Rumburk • Zástupci rumburské radnice, veřejnosti a Romů opět zasedli ve středu 23. listopadu ke kulatému stolu, aby zhodnotili bezpečnostní i sociální situaci ve městě. Při dvouhodinové diskuzi jednali diskutující o tom, zda je nutné ve městě zavádět romské pomocníky městské policie, a přestože tento projekt s názvem Úsvit má u řady z nich své přívržence, městští strážníci ani policisté mu příliš nakloněni nejsou.
„Tento projekt má platnost v lokalitách, kde se koncentruje značné množství problematických osob romské národnosti, v ghettech nebo podobných místech. Ale v Rumburku nic takového nemáme a ba co víc, není zde ani větší problém s bezpečností. Za poslední dva měsíce neevidujeme v tomto městě ani jeden trestný čin, který by spáchal některý z rumburských Romů,“ uvedl zástupce velitele Obvodního oddělení PČR František Steinbach. Jediný trestný čin, který se v rumburských ulicích odehrál v minulých dnech, a to přepadení u pošty, spáchal pachatel z Teplic. Policie ho již dopadla.
Kritiku přítomných si vysloužila i Agentura pro sociální začleňování, jejíž opatření schválená vládou jsou podle diskutujících v mnohém diskriminační pro majoritní společnost a která jsou českou společností již několik let kritizována.
Diskuzi si vyžádala i budoucnost budovy střední školy v Žitné ulici, která je nyní na prodej, což znervózňuje obyvatele žijící v jejím okolí.
„Obáváme se, že jí koupí nějaký spekulant a přestaví ji na lacinou ubytovnu,“ zaznělo u kulatého stolu. Tuto spekulaci odmítl starosta města Jaroslav Sykáček i místostarosta Darek Šváb. „Není tak jed-noduché rekolaudovat budovu ze školního zařízení na ubytovnu,“ tvrdí Darek Šváb. Jeho slova potvrzuje i starosta:
„Situaci kolem školy hlídáme a nemůže se stát, že by se z ní stala ubytovna pro sociálně slabé.“
Účastníky setkání zamrzel přístup Romského sdružení Rumburk, jehož zástupci se již podruhé, i přes osobní pozvání, ke kulatému stolu nedostavili.
„Je smutné, že z jejich nadšených plánů na spolupráci s městem nezbylo nic,“ posteskla si místostarostka Alena Winterová.
„Tak snad příště,“ dodala nakonec s nadějí.
gdo
