Jak to bylo za dávných časů aneb nejstarší pamětník rumburské historie

Publikováno: 11.3.2013 Autor: ppo
Jako první usídlili se na začátku dějin v údolí Mandavy lidé - pohané. Kolem roku 725 sem přišli a hlásali křesťanství misionáři, učili evangelium, a tak zde již v desátém století byly kostelíky a kaple, nechyběla posvátná místa s kříži. V roce 1233 byl v Rumburku postaven dřevěný kostel, kde stál však není známo. Má ovšem v letošním roce významné výročí - celých 780 let. První listinný doklad se dochoval z roku 1352, který sděluje, že rumburská farnost odvedla pražské diecézi vybraný poplatek. Dnešní farní kostel sv. Bartoloměje prošel složitým stavebním vývojem. Původním kostelem byla zřejmě jen boční kaple, hlavní stavba sloužila k jiným účelům. Ke spojení došlo v roce 1545, kdy Jiří ze Šlejniců nechal postavit nový kostel sv. Bartoloměje, který však nejprve sloužil protestantům. Po jejich odchodu z města či přestoupení na víru katolickou slouží katolické církvi, a to dodnes. Kostel prošel řadou požárů, v roce 1744 uhodil do jeho věže blesk a spálil kostel, faru, radnici, školu a 104 domů. Podle zápisů profesora Mayera je výzdoba interiéru kostela pseudoromantická. Oltářní obraz Umučení sv. Bartoloměje namaloval Anton Schönian, zvony byly odlity roku 1748 v dílně Christ. Grohmanna v Mikulášovicích. Velký zvon byl znovu odlit roku 1815. Kostel sv. Bartoloměje sdílí osudy Rumburku od svého založení. Prožíval s ním doby dobré i zlé, proto si nyní zaslouží veškerou úctu věřících i nevěřících.

Podle různých pramenů zpracovala -zb-