Ano, z dostupných statistických dat lze vyčíst, že Česká republika ve využití odpadů, a myšlen je jejich největší segment, kterým jsou obaly, zaujímá přední příčky v Evropě. V průměru je u nás dosahováno úrovně třicet devět kilogramů vytříděného odpadu na občana za rok.
Stále narůstající množství vytříděného odpadu mimo jiné ukazuje, že systém třídění je dostatečně dostupný, pro občany srozumitelný a vcelku i pohodlný. Největší podíl na separovaném odpadu zaujímá papír. Ačkoliv odpadům v objemových jednotkách suverénně vévodí všudypřítomné plasty, hmotnostní zastoupení papíru je ve srovnání s ostatními komoditami nejvyšší, až čtyřicetiprocentní!
Zastavme se v tomto článku právě u sběrového papíru a připomeňme si, jaký papír a v jaké kvalitě je možné třídit, aby byl beze zbytku využit. Základním a již všeobecně známým kritériem pro správné třídění papíru je právě jeho kvalita. Sběrový papír pro svou materiálovou povahu musí být suchý a čistý. Velmi málo stačí, aby díky vlhkosti zplesnivěl a stal se tak materiálem nerecyklovatelným. Proto neukládejme sběrový papír ve vlhkých prostorách sklepů, garáží a podobně, nedopusťme, aby na nastřádaný papír pršelo! Samozřejmou součástí správného třídění papíru je jeho vhazování do nádob modré barvy, anebo do zelených separačních pytlů. Společně s papírem lze třídit též nápojový karton. Důvod, proč je papír sbírán odděleně, ačkoliv by bylo daleko jednodušší mít pouze jednu univerzální velkou nádobu pro všechny druhy odpadů, je nasnadě. Domácnostmi vytříděný papír je na třídící lince snáze druhově roztříditelný, naopak smísením s ostatními odpady by docházelo k vyšší pracnosti při jeho dotřiďování a nechtěným kontaminacím. Navíc zpracovatelský průmysl, kterým je v tomto případě papírenský závod a jemu předcházející třídící linka, bývá výlučně jednokomoditní, tj. zpracovává pouze jednu komoditu, a tou je právě sběrový papír.
Všechny ostatní odpady by byly posuzovány jako nepatřičné příměsi a s největší pravděpodobností by pak končily ve spalovnách nebo na skládce komunálních odpadů.
Z novinového papíru, kam patří noviny, časopisy, knihy zbavené vazeb, sešity, tiskové a psací papíry vzniká po recyklaci papír určený k tiskárenským výrobám, tedy nové deníky, časopisy, knihy. Školní sešity jsou příkladem obsahujícím vysoký podíl recyklovaného papíru. Tento papír se vyznačuje větší délkou buničitého vlákna, zároveň může být využit jako nejkvalitnější příměs pro výrobu hygienických papírů a podobně.
Z lepenky a kartonu se opět vyrábí velké formáty pro lepenkové krabice. Většina nám představitelných krabic, počínaje krabicí s novou obuví, až po krabice s domácími spotřebiči jsou vyrobeny ze starého papíru. Ze směsného papíru, kam patří drobné již netříditelné papíry, papírové sáčky, krabičky a ostatní čistý obalový materiál vzniká papír též na výrobu krabic, různých proložek a jim podobných výrobků. Ve významném množství se směsný papír spolu se sběrovým textilem používá na výrobu střešních lepenek. Ano, právě vaše střecha s tak zvanou šindelovou krytinou může být vyrobena ze starého sběrového papíru, který již dosloužil, avšak jako recyklovaná aplikace může sloužit ještě po desetiletí. Krásným příkladem a novinkou prozatím na britském trhu je cyklistická helma ze starého papíru. Po odložených výtiscích sáhla trojice mladých Britů, které zneklidňovaly nechráněné hlavy turistů motajících se v londýnském provozu. Náklady nestojí za řeč, ochranná pomůcka by neměla stát víc než libru, v přepočtu tedy asi třicet korun. Potřeba jsou jen noviny, které si lidé přečtou v dopravních prostředcích a pak je nechají na určeném místě nebo přímo na sedačce. Noviny se rozdrtí s vodou na kaši a pak s pomocí formy se vyrobí helma. Není k tomu potřeba žádné chemikálie ani lepidla. Přidává se jen nezávadné barvivo a organické látky, které zaručují až šestihodinovou nepromokavost pro případ, že by začalo pršet. Po obvodu helmy jsou svislá žebra, celé to vypadá trochu jako obrácená miska na pudink. Trojice designérů tvrdí, že v prvních testech helma splnila přísné evropské požadavky na bezpečnost. Není to skvělé využití odpadu?
Milan Hulán, Pro Eko Varnsdorf
