Rumburk • Klesající kriminalita v Rumburku, živá drogová scéna, výchova rodičů k rodičovství a zodpovědnosti a tisíce dětí bez vzdělání a práce, to byla témata říjnového rumburského kulatého stolu.
Při loňských sociálních nepokojích v Rumburku zasedlo vedení rumburské radnice k jednomu stolu se zástupci nespokojené veřejnosti a Romů, aby si navzájem vyříkali své názory na problémy společného soužití a pokusili se najít cestu při jejich řešení.
Tento zvyk přetrval až do dnešních »mírových« dob. Ve středu 3. září se konal další z kulatých stolů, kterého se poprvé zúčastnil i nedávno zvolený starosta Rumburku Jaroslav Trégr. Čestným hostem setkání byla nová lokální konzultantka vládní Agentury pro sociální začleňování Markéta Skočovská.
Jedním z témat jednání byly úspěchy i neúspěchy rumburské radnice a občanských iniciativ při začleňování Romů do většinové společnosti. Místostarostka Alena Winterová vyzdvihla současnou spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování a informovala o připravovaných společných projektech.
„Usilujeme o vybudování azylu pro matky s dětmi, žádáme o dotaci na rekonstrukci objektu, podali jsme žádost o dotaci na projekt Zelený Rumburk na podporu zaměstnanosti,“ vypočítala.
Starosta Trégr se vyjádřil k zásadním událostem, které v dobrém i ve zlém zasáhly město Rumburk a jeho obyvatele, jako byl například Space piknik nebo Rumburské slavnosti, a pochválil příznivou bilanci v oblasti snižování kriminality v Rumburku.
„V poslední době se v Rumburku nedějí zásadní problémové věci. Jedinou kaňkou letošního léta byla technopárty v Horním Jindřichově,“ uzavřel téma Jaroslav Trégr.
Drogy v Rumburku jsou problém
O vývoji kriminality ve městě a jeho bezprostředním okolí informoval zástupce vedoucího obvodního oddělení v Rumburku František Steinbach, který zhodnotil posledních čtvrt roku slovy:
„Líp jsme na tom nikdy nebyli.“ Zdůraznil, že zatímco v posledních letech bylo měsíčně zaznamenáno okolo padesáti trestných činů, dnes je jich o dvacet méně. Současný stav přirovnal k době před pěti šesti roky, kdy byla kriminalita na Šluknovsku na velmi nízké úrovni.
V tuto chvíli je největším problémem v Rumburku drogová scéna. Drogám nepropadají již jen lidé z nižších sociálních vrstev, ale naopak zasahuje i tak zvaných
„horních deset tisíc.“ Věk uživatelů drog se snižuje a mnoho z nich se rekrutuje ze studentů středních škol. Významnou roli ve výrobě a distribuci drog a v pěstování konopí hraje na Šluknovsku vietnamská komunita.
Počty negramotných lidí viditelně stoupají
Kritikou současného sociálního a vzdělávacího systému nešetřila zástupkyně Úřadu práce Miloslava Sembdnerová, poradkyně v oblasti vzdělávání.
„Již delší dobu poukazuji na to, že patnáctiletý člověk do evidence úřadu práce nepatří. V tomto věku může každý člověk chodit do školy a systém vzdělávání, sociálních podpor a stipendií by měl být nastaven tak, aby to bylo každému dítěti umožněno. Bohužel, není tomu tak a v současné době se naše republika může pochlubit smutnými padesáti tisíci druhotně negramotných a pěti tisíci patnáctiletých dětí, které nechodí do školy a jsou v evidenci úřadů práce,“ zdůrazňuje Miloslava Sembdnerová.
Většina těchto dětí je podle ní ze sociálně nepodnětného prostředí a úřady práce a poradenství již nemají žádný nástroj, který by mohl tuto zoufalou situaci řešit.
Miloslava Sembdnerová také zdůrazňuje, že řada dětí je v evidenci proto, že nemají jinou možnost.
„Znám dost dětí, které by rády chodily do školy a dál se vzdělávaly. Bohužel ekonomická situace jejich rodiny jim to neumožňuje. Často nemají ani na cestu do školy, nemají na pomůcky, na učebnice... A stipendia, která pomáhala těmto dětem alespoň z části problém řešit, dnes již neexistují. Stát raději bude v rámci úspor živit nezaměstnané, než aby jim umožnil vzdělávat se a pracovat, což je dost neprozíravé,“ zlobí se poradkyně Sembdnerová.
Zástupci romských iniciativ poukázali na to, že neexistuje v současnosti žádný systém, který by vedl k výchově rodin a rodičů k zodpovědnosti za vzdělání a další budoucnost jejich dětí.
„Rodiče musí podporovat své děti ve vzdělávání a ne jim ho rozmlouvat, či dokonce odpírat,“ zdůraznil předseda romského sdružení Čačipen z Krásné Lípy.
gdo
