aneb není turnaj jako turnaj
Úvodními slovy z titulku tohoto článku bychom mohli oslovit čtenáře, kdybychom vedle sebe postavili turnaj starých gard O pohár M. Hubeného a M. Jirouta a turnaj žáků O pohár starosty města. Porovnáme-li oba turnaje, rozdíly mezi nimi skutečně najdeme, možná méně, možná více, než těch zmíněných deset.
Zatímco turnaj starých gard je organizován nadšenými příznivci a bývalými hráči FK Rumburk bez jakékoli finanční pomoci města, turnaj žáků O pohár starosty je městem bohatě dotován. Přitom turnaj starých gard je akcí nejen sportovní, ale i společenskou, jež je vskutku velkolepě pojata. Naproti tomu žákovský turnaj v posledních letech skomírá, odehrává se takřka v anonymitě, bez zájmu publika, které pohříchu o jeho konání ani neví. Je tedy nasnadě otázka, proč je jedna akce úspěšná a divácky atraktivní a úroveň druhé, ač podobného charakteru a zaštítěná štědrou městskou dotací, stále klesá a kdyby se vůbec nekonala (což by bylo jistě škoda), nikdo by to ani nepostřehl. Odpovědí se nabízí několik. Jednou z nich je bezpochyby i ochota lidí něco udělat pro zdar věci bez ohledu na nějaký osobní profit. Protože vhodný výběr soupeřů, jednání se sponzory, propagace a další činnosti kolem vyžadují spoustu času a energie. Je smutné, když amatér předčí profesionála. Má-li to vše mít nějaký efekt, je třeba se tomu věnovat naplno.
Josef Englic, Rumburk
