Znáte ve Vašem okolí teenagera, o kterém se mluví jako o problémovém? Toulá se, stýká se s »divnou« partou? Máte pocit, že vaše dítě se uzavírá do sebe, nerozumí vám a vy jemu? Že vaše dítě se dosud nevyrovnalo s rozpadem rodiny? Máte doma školáka, který si nerozumí s učiteli a školou? Nevíte, jak řešit výbuchy emocí svého »puberťáka« či jeho pozdní návraty domů? Zaznamenali jste, že vaše dítě bez zjevného důvodu výrazně změnilo své chování? Obáváte se, že experimentuje s drogou? Je vaše dítě depresivní?
Centrum krizové intervence občanského sdružení Spirála nabízí v Rumburku od května 2012 dětem a mladistvým či rodičům pomoc při řešení nesnází, které s sebou život přináší. Ať jde o zhoršení vztahů v rodině, s vrstevníky, prožité trauma, problémy se sebou samým, deprese, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, experimentování s drogou, alkoholem, útěky z domova...
Jak a komu nabízíte své služby? Jak v praxi vypadá Vaše pomoc?
„Do krizového centra přicházejí děti bez rodičů či s rodiči... Rozhovor nabízíme dítěti nebo mladistvému samotnému, pracujeme i případně s celou rodinou, pokud to situace vyžaduje,“ vysvětlují Bc. Zuzana Lešková a Bc. Marcela Poláčková.
„Zmapujeme problém, s příchozím probíráme různé pohledy na věc, hledáme širší souvislosti nepohody, se kterou k nám lidé přicházejí... Na problém nabízíme pohled »zvenčí«, společně hledáme možnosti řešení... Pracujeme metodou krizové intervence, zaměřujeme se na aktuální situaci, kterou klient prožívá jako problémovou, řešíme ji v kontextu současného života, současných vztahů v rodině, s vrstevníky, v prostředí, ve kterém se klient právě nachází. Děti nebo rodiče mohou využít jednu nebo více konzultací, které pomohou zvládat či řešit nepříznivou situaci.“
Jak postupujete, když zjistíte, že problém je závažnější, než se na první pohled zdá?„Při rozhovoru zjistíme dostatek informací o daném problému, nabízíme kroky k jeho řešení... Pokud dojdeme k názoru, že je třeba dlouhodobé, odborné pomoci, snažíme se dítě, teenagera, i rodiče motivovat k intenzivnějšímu řešení situace. Nabízíme i možnost navázání spolupráce s dalšími odborníky (psychology, terapeuty, oddělením sociálně právní ochrany dítěte, školou...).
V Lounech působí Vaše organizace od května 2012. Jaké problémy dosud Vaši klienti řešili?
„Pracovali jsme s dívkou, která měla problémy s otčímem, s dětmi, které odmítaly školu, s rodiči, kteří nedokázali dětem do poslední chvíle říci, že se rozvádějí a budou si »dělit« sourozence. Přišel sedmnáctiletý chlapec, který přežil automobilovou nehodu, jeho dívka v autě zemřela. S jedněmi rodiči jsme řešili jejich příliš demokratickou výchovu, s jinými zase netypické tresty a útěky syna z domova.Pomoc Centra krizové intervence může mít řadu podob, od naslouchání po odborné rady. Mnoho z nás hledá způsob, jak předejít či řešit situace, které před nás život staví, kde si nejsme jisti, kdy se potřebujeme svěřit, poradit se, získat podporu odborníka, nestranný pohled na věc...
Pracoviště Centra krizové intervence v Rumburku
Máchova 492, Rumburk(budova nádraží ČD, 1. patro)tel.: 475 603 390Pomoc poskytujeme bezplatně, bez doporučení a anonymně dětem a mladistvým i bez doprovodu rodiče a rodičům v pátek od 10.00 do 16.00 hod.
Poslední konzultace je možná hodinu před ukončením provozní doby. Po domluvě je možné službu nabídnout ve Varnsdorfu.
