Na počátku tohoto měsíce nás, kolektiv staré gardy FK Rumburk, hluboce zasáhla zpráva o skonu Vaška Kosáčka. Ještě před několika lety spolu s námi sdílel fotbalovou kabinu, byl jedním z nás. Odešel nám kamarád, fotbalista, trenér. Všestranný sportovec každým coulem. Jeden z jeho nejbližších kamarádů, s nímž Vašek vyrůstal, o něm říká: „Venda měl rád sport. Na co sáhnul, to se mu dařilo - fotbal, tenis, stolní tenis, ale i šachy nebo mariáš. Fotbal u něho byl číslo jedna, dokázal o něm mluvit celé hodiny a nikdy nebyl konec. A nejen mluvit, ale i hrát... ta jeho levačka! Měl své názory a představy a za těmi si stál, třeba i proti všem. Byl přímý, co na srdci, to na jazyku - nikdy za zády, vždy do očí. A proto byl velmi respektovaný, ať už jako hráč, nebo později jako trenér mládeže. To byla jeho parketa, té rozuměl. Proto, i když předčasně odešel, budeme na něj vzpomínat jen v dobrém a říkat: „tak by to udělal Kosák.“
Chodili jsme ho navštěvovat a doufali ve zlepšení. Ale na druhou stanu jsme viděli, jak je nemoc někdy zákeřná. Byl také fotbalový Sparťan a při naší návštěvě koncem minulého roku si zazpíval i hymnu pražské Sparty, kterou mu jeden z přítomných přehrál na mobilní telefon. Byl sečtělý ve sportovní literatuře. Vzpomínáme, jak si již jako trenér rád po celém dni sedl do Tipsportu, vyndal svůj zamilovaný Sport a důsledně ho přečetl. Vlastně prostudoval.
Tvoje sportovní, a především fotbalové znalosti nám budou chybět, Vašku. Naše parta, stará garda FK Rumburk, na tebe nikdy nezapomene!
fš