. Adéla Hejlová, Schrödinger
Cycling Team
6. Anežka Lhotáková, Schrödinger
Cycling Team
7. Lucie Dospělová, Varnsdorf
8. Jana Boháčová, KL sport Děčín
9. Kateřina Wolfová, Matahari
Ultras Praha
10. Jitka Zeiselová, Schrödinger
Cycling Team
KOLOBĚŽKY
1. Martin Smrčka, Sport-Jedlová
2. Radek Kříž, Sport-Jedlová
HISTORICKÁ KOLA
1. Jiří Štěpánek, ACC Mladá Boleslav
2. Petr Tlapák, Rumburk
3. Linda Bodláková, Rumburk
4. Josef Vaněk, Nový Bor
5. Miroslav Vaněk, Mladá Boleslav
