Rumburské muzeum se může pochlubit velmi vzácným exponátem, klavichordem, strunným hudebním nástrojem, který je jakýmsi prapradědečkem dnešního klavíru.
Rumburský klavichord je starý 250 let, ale nejen zub času, ale i voda, která před padesáti roky zatékala do muzea, jsou příčinou toho, že je tento vzácný nástroj ve velmi zuboženém stavu.
Jeho oprava bude stát tři sta tisíc korun, přičemž část oprav bude placena z dotací, částečně se musí na financování oprav podílet i muzeum.Historička rumburského muzea Ester Sadivová se rozhodla sehnat zbývající část peněz pomocí sbírky a již několik měsíců spolu s několika dalšími dobrými, a pro klavichord zapálenými dušemi, pořádá celou řadu benefičních koncertů, přednášek a dalších akcí, z jejichž výtěžku bude rekonstrukce klavichordu zaplacena.
„Díky projektu, jehož cílem je získat náš finanční podíl na restaurování klavichordu, je dnes široká veřejnost informovaná o osobnosti Augusta Stradala (pozn.: původního majitele klavichordu), posledního žáka Franze Liszta, stejně jako o obsahu jeho bohaté pozůstalosti uložené ve sbírce rumburského muzea. Slovo klavichord není dnes již prázdným pojmem,“ připomněla Ester Sadivová zajímavou minulost hudebního nástroje, dlouhé roky skrytého mezi muzejními zdmi.
Do záchrany klavichordu se zapojily desítky lidí, někdo věnoval sto korun, jiný víc, ale mnozí z nich podpořili sbírku i svou návštěvou na některém z benefičních koncertů. Těch se zatím uskutečnilo třináct, na některých z nich zazněla vážná hudba, jiné se soustředily na širší, a zejména mladé publikum nabídkou hudby moderní.
„Sobota 6. října zůstane zaznamenána jako den 12. benefičního koncertu pro klavichord, kdy podmanivé heslo Marka Douši »My ten klavichord prostě zachráníme« přineslo částku 5500 Kč. Jedinečný koncert v doubické fabrice sotva snese srovnání,“ vysvětluje Ester Sadivová a dodává:
„O vynikající atmosféru se postaraly kapely Wrata Wot Středověku, Děda Mládek Illegal Band a Superhero Killers. Hudebníci ze sebe vydali maximum. Pokud by jejich osobní nasazení mohlo klavichord zachránit, jistě by se koncert na opravený nástroj konal již příští týden. Všem patří velký dík,“ uzavírá Ester Sadivová.
Ačkoliv by někdo mohl namítnout, že klavichord je hudebním přežitkem a do dnešní doby nepatří, opak je pravdou. The Beatles jej využili na albu Revolver ve skladbě For No One, Björk na albu Homogenic ve skladbě All Is Full of Love, Tori Amos ve skladbách Little Amsterdam (album Boys For Pele) a Smokey Joe (album American Doll Posse). Jazzový hudebník Keith Jarrett vydal v roce 1987 album klavichordových improvizací Book of Ways. V sedmdesátých letech se elektrifikovaný klavichord (Clavinet) využíval ve funky a disco hudbě.
K záchraně rumburského klavichordu zbývá sehnat již jen dvacet tisíc korun do konce listopadu.
„Když jsme se sbírkou začínali, říkali nám někteří lidé, že bez německých donátorů a bez jejich peněz nemáme šanci klavichord zachránit. Ale jak je vidět, lidé z Rumburku i z celého výběžku dokáží být stejně štědří a dokáží mít stejnou úctu k odkazu našich předků. I jim záleží na tom, aby se naše minulost neztratila do nenávratna,“ vysvětluje Ester Sadivová, která věří, že se zbývajících dvacet tisíc korun podaří ještě sehnat.
Podpořit tuto dobrou věc může každý, stačí, když se zúčastní některé z benefičních akcí pořádaných rumburským muzeem, nebo si koupí kalendář města Rumburk, z jehož ceny je část určena na sbírku pro klavichord. Ti, kteří by však rádi přispěli jen penězi, mohou svůj finanční dar předat přímo Ester Sadivové v rumburském muzeu.
gdo
