Opravdu originálním způsobem se krásnolipské děti vyhranily vůči fenoménu ulice. O tom, že pojmem ulice se neoznačuje jen krásný letní bulvár plný kaváren, cukráren a korzujících turistů, ví asi každý. Ulicí je označován i živel, kterému podléhají městské i venkovské děti. Je to promarněný čas se vším negativním, co se k bezduchému poflakování váže. Hledání zábavy v místech, kde ji najít nelze a ignorace míst, která naopak smysluplnou zábavu nabízejí. A právě s tímto potemnělým symbolem doby velmi razantně zacloumal příměstský tábor v Krásné Lípě, jenž nesl celkem výmluvný název Divadlo na rozcestí.
Za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí, města Krásná Lípa a Nadačního fondu Albert uspořádalo komunitní centrum Kostka a občanské sdružení Freetime CZ týdenní příměstský tábor pro děti ohrožené sociálním vyloučením. Abychom byli konkrétnější, pro děti z romských rodin.
Herec a režisér Michal Gulyáš se na dobu jednoho týdne ujal 20 romských dětí a cestou takzvaného neviditelného divadla s nimi připravoval závěrečné divadelní představení o patologických jevech nekontrolované ulice.
„Nečekal jsem, s jakou vervou se do toho děti pustí a jak samy dokážou popsat ta nejpalčivější témata,“ vysvětluje Gulyáš, který závěrečné představení nejen režíroval, ale také v něm ztvárnil postavu škarohlída, jenž nad dětmi láme hůl. Jeho sokem byl obhájce dětí Jakub, který představil skutečný potenciál svých dětských svěřenců. Závěrečné divadelní představení bylo kabaretním programem, na který děti pozvaly své rodiče, kamarády a sourozence. Během vystoupení je přesvědčily, že v nich dřímá velká porce talentu, ale především ochoty smysluplně trávit svůj volný čas, a to nejen po dobu prázdnin.
Projekt Divadlo na rozcestí sklidilo v závěru velký potlesk od do posledního místa naplněného sálu. Nyní bude tato myšlenka putovat i po dalších městech českého severu s nadějí, že v dětech toto nadšení zůstane a nepodlehne mámivé síle potemnělé ulice.
-r-
