Prohlášení starostů Šluknovska k jejich protestu proti vládě

Šluknovský výběžek 19. 7. 2012 Tisková zpráva k protestu starostů měst a obcí Šluknovského výběžku proti vládě ČR Šluknovský výběžek byl Agenturou pro sociální začleňování označen jako sociálně vyloučená lokalita již v roce 2006. To znamená, že nejpozději před šesti roky věděly všechny vlády České republiky o tom, jak je tento region extrémně zatížen sociálním vyloučením, vysokou nezaměstnaností a vysokou kriminalitou. Věděly, co je příčinou zdejších problémů na základě mnoha studií, které si nechaly vypracovat, ať již agenturou GaC, nebo Agenturou pro sociální začleňování, či společností  SocioFaktor .Věděly také, jak tyto problémy řešit. Ale neudělaly pro jejich řešení nic. A pokud ano, tak to byla řešení neefektivní a neúčinná. Problémy, které jsou obecně pro sociálně vyloučené lokality typické - vysoká kriminalita, vysoká nezaměstnanost, nízká vzdělanost lidí a celkový úpadek regionu, to vše přerostlo v minulém roce na Šluknovsku do série sociálních nepokojů, při nichž se řádní, pracující a zákonů dbalí občané vzbouřili proti skupinám kriminalizujících osob a jejich nezákonným aktivitám. Tehdy vláda České republiky v čele s premiérem Nečasem mohla na vlastní kůži pocítit důsledky své nečinnosti a špatné práce při řešení problémů sociálně vyloučených komunit a sociálně vyloučených oblastí. Toto varování veřejnosti, že již ztrácí trpělivost, nepřimělo však vládu k vyššímu a důraznějšímu úsilí vyhrocené problémy řešit. Jakési aktivity sice vláda vykonává, avšak zvolna a ležérně, bez jakékoliv smysluplné koncepce, bez komunikace s odborníky, či dokonce se zástupci místních samospráv. Jejím jediným partnerem pro řešení problémů sociálně vyloučených lokalit je Agentura pro sociální začleňování, která i přes svou snahu, nemůže nabídnout žádná smysluplná východiska a řešení. Agentura nemá potřebné kompetence a její činnost je zaměřena především do sociální oblasti, nikoliv však do oblasti bezpečnosti a oblasti zaměstnanosti. Vláda České republiky soustavně podceňuje palčivost těchto problémů a vystavuje tak své občany zhoršující se bezpečnostní situaci, snižování životní úrovně a životního komfortu. My, starostové měst a obcí Šluknovského výběžku jsme chtěli a chceme tyto problémy řešit a s vládou ČR o nich jednat. Před rokem jsme připravili deset bodů, jejichž splnění by mohlo značně pomoci řešit problémy sociálně vyloučených lokalit. Naše „Šluknovské desatero“ však zůstalo z větší části nevyslyšeno. Po roce se věci pohnuly ve třech z deseti bodů našeho tehdejšího Desatera. (viz leták) Ignorace ze strany vlády a jejích orgánů vůči nám je však i nadále jediným pevným bodem v našem vesmíru. Premiér neodpovídá na naše dopisy a na naše výzvy. Ministři mlčí. Většina slibů, které nám byly v loňském roce dány, zůstala nesplněna. Situace na Šluknovsku se neustále zhoršuje (česky a stručně: klesá tržní hodnota Šluknovského výběžku) a naděje na zlepšení je v nedohlednu. Proto jsme byli nuceni zvolit formu veřejného protestu proti nečinnosti vlády. Jsme otráveni tím, že vláda řádně nevykonává své povinnosti, neplní sliby, neřeší problémy, je netečná vůči volání o pomoc občanů tohoto státu, neslyší jejich rozezlené hlasy. Vláda ignoruje občany této země! A to je to, k čemu my, starostové města a obcí Šluknovska již déle nemůžeme mlčet.   