Anketa RN a HS odhalila názory lidí na dění ve Šluknovském výběžku
Šluknovský výběžek • Většina lidí na Šluknovsku si myslí, že příčinou nespokojenosti a sociálních nepokojů v regionu je vysoká nezaměstnanost. Vyplývá to z ankety Rumburských novin a Hlasu severu, která se uskutečnila v březnu tohoto roku.
Až 24 procent výběžanů se domnívá, že právě vysoká nezaměstnanost je pravou příčinou všech problémů ve Šluknovském výběžku. 23 procent lidí vidí jako další vážný problém, který ovlivňuje nálady a dění na Šluknovsku, vysokou míru kriminality, a necelých patnáct procent lidí se kloní k názoru, že na vině je přítomnost většího množství cizích lidí v regionu.Pouze devět procent respondentů je přesvědčeno, že příčinou problémů ve výběžku je chudoba, tři procenta označila za hlavní příčinu rasismus.
Viníkem jsou nepřizpůsobiví
Jako hlavní viníky problémů na Šluknovsku označilo v dotazníku 28 procent lidí sociálně nepřizpůsobivé osoby. Na druhém místě se podle 25 procent dotázaných umístili politici. Romy, jako hlavní příčinu všech problémů, označilo 21 procent respondentů. Necelých 11 procent lidí vidí jako zdroj problémů drogově závislé a osm procent nezaměstnané. Asiaty, členy majority a členy jiných národností a cizích státních příslušníků zvolilo jako strůjce všech nepříjemností pouze 1,2 procenta dotázaných osob.
Nemocná republika
Problémy Šluknovského výběžku, které na podzim minulého roku přerostly v sérii demonstrací a nepokojů, hodnotí drtivá většina dotázaných jako problém celé České republiky. Tento názor zastává 36,4 procenta osob. Jen 1,4 procenta osob si myslí, že je to záležitost pouze Šluknovského výběžku. 32 procent lidí označilo tyto problémy jako sociální a 22,2 procenta jako bezpečnostní. Jako rasový problém označilo nespokojenost výběžanů pouze osm procent lidí.
Na řadě je vláda
Tím, kdo by měl problémy Šluknovského výběžku a potažmo celé republiky řešit, je podle výsledků ankety vláda České republiky. 78 procent výběžanů je přesvědčeno, že by tyto problémy měla řešit vláda systémově, měla by změnit zákony a přístup k problémovým lidem. Měla by důsledně dbát na dodržování zákonů, vymáhání práva, na výchovu a vzdělávání dětí, řešit výchovu nepřizpůsobivých a problémových občanů a důsledně potírat drogovou kriminalitu. Zároveň většina lidí požaduje zajištění rovných podmínek všem, a to i Romům, při vzdělávání, hledání práce, a hlavně v dodržování zákonů.
Jen 5,6 procenta lidí se domnívá, že by situaci měla řešit města, a to například vystěhováním problémových lidí do vyloučených lokalit a vychovávat je zde prostřednictvím sociálních pracovníků, i za cenu toho, že se ostatní obyvatelé města uskromní na svých právech a požadavcích. Tři a půl procenta dotázaných by jako nejvhodnější řešení volilo represi a aktivity policie, stejný počet dotázaných by naopak svěřil řešení tohoto úkolu do rukou Agentury pro sociální začleňování Romů.Osm procent lidí se však domnívá, že tento problém řešení nemá. 1,4 procenta lidí by raději neřešilo nic a spolehlo se na to, že to nějak dopadne.
Šluknovské desatero má podporu výběžanů
Necelá polovina dotázaných (43 %) je přesvědčena, že soubor návrhů nových zákonů a opatření k řešení bezpečnosti na Šluknovsku a problematiky nepřizpůsobivých lidí, tzv. Desatero Šluknovského výběžku, je velmi dobrá věc, která by hodně věcí vyřešila. 26 procent výběžanů desatero považuje za velmi dobrou snahu, která ale nic nevyřeší, a 23 procent je přesvědčeno, že je to jen populistické opatření, aby to vypadalo, že politici něco dělají.
