Rumburk • „Bezpečnostní situace v Rumburku je stabilizovaná, kriminalita klesá a rumburská romská komunita je bezproblémová,“ tak zní závěry jednání u kulatého stolu, které svolala do Domu kultury Střelnice Rumburk místostarostka Alena Winterová.
Zástupci majoritní společnosti, romské komunity, Policie ČR i Městské policie Rumburk, spolu se zástupci vedení města Rumburk a dalších organizací, zasedli ve středu 20. června ke kulatému stolu, aby zhodnotili vývoj bezpečnostní situace v Rumburku.
Ta je podle zástupce ředitele rumburského policejního oddělení Františka Steinbacha stabilizovaná a klidná.
„Kriminalita ve městě posledních několik měsíců výrazně klesá. Jen v květnu jsme měli pouhých 34 trestných činů, přičemž v loňském roce jich bylo o dvacet více, v červnu to bylo zatím jen 27 trestných činů, zatímco vloni jich bylo jednašedesát,“ vysvětlil František Steinbach. Zdůraznil také, že z celkového množství trestných činů není ani jeden násilný. Většina těchto skutků se pohybuje v rovině krádeží, neplacení alimentů a podobných nenásilných, i když nezákonných aktivit.
Největší problém je podle policistů situace v sousedním Jiříkově a ve Starých Křečanech.
„Máme informace, že se sem přestěhovala početná komunita nepřizpůsobivých lidí, ale i část drogové scény z Rumburku. Část těchto lidí chodí krást do sousedního Německa, drogoví dealeři operují po celém okolí. Bohužel, tyto oblasti jsou příliš blízko našeho města, takže je vnímáme jako potencionální hrozbu i pro Rumburk,“ uvedl Steinbach.
S rozsáhlou drogovou scénou ve Šluknovském výběžku policie bojuje již delší dobu, v posledních několika měsících zaznamenala několik úspěšných akcí zejména v Rumburku. Snad právě proto hledají dealeři a výrobci drog útočiště v jiných částech regionu.
„Povedlo se nám i několik dalších realizací proti drogám v Jiříkově a boj s drogami nevzdáváme. Naopak, byla nám přislíbena posila pro boj s toxikomanií pro celý územní odbor Děčín, takže se naše aktivity ještě rozšíří,“ podotýká František Steinbach.
Fotbalem proti drogám
Vývoj drogové scény, zejména mezi romskou mládeží, zneklidňuje i romského aktivistu Alberta Demetera z Jiříkova.
„My nechceme, aby naše děti fetovaly, aby prodávaly drogy. Ale stá-vají se velmi snadnou kořistí těch, kteří jim za poměrně málo práce nabízejí velké zisky a s tím se těžko bojuje. Proto je tak moc nutná práce s romskou mládeží,“ zdůrazňuje Albert Demeter. I proto se nyní snaží dát v Jiříkově dohromady romský fotbalový tým.
„Je to určitě náročný úkol, dát dohromady jedenáctku kluků, kteří by chtěli chodit hrát fotbal, chodit na tréninky, podřizovat se disciplíně. Ale jednou se začít musí a já věřím, že se mi to povede a že tím ty kluky od drog odvrátím,“ dodává Albert Demeter.
Čačipen ví, jak na to
Robert Ferenc, ředitel romského sdružení Čačipen z Krásné Lípy má v práci s romskou komunitou několikaleté zkušenosti. Jak sám přiznává, problém s dětmi není až tak velký, romské děti jsou podle něho hravé, zvídavé a lačné po vědění i po vzdělání. Problém je s jejich rodiči. Tento názor s ním sdílí i většina odborníků a sociálních pracovníků. Proto Ferenc usiluje o větší zapojení terénních pracovníků do práce s romskou komunitou.