Několik bodů podrobněji: Šluknovský výběžek se dlouhodobě potýká s celou řadou problémů, s nimiž bychom Vás rádi seznámili. Nezaměstnanost ve Šluknovském výběžku Nezaměstnanost v regionu je dlouhodobě velmi vysoká. V porovnání s celostátním průměrem je dvojnásobná.[1]  K 31. 12. 2011 dosáhla 14,52 procenta. Co se týká obcí, nejvyšší nezaměstnanost je dlouhodobě v obci Lobendava (26.67%), Jiřetín pod Jedlovou (22,84%) a Staré Křečany (22.24%). (Od zavedení Drábkova nového sociálního systému v lednu tohoto roku, nelze bohužel vysledovat podrobnější statistiky nezaměstnanosti ve městech a obcích). „Podle odhadů expertů je nezaměstnanost mezi Romy ve zkoumaných obcích a městech mezi 90 až 95 procenty. Jsou to většinou lidé bez kvalifikace, kteří mají buď základní, nebo žádné vzdělání,“ (Gabalova zpráva, 2009).[2] Gabal dále ve své zprávě uvádí, že Romové tvoří většinu z těch, kteří nastoupí na úřad práce ihned po absolvování základní školy. Podle pracovníků úřadu práce je problém hlavně v rodičích, pro něž jsou dávky dětí dalším příjmem do rodinného rozpočtu. V případě, že by dítě pokračovalo ve vzdělávání, narušila by se „struktura“ či rutinní běh rodiny. Většina Romů je zaměstnávána prostřednictvím veřejně prospěšných prací a veřejné služby. Vzhledem k tomu, že oba tyto způsoby zaměstnávání jsou jen na dobu určitou, na několik měsíců, nemají tito lidé žádnou perspektivu déletrvající práce a příjmu. Jejich motivace pracovat je tak minimální. Navíc, veřejně prospěšné práce jsou státem velmi omezeny. I z těchto důvodů se naučili využívat systém sociálních dávek v kombinaci s alternativními, často nezákonnými zdroji obživy ve svůj prospěch, čemuž          přizpůsobili i svůj životní styl, a dalším generacím je tudíž předávána tradice „nepracování a nevzdělanosti“. Některé skupiny nově příchozích obyvatel právě tuto   „nepráci“ vyhledávají a do regionu se stěhují z tohoto důvodu účelově. (Gabal, 2009) My, starostové zdejších měst a obcí jako volení zástupci občanů žijících ve Šluknovském výběžku potřebujeme vyšší podporu pro obce ale i pro podnikatele pro vytváření aktivit či nových projektů směřujících k vyšší zaměstnanosti. Potřebujeme v tomto aktivní pomoc ze strany vlády. Bez podpory podnikatelských i obecních aktivit se opravdu nehneme. Potřebujeme více možností zaměstnat lidi na veřejně prospěšné práce. Zaměstnanost a dobrá práce s přiměřeným výdělkem je to, co Šluknovsko potřebuje nejvíce! O pomoc v tomto žádáme vládu! Kriminalita a rizikové formy jednání na Šluknovsku Podle materiálů Ministerstva vnitra[3] jsou sociálně vyloučené lokality obecně spojeny s vyšší mírou kriminality, než je celorepublikový průměr. Kriminální a sociálně patologické jednání sociálně vyloučených osob jsou výsledkem jejich přizpůsobení na specifické životní podmínky. Tito lidé si v průběhu svého života osvojili vzorce jednání a chování, které se v rámci prostředí sociálně vyloučených lokalit, ale i komunit či rodin, utváří a mezigeneračně dědí. Navíc, špatnou zkušeností těchto lidí je to, že stát, obce a další instituce se o jejich situaci příliš nezajímají, a mají tedy dojem, že kriminalita, která se jich dotýká ať již jako pachatelů či jako obětí, je téměř nepostižitelná. Jejich právní povědomí je velmi nízké, takže se velmi snadno stávají sami aktivními aktéry nezákonného jednání, ale mnohdy se ještě