Politici propadají
Při hodnocení snahy odpovědných osob řešit problémy na Šluknovsku zcela propadla Vláda ČR v čele s premiérem Petrem Nečasem. 59 procent lidí si myslí, že pro Šluknovsko neudělali nic a ani nemají zájem něco řešit. Stejnou mírou kritiky ocenili i činnost Agentury pro sociální začleňování, kde je 42 procent lidí přesvědčeno, že nedělá vůbec nic a 40 procent se domnívá, že by agentura mohla dělat víc. Stejně dopadl i Ústecký kraj a hejtmanka Jana Vaňhová. Největší spokojenost mezi výběžany panuje s prací starostů měst a obcí Šluknovska. Až 38,5 procenta dotázaných shodně tvrdí, že starostové se velmi snaží vyřešit situaci, ale nemohou již dělat víc. Že by mohli ve svém snažení přidat se však domnívá 36 procent lidí a deset procent je přesvědčeno, že nedělají nic. Šest procent respondentů naopak oceňuje práci starostů na výbornou.
Starostové bodují
Ten, kdo nejvíce přispěl k řešení problémů na Šluknovsku na podzim minulého roku je podle dvaceti procent respondentů starosta Rumburku Jaroslav Sykáček. Za ním se na druhém místě se 17 procenty umístila starostka Šluknova Eva Džumanová, předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska Josef Zoser a policejní prezident Petr Lessy. Osm procent lidí dalo svůj hlas starostovi Varnsdorfu Martinu Loukovi. Pouze dva lidé v celé anketě ocenili práci Petra Nečase a jen jeden hlas (0,4 %) získala zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková a ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Strach stále přetrvává
Další anketní otázka se týkala pocitu bezpečí lidí žijících ve Šluknovském výběžku poté, co do regionu byly nasazeny policejní posily v září minulého roku. Ani po půl roce jejich přítomnosti se však většina občanů bezpečněji necítí. 53 procent respondentů tvrdí, že se cítí bezpečně jen ve dne a v noci raději nevychází ven. 21 procent přiznává, že se bojí více o své děti než o sebe a 14 procent dotázaných uvádí, že se bojí i venku i doma. Pouze pět procent lidí na otázku, zda se cítí na Šluknovsku bezpečně, odpovědělo ano.
Současný klid v regionu si 56 procent lidí vysvětluje jako ticho před bouří a 21 procent se domnívá, že bezpečnostní situace na Šluknovsku je pořád stejná. Naopak 20 procent se domnívá, že je tu bezpečněji a dvě procenta výběžanů jsou přesvědčena, že je situace ještě horší, než v loňském roce.
Gabriela Doušová
Anketa Rumburských novin a Hlasu severu
Vyplněné anketní lístky zaslalo do Rumburských novin a Hlasu severu 120 lidí, z toho 61 žen a 59 mužů. 60 procent všech respondentů bylo starších šedesáti let, ale odpovídali zástupci všech dospělých věkových kategorií. 115 osob bydlí ve Šluknovském výběžku trvale, jeden zde má chalupu a dva respondenti se odsud odstěhovali, ale stále se sem vracejí. 63 dotazovaných se na Šluknovsku narodilo a 57 se sem přistěhovalo. 75 procent ze všech dotázaných přiznalo, že zde chtějí žít pořád, pouze 25 procent uvažuje to tom, že by se odstěhovalo někam jinam.
Trvalé bydliště osob, které vyplnily anketní lístky
| Varnsdorf |
72 |
| Rumburk |
24 |
| Jiříkov |
3 |
| Praha |
2 |
| Krásná Lípa |
2 |
| Dolní Podluží |
1 |
| Nový Bor |
1 |
| Mikulášovice |
1 |
| Doubice |
1 |
Co je příčinou nepokojů a nespokojenosti ve Šluknovském výběžku?
| 1. nezaměstnanost |
23,8 % |
| 2. kriminalita |
22,7 % |
| 3. přítomnost většího
množství cizích lidí |
14,7 % |
| 4. politika |
14,4 % |
| 5. drogy |
12,0 % |
| 6. chudoba |
9,0 % |
| 7. rasismus |
3,0 % |
Kdo je hlavní příčinou problémů?
| 1. nepřizpůsobiví obyvatelé |
23,8 % |
| 2. politici |
25,0 % |
| 3. Romové |
21,0 % |
| 4. policie |
13,3 % |
| 5. drogově závislí |
10,6 % |
| 6. nezaměstnaní |
7,9 % |
| 7. Asiati |
1,2 % |
| 8. členové majority |
1,2 % |
| 9. cizí státní příslušníci |
1,2 % |
Jak hodnotíte současnou problematickou situaci na Šluknovsku?