DOTAZY ČTENÁŘŮ
Mám 13letého syna, který nechce chodit do školy. Škola mě informovala, že má mnoho neomluvených hodin... Pan T., 38 let
Důvody, proč nechce dítě chodit do školy, jsou různé. Například nuda, strach ze spolužáků, neúspěch ve studiu, konec kamarádství, strach z konkrétního učitele, problémy se sebou samým v době dospívání... Obvykle jsou takové potíže vyřešeny, nebo rychle zapomenuty a docházka není dlouhodobě narušena. Mohou být ale i situace, které vyžadují dlouhodobější pomoc: šikana, školní fobie, experimentování s drogou... Jako rodič máte možnost mluvit se synem, říci mu, že vnímáte jeho změnu v postoji ke škole, nechuť chodit do školy. Klidně mu přiznejte, že tomu nerozumíte a potřebujete jeho pomoc, abyste situaci správně pochopil. Můžete se ho zeptat, zda ve škole nedochází k nějaké změně, zda se něco neděje mezi ním a kamarády, s ním samotným. Promluvte si s jeho třídním učitelem, jak vnímá pozici syna v třídním kolektivu, vztahy mezi spolužáky, o změnách v prospěchu, v chování... Získejte si synovu důvěru, nabídněte mu, že jste tu pro něj a že mu chcete pomoci... Možná si vzpomenete na to, jak i pro Vás mohly být některé situace v období dospívání náročné a co jste v tu chvíli jako teenager potřeboval. Proniknou do světa »puberťáka« je složité a nikdo z nás neumíme čarovat. Odborné pracoviště krizového centra nebo psycholog Vám může pomoci s navázáním komunikace se synem, hledáním příčin problému, porozumění jeho prožívání a chování. Společně s rodiči se také zamýšlíme nad stylem výchovy, která může do života »puberťáka« nešťastně i šťastně zasáhnout. Můžeme si promluvit s dítětem nebo rodiči individuálně, nebo zvolit formu společné konzultace.V případě šikany byste neměl jako otec zůstat na problém sám, šikanu je povinna řešit škola ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou...
*
Rozvádíme se a nevíme, jak to říct naší 8leté dceři Natálce... Paní Z., 40 let
Jako máma správně vnímáte, že nejen pro Vás, ale i pro dceru bude následující období obtížné. Nejprve by bylo dobré domluvit se s manželem, jak s ní o této skutečnosti budete mluvit. Informujte ji pravdivě, k jakým změnám v průběhu a po rozvodu pravděpodobně dojde, jak rozvod změní život dceři. Buďte trpěliví k prožívání tohoto složitého období Natálkou, i ona se potřebuje se situací vyrovnat. Pro děti je období rozvodu mnohem těžší, než pro samé aktéry - rodiče. Mohou se objevit změny v chování, může být zavřená, plačtivá, nebo naopak trucovitá... Může se cítit velmi nejistě, může vyžadovat větší pozornost, upozorňovat na sebe... Děti se cítí bezmocné, změnu mnohdy samy nechtějí, nerozumí jí, nemohou ji ovlivnit. Ujistěte jí, že rozvod nemá vliv na vaši lásku k ní. Mluvte s dcerou otevřeně o všem, co jí trápí, z čeho má strach a obavy. Snažte se být dále dobrými rodiči, nezatahujte dceru do rozvodových sporů, záležitosti kolem výchovy dcery řešte s odborníky, nikoli s dcerou. Není vhodné dceru zatěžovat detaily kolem rozvodu a pomluvami druhého rodiče si získávat dceru na svou stranu.
Naše zařízení Vám může poskytnout v tomto nelehkém období prostor pro Vaše prožívání, dotazy, nejasnosti, podporu v rodičovské roli. Pomoc pro Natálku v případě, že situaci nebude zvládat - možnost ventilovat vztek na rodiče, lítost ze změny, ztráty jistoty a zaběhnutého stereotypu. Při společné konzultaci s manželem můžeme pomoci při nastavení pravidel při péči o dceru a podpořit důstojnou komunikaci mezi rodiči i po rozvodu.
*
Moje kamarádka Terezka mi říkala, že je to teď u nich doma hrozný. Rodiče se hodně hádají a na kamarádku křičí kvůli maličkostem. Terezka mi před několika dny volala, brečela do telefonu, neví, co má dělat. S rodiči se prý nedá mluvit, neposlouchají, co jim chce říct, jen na ní řvou, už to nemůže vydržet. Zavřela se v pokoji, bylo jí fakt hrozně a poškrábala se kružítkem na ruce. Neví, co má dělat. Mám o ní strach a chtěla bych jí nějak pomoct... Bára, 13 let
Báro, oceňuji, že chceš kamarádce pomoci. Předpokládám, že tě chování kamarádky mohlo polekat. Někdy je situace v rodině složitá a »dospěláci« jsou zahlceni svými problémy a zapomínají na to, že dítě vše vidí, slyší, vnímá, i když o tom s nimi nemluví. Rodiče třeba ani neví, jak je situace nyní pro tvou kamarádku těžká. Je prima, že má tebe, které se může svěřit. Problém, který popisuješ, je ale závažný a je třeba, aby Terezce pomohl někdo z dospělých, může to být táta nebo máma, nebo i babička, učitel... Abyste na to s Terezou nebyly samy, existují místa, kde Tereze pomohou a kam může přijít či zavolat i bez rodiče, nebo anonymně: např. Linka bezpečí, Centrum krizové intervence 475 603 390, výchovní poradci na škole, od kterých se dozvíte další možnosti pomoci ve vašem městě.