častěji sami stávají jeho obětí, například lichvy, šikany, nucení k prostituci a ke krádežím. Nejčastější nezákonnou formou obživy sociálně slabých osob na Šluknovsku jsou krádeže, loupeže, vloupání a další majetkové trestné činy, zejména krádeže kovů. Gabal již v roce 2009 uvádí, že v míře krádeží vloupáním Šluknovsko převyšuje ostatní města v Ústeckém kraji téměř dvojnásobně, a dle četnosti krádeží je srovnává s Mostem či Chebem. Velmi výrazným prvkem kriminality na Šluknovsku, a de facto v celém Ústeckém kraji, je drogová trestná činnost.  „Na výrobě konopných drog se výrazněji podílejí osoby vietnamské národnosti, na distribuci tvrdých drog (hlavně pervitin a heroin) značnou mírou participují Romové. Většina pachatelů (bez ohledu na národnost) opakovaně páchající majetkovou trestnou činnost, je podle poznatků policie, i uživateli drog, (zpráva MVČR, 2011). Rumburské K- centrum pro drogově závislé eviduje k současnému dni 230 uživatelů drog z celého Šluknovského výběžku, přičemž v roce 2007 jich bylo jen 78. Podle ředitele rumburského K- centra Víta Jelínka se v posledních měsících situace na Šluknovsku viditelně zhoršuje. „Evidujeme nejen zvýšení počtu drogově závislých, ale hlavně mládnutí naší klientely. Zatímco ještě před třemi roky byla většina klientů starší 25 let, nyní zde máme šestnácti - sedmnáctileté studenty středních škol a učilišť. A jsou to většinou intravenózní uživatelé pervitinu,“ uvádí Jelínek. Dalším faktorem, který citelně ovlivňuje negativní náladu ve společnosti na Šluknovsku, jsou přestupky proti občanskému soužití, sousedské spory a hádky. Ty většinou souvisí se specifickým způsobem života osob ve vyloučených lokalitách a hlavně nezaměstnaných a sociálně slabých. Policisté pak nejčastěji řeší stížnosti bílých obyvatel na rušení nočního klidu, shromažďování odpadků a nepořádků kolem domů osídlených romskými obyvateli. Ve výčtu typů trestných činů, které ovlivňují skladbu kriminality na Šluknovsku nelze opomenout ani lichvu, která se však dotýká více lidí sociálně slabých a žijících ve vyloučených oblastech, násilnou trestnou činnost a prostituci. Velký vliv na vzrůstající kriminalitu na Šluknovsku má „zvýšení stavu rezidentů z řad sociálně slabých obyvatel rekrutujících se zejména z přistěhovalců do tohoto regionu z oblastí Teplicka, Mostecka a dalších lokalit Ústeckého kraje.,“ (zpráva MVČR, 2011) Vysoká úroveň kriminality také souvisí s vyšším počtem osob propuštěných z výkonu trestu. Gabalova zpráva tvrdí, že ve dvou největších městech regionu, Varnsdorfu a Rumburku, je počet těchto osob výrazně nadprůměrný oproti České republice. „Zatímco na 10 tisíc obyvatel v ČR připadá v průměru 14 osob propuštěných z vězení, hodnoty v uvedených městech Šluknovska byly v roce 2006 téměř dvojnásobné. Z uvedeného vyplývá, že Šluknovsko je lokalitou s vyšší intenzitou kriminality a zároveň zde žije více lidí propuštěných z vězení.