Rumburské muzeum žije. Je to velmi potěšující konstatování a opravdu klobouk dolů před entuziasmem, se kterým se tu pouštějí do akcí, které sice nemají přílišnou publicitu, ale přesto je navštěvuje stále více spokojených návštěvníků. Ti byli například v sobotu 28. ledna potěšeni dalším ročníkem Řezbaření v muzeu.
Skoro desítka řezbářů, mezi nimiž nechyběla taková jména jako Jaroslav Koděra, Jiří Nykodým, Ladislav Süss, Josef a Roman Liščákovi, předváděla, jak lze z obyčejného špalíčku vytvořit něco krásného a duchaplného. Ale nejen řezbaření patří mezi koncerty zlatých českých ručiček. V muzeu bylo možné kouknout i na to, jak se paličkuje, vyšívá, jak se lepí papírové modely, bylo možné nahlédnout na činnosti, na které není potřeba elektrický proud ani internet či jiné moderní vymoženosti, prostě činnosti, které, ačkoliv je to překvapující, znovu ožívají v další generaci řemeslníků, navzdory této trošku moc technické době.
Řezbařením skončil v muzeu prodloužený adventní čas, v následujících dnech budou pomalu utlumeny a odinstalovány výstavy, včetně všech betlémů, které celý prosinec a leden doplňovaly stálou expozici.
O dalších plánech muzea hovoří Ester Sadivová nadšeně, přesto trochu tajemně, protože nejsou stanoveny přesné termíny. Důležitým cílem však nadále zůstává úmysl pořádat benefiční koncerty a přednášky, které by měly přinést peníze na opravu historického klavichordu.
(Zdroj: www.vybezek.eu)