Na předchozích mládežnických šampionátech vždy končily těsně pod stupni vítězů. Anežce i Elišce vždy kousíček chyběl. V Rieti však přišel zlom a své medaile se dočkaly obě.
Svědectví medailistek z ME Eliška: Do centra dění jsme dorazily dva dny před závodem. Běžné je, že vás na takovýchto akcích ubytují v hotelu, byť různé úrovně „luxusu“, my jsme náš pobyt strávily v romanticky vyhlížejícím klášteře vzdáleném deset minut od stadionu. Každodenní probuzení místními zvony už tak romantické nebylo, jinak nám vycházeli pořadatelé ve všem vstříc. Důležitým postřehem ale bylo vědět, že pět minut znamená většinou půl až tři čtvrtě hodiny. I přesto, že jsme se na start postavily hned první ráno šampionátu, měly jsme na stadionu velkou podporu. Kvůli slunci jsme opět startovaly, ač nedobrovolně, s kšiltovkou dozadu. Od začátku šla Anežka v čele a za ní byla ruská dvojice a já. Díky rychlému tempu se naše čtveřice oddělila od ostatních závodnic hned z kraje závodu. Potom to byla asi nuda, protože jsme v tomto složení došly na sedmý kilometr, kdy na pokyn šéfa Ivo Pitáka Anežka zrychlila a já jsem si pohlídala třetí místo, zatímco druhá z Rusek zkoušela udržet tempo s vedoucí dvojicí, což jí vydrželo asi jedno kolo. Anežka stále zrychlovala a skvělým finišem na posledních pěti stech metrech si došla pro titul. Po cíli jsme ani neobíhaly vítězné kolečko, protože jsme neměly vlajku ani energii. Anežka, jakožto vítězka, absolvovala dopingovou kontrolu, zatímco já masáž v českém stanu. Při odpoledním vyhlašování jsme si užívaly toho, že konečně nezní ruská hymna, byť nám bylo trochu líto čtvrté Rusky. Dostaly jsme obří skleněné medaile a Anežka se mohla připravovat na večerní rozběhy stýplu. Anežka: Běžela jsem v druhém běhu, a tak jsem znala postupový čas, přesto jsem doběhla na přímém postupovém místě, jistota je jistota. Už jsem toho za celý den měla dost. Sobotní finále jsem si chtěla hlavně užít, nicméně po pádu hned na prvním příkopu byly vyhlídky na dobré umístění mizivé. Konečně jsme ale mohly jít slavit. Co se místním nedá upřít, je skvělá zmrzlina i po půlnoci a ještě lepší bary. Proto jsme domů odjížděly s těmi nejhezčími zážitky.Zdroj: sportpitteam.cz, atletika.cz (redakčně upraveno)