“ Požadujeme, aby obvodní policejní útvary měly technické a administrativní možnosti rychle řešit otázky drobných krádeží, drogové situace, vandalismu, rušení nočního klidu. Žádáme zjednodušení administrativních postupů při řešení drobných přestupků a krádeží, potřebujeme, aby policisté mohli více hlídkovat v terénu a ne se věnovat převážně administrativně. Požadujeme, aby vláda ČR neprodleně řešila zákony omezující lichvu, výkup kovů, aby zavedla centrální registr přestupků. O těchto otázkách jsme s vládními přestaviteli hovořili již před dvanácti měsíci a do dnešního dne nemáme žádnou uspokojivou odpověď, do dnešního dne se nerýsuje žádné uspokojivé řešení. Migrace Romů a sociálně slabých osob ve Šluknovském výběžku Zvýšený počet cizích lidí, zejména Romů, kteří byli do regionu sestěhováváni z různých lokalit Ústeckého a Libereckého kraje v průběhu roku 2010 a začátkem roku 2011 způsobil značný neklid mezi majoritní společností v Rumburku, Varnsdorfu, Šluknově a Jiříkově. Zpráva ministerstva vnitra popisující události na Šluknovsku v roce 2011 připouští, že „v současné době je registrována silnější a dlouhodobější migrace osob z řad romského etnika v rámci regionu Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje. Již existující ghetta jsou vylidňována a přesouvána do jiných částí kraje. Vznikají ghetta nová, nebo se rozšiřují ta stávající. Již delší dobu rovněž dochází k občasné migraci z regionů jiných krajských ředitelství,“ (MVČR, 2011) I zde legislativa vázne: Systém podpory a příspěvků, zejména příspěvků na bydlení, znamená nejen  protékání státních peněz na konta podnikatelů, ale vyvolává i snahu majitelů bytů o rozšíření své působnosti, čímž účinně podporuje zvyšování napětí v těchto lokalitách.  Značná část peněz určených na pomoc v hmotné nouzi spíše pomáhá podnikajícím majitelům bytů a původní příjemce znovu hledá další způsob získání finančních prostředků. To automaticky otvírá prostor pro lichvu, prostituci, distribuci drog, pro krádeže i násilnou trestnou činnost. Naléhavě potřebujeme, aby úřední přidělení trvalého bydliště nebylo vázáno pouze na souhlas majitele bytu, ale také na hygienickou normu určující maximální počet bydlících, atd. Chceme se tak chránit před těžko kontrolovatelným sestěhováváním . My, občané Šluknovska, my starostové měst a obcí jsme ztratili trpělivost s naší nečinnou a mlčící vládou. Proto znovu vyzýváme premiéra České republiky Petra Nečase a jeho ministry: „Zahajte jednání nejen o legislativních změnách, ale i o dalších krocích,které budou řešit problematiku sociálně vyloučených lokalit, které budou řešit problematiku kriminality, bezpečnosti a zaměstnanosti.   Pro nás není za pět minut dvanáct, není ani pět minut po dvanácté. Šluknovsko za arogantně mlčenlivého přihlížení centrálních orgánů umírá. Situace je vážná a pro mnoho občanů tohoto státu zoufalá. Potřebujeme vaši pomoc, vaše plné nasazení, váš zájem o řešení. Důrazně vás vyzýváme: „Začněte hned!“   Josef Zoser, starosta obce Jiřetín pod Jedlovou, předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska Josef Pecinovský, starosta obce Dolní Podluží Ing. Miroslav Jemelka, starosta města Dolní Poustevna Martin Schulz, starosta obce Doubice Karel Kopecký, starosta obce Horní Podluží Jan Machač, starosta obce Chřibská Michal Maják, starosta města Jiříkov Ing. Zbyněk Linhart, starosta města Krásná Lípa Pavel Svoboda, starosta obce Lipová Lenka Hausdorfová, starosta obce Lobendava Ing. Miluše Trojanová, starosta města Mikulášovice Ing. Roman Forfera, starosta obce Rybniště Jaroslav Trégr, starosta města Rumburk František Moravec, starosta obce Staré Křečany Mgr. Eva Džumanová, starosta města Šluknov Martin Louka, starosta města Varnsdorf Vladimír Vykoukal, starosta města Velký Šenov Hynek Raichart, starosta obce Vilémov