„Tito lidé by pracovali s rodinami, motivovali by rodiče, aby se více starali o vzdělání svých dětí, pracovali by i s dlužníky a pomáhali jim řešit jejich problémy, pokud uvíznou v dluhové pasti,“ vysvětluje Robert Ferenc. V cestě těmto aktivitám však stojí peníze. Stát se k financování terénních pracovníků a asistentů pedagogů, kteří se podílejí na vzdělávání dětí ze znevýhodněných rodin, staví vlažně. Lidí, kteří by tuto práci dělali rádi a dobře, je bezpočet, ale není nikdo, kdo by je zaplatil.
Mnoho chudých,mnoho problémů
Právě příliš velká chudoba, která prostupuje celým Šluknovským výběžkem, je zdrojem mnoha velkých problémů. Podle vedoucí odboru školství Městského úřadu Rumburk Ivy Štefáčkové je jen v Jiříkově na základní škole zaznamenáno sto dětí z extrémně chudých rodin.
„Krásná Lípa má těchto dětí třiaosmdesát a Šluknov přes dvě stovky. Zneklidňující je, že pro téměř čtyři sta dětí, které potřebují výjimečnou pomoc a pozornost, aby se dokázaly vymanit z bídných poměrů, pracuje na Šluknovsku jenom pět asistentů pedagoga. Je pochopitelné, že nemohou tento nadlidský úkol v takovém počtu zvládnout, potřebovali bychom v tomto směru pomoc státu,“ zdůraznila Iva Štefáčková.
Všudypřítomná chudoba však také u lidí vede ke stále většímu zadlužování. Podle Pavly Nekudové z Farní charity Rumburk je tato situace ve výběžku stále horší.
„Bohužel, v posledních týdnech se nám začala v regionu rozmáhat lichva, zejména ve Šluknově, ale teď už i v Rumburku, a to do obludných rozměrů,“ uvedla Pavla Nekudová. Chudí lidé jsou nuceni půjčit si peníze na živobytí od kohokoliv, kdo jim jako první půjčí, ale již nedomýšlí to, za jakých podmínek budou své dluhy splácet.
„Kolikrát se stane, že dluhy za své rodinné příslušníky musí splácet ženy v naturáliích,“ naznačila decentně Pavla Nekudová praktiky lichvářů, kteří mnohdy nutí ženy či dcery dlužníků k prostituci.
Příčinu všech těchto problémů však vidí nejen ve vysoké nezaměstnanosti, ale hlavně v nevzdělání, lépe řečeno v negramotnosti části romské komunity.
„Tito lidé jsou nejsnazší obětí všech lichvářů a slibovačů zázraků,“ dodala pracovnice Farní charity.
Začarovaný kruh
Nad závěry z jednání u kulatého stolu se shodli všichni přítomní. I přes značné uklidnění bezpečnostní situace v Rumburku a Šluknovském výběžku je nutné i nadále pokračovat nejen v represivních aktivitách při potírání kriminality, ale také při její prevenci. Ta by měla být zaměřena na práci s mládeží, s romskou komunitou, a hlavně se sociálně slabými lidmi. Důraz je kladen na vzdělávání dětí a sociální práci s rodinami. K tomu je zapotřebí posílit na Šluknovsku řady terénních pracovníků a jejich asistentů a speciálních pedagogů na školách.
V neposlední řadě je důležité podporovat zaměstnanost v regionu a vznik nových pracovních míst.
Jednání u kulatého stolu se v Rumburku pořádají pravidelně již od loňského léta, kdy ve Šluknovském výběžku propukly sociální nepokoje. Prvotním cílem těchto setkání bylo mapovat vývoj nálad a situace v romské komunitě i v majoritní společnosti, ale hlavně nalézt dialog mezi Romy a neromy a vyjasnit si celou řadu problémů a střetových situací. Kulatých stolů se pravidelně zúčastňují zástupci veřejnosti, Romů, Policie ČR a Městské policie Rumburk, vedoucí představitelé města Rumburk a zástupci dalších organizací.
gdo