Jako problém…
| 1. celé republiky |
36,4 % |
| 2. sociální |
32,0 % |
| 3. bezpečnostní |
22,2 % |
| 4. rasový |
8,0 % |
| 5. Šluknovska |
1,4 % |
Cítíte se ve Šluknovském výběžku bezpečně?
| 1. jen ve dne, v noci raději
nechodím ven |
53,3 % |
| 2. o sebe strach nemám,
bojím se jen o své děti |
21,0 % |
| 3. bojím se venku i doma |
14,0 % |
| 4. bojím se vyjít na ulici |
6,6 % |
| 5. ano |
5,1 % |
Myslíte si, že se přítomností policejních posil situace na Šluknovsku zklidnila?
| 1. ne, je tu sice klid, ale ticho
před bouří |
56,0 % |
| 2. ne, je to pořád stejné |
25,0 % |
| 3. ano, je tu bezpečněji |
20,3 % |
| 4. ne, je to horší, než to bylo
vloni v srpnu |
2,5 % |
Který z těchto lidí nejvíce přispěl k řešení problémů na Šluknovsku?
| 1. senátor a starosta Rumburku
Jaroslav Sykáček |
20,0 % |
| 2. předseda SPRŠ Josef Zoser |
17,0 % |
| 3. starostka Šluknova
Eva Džumanová |
17,0 % |
| 4. policejní prezident
Petr Lessy |
17,0 % |
| 5. hejtmanka Ústeckého kraje
Jana Vaňhová |
15,0 % |
| 6. starosta Varnsdorfu
Martin Louka |
8,3 % |
| 7. ministr vnitra Jan Kubice |
3,3 % |
| 8. premiér vlády Petr Nečas |
0,8 % |
| 9. vládní zmocněnkyně
Monika Šimůnková |
0,4 % |
| 10. ředitel Agentury pro sociální
začleňování Martin Šimáček |
0,4 % |
Anketa RN a HS odhalila názory lidí na dění ve Šluknovském výběžku
Šluknovský výběžek • Většina lidí na Šluknovsku si myslí, že příčinou nespokojenosti a sociálních nepokojů v regionu je vysoká nezaměstnanost. Vyplývá to z ankety Rumburských novin a Hlasu severu, která se uskutečnila v březnu tohoto roku.
Až 24 procent výběžanů se domnívá, že právě vysoká nezaměstnanost je pravou příčinou všech problémů ve Šluknovském výběžku. 23 procent lidí vidí jako další vážný problém, který ovlivňuje nálady a dění na Šluknovsku, vysokou míru kriminality, a necelých patnáct procent lidí se kloní k názoru, že na vině je přítomnost většího množství cizích lidí v regionu.Pouze devět procent respondentů je přesvědčeno, že příčinou problémů ve výběžku je chudoba, tři procenta označila za hlavní příčinu rasismus.
Viníkem jsou nepřizpůsobiví
Jako hlavní viníky problémů na Šluknovsku označilo v dotazníku 28 procent lidí sociálně nepřizpůsobivé osoby. Na druhém místě se podle 25 procent dotázaných umístili politici. Romy, jako hlavní příčinu všech problémů, označilo 21 procent respondentů. Necelých 11 procent lidí vidí jako zdroj problémů drogově závislé a osm procent nezaměstnané. Asiaty, členy majority a členy jiných národností a cizích státních příslušníků zvolilo jako strůjce všech nepříjemností pouze 1,2 procenta dotázaných osob.
Nemocná republika
Problémy Šluknovského výběžku, které na podzim minulého roku přerostly v sérii demonstrací a nepokojů, hodnotí drtivá většina dotázaných jako problém celé České republiky. Tento názor zastává 36,4 procenta osob. Jen 1,4 procenta osob si myslí, že je to záležitost pouze Šluknovského výběžku. 32 procent lidí označilo tyto problémy jako sociální a 22,2 procenta jako bezpečnostní. Jako rasový problém označilo nespokojenost výběžanů pouze osm procent lidí.
