Vzpomínáme-li na osobnosti, které pro Rumburk něco znamenaly, nelze zapomenout, což by bylo čirým nevděkem, ani na pana Rudolfa Demela.
Narodil se 19. dubna 1905 v Chomutově, byl nadšeným milovníkem památek a starožitností, byl to dobrý člověk, který měl rád lidi.
Po středoškolských a vysokoškolských studiích absolvoval Státní knihovnickou školu v Praze. V roce 1935 obdržel místo samostatného městského knihovníka v Rumburku a od následujícího roku pracoval rovněž v městském archivu a v muzeu.
I po nástupu fašismu zůstal antifašistou, nestal se členem NSDAP ani za cenu osobních obětí, a nadále zůstal věrným stoupencem demokracie, což bylo jeho životní krédo.
Po skončení druhé světové války pracoval nějaký čas jako vedoucí přihlašovacího úřadu, ale už v roce 1947, sotvaže město obnovilo muzeum, vrátil se ke své profesi a s neúnavnou pílí shromažďoval veškerý hmotný i písemný materiál z minulosti Šluknovského výběžku. Z něj sestavil exponáty přibližující vývoj Rumburska i život textilních dělníků.
Navzdory přibývajícím létům věnoval se pan Rudolf Demel nezištně práci ve všech kulturních komisích, instaloval výstavy, pořádal přednášky. Objevil také do té doby neznámé materiály a dokumenty Rumburské vzpoury. Jen jeho zásluhou neupadly v zapomnění. Rudolf Demel byl skutečně mužem - pracovníkem na svém místě a patří mu všestranný dík a velké uznání.
Nelze zapomenout ani na věrnou spolupráci paní Demelové, která měla na všech akcích, a hlavně na úpravě muzea nemalý díl.
připravila Marie Zibnerová