Na řadě je vláda
Tím, kdo by měl problémy Šluknovského výběžku a potažmo celé republiky řešit, je podle výsledků ankety vláda České republiky. 78 procent výběžanů je přesvědčeno, že by tyto problémy měla řešit vláda systémově, měla by změnit zákony a přístup k problémovým lidem. Měla by důsledně dbát na dodržování zákonů, vymáhání práva, na výchovu a vzdělávání dětí, řešit výchovu nepřizpůsobivých a problémových občanů a důsledně potírat drogovou kriminalitu. Zároveň většina lidí požaduje zajištění rovných podmínek všem, a to i Romům, při vzdělávání, hledání práce, a hlavně v dodržování zákonů.
Jen 5,6 procenta lidí se domnívá, že by situaci měla řešit města, a to například vystěhováním problémových lidí do vyloučených lokalit a vychovávat je zde prostřednictvím sociálních pracovníků, i za cenu toho, že se ostatní obyvatelé města uskromní na svých právech a požadavcích. Tři a půl procenta dotázaných by jako nejvhodnější řešení volilo represi a aktivity policie, stejný počet dotázaných by naopak svěřil řešení tohoto úkolu do rukou Agentury pro sociální začleňování Romů.Osm procent lidí se však domnívá, že tento problém řešení nemá. 1,4 procenta lidí by raději neřešilo nic a spolehlo se na to, že to nějak dopadne.
Šluknovské desatero má podporu výběžanů
Necelá polovina dotázaných (43 %) je přesvědčena, že soubor návrhů nových zákonů a opatření k řešení bezpečnosti na Šluknovsku a problematiky nepřizpůsobivých lidí, tzv. Desatero Šluknovského výběžku, je velmi dobrá věc, která by hodně věcí vyřešila. 26 procent výběžanů desatero považuje za velmi dobrou snahu, která ale nic nevyřeší, a 23 procent je přesvědčeno, že je to jen populistické opatření, aby to vypadalo, že politici něco dělají.
Politici propadají
Při hodnocení snahy odpovědných osob řešit problémy na Šluknovsku zcela propadla Vláda ČR v čele s premiérem Petrem Nečasem. 59 procent lidí si myslí, že pro Šluknovsko neudělali nic a ani nemají zájem něco řešit. Stejnou mírou kritiky ocenili i činnost Agentury pro sociální začleňování, kde je 42 procent lidí přesvědčeno, že nedělá vůbec nic a 40 procent se domnívá, že by agentura mohla dělat víc. Stejně dopadl i Ústecký kraj a hejtmanka Jana Vaňhová. Největší spokojenost mezi výběžany panuje s prací starostů měst a obcí Šluknovska. Až 38,5 procenta dotázaných shodně tvrdí, že starostové se velmi snaží vyřešit situaci, ale nemohou již dělat víc. Že by mohli ve svém snažení přidat se však domnívá 36 procent lidí a deset procent je přesvědčeno, že nedělají nic. Šest procent respondentů naopak oceňuje práci starostů na výbornou.
Starostové bodují
Ten, kdo nejvíce přispěl k řešení problémů na Šluknovsku na podzim minulého roku je podle dvaceti procent respondentů starosta Rumburku Jaroslav Sykáček. Za ním se na druhém místě se 17 procenty umístila starostka Šluknova Eva Džumanová, předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska Josef Zoser a policejní prezident Petr Lessy. Osm procent lidí dalo svůj hlas starostovi Varnsdorfu Martinu Loukovi. Pouze dva lidé v celé anketě ocenili práci Petra Nečase a jen jeden hlas (0,4 %) získala zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková a ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Strach stále přetrvává
Další anketní otázka se týkala pocitu bezpečí lidí žijících ve Šluknovském výběžku poté, co do regionu byly nasazeny policejní posily v září minulého roku. Ani po půl roce jejich přítomnosti se však většina občanů bezpečněji necítí. 53 procent respondentů tvrdí, že se cítí bezpečně jen ve dne a v noci raději nevychází ven. 21 procent přiznává, že se bojí více o své děti než o sebe a 14 procent dotázaných uvádí, že se bojí i venku i doma. Pouze pět procent lidí na otázku, zda se cítí na Šluknovsku bezpečně, odpovědělo ano.
Současný klid v regionu si 56 procent lidí vysvětluje jako ticho před bouří a 21 procent se domnívá, že bezpečnostní situace na Šluknovsku je pořád stejná. Naopak 20 procent se domnívá, že je tu bezpečněji a dvě procenta výběžanů jsou přesvědčena, že je situace ještě horší, než v loňském roce.