Šluknovský výběžek, Rumburk, Šluknov, Varnsdorf • Osm demonstrací za tři týdny, dvě veřejné diskuze ve varnsdorfském kině se stovkami překřikujících se diskutérů, tisíce lidí v ulicích, stovky policistů a těžkooděnců, desítky zadržených, několik obviněných, novináři, politici, neonacisté i antifašisté, stovky zneklidněných Romů a osmnáct uštvaných starostů, to všechno je nyní Šluknovský výběžek.
Problémy se zvyšující se kriminalitou a s neklidným soužitím s Romy, na které upozorňují starostové Šluknovského výběžku již několik měsíců, vyvrcholily v polovině srpna řadou protestů a de-monstrací. Spouštěcím momentem byla hromadná rvačka dvaceti Romů se čtyřmi muži většinové společnosti v Rumburku, z nichž jeden skončil v nemocnici s vážnými zraněními.
Lidem na Šluknovsku došla trpělivost a vyšli do ulic. První dvě demonstrace na protest proti kriminalitě a vzrůstajícímu násilí se konaly 26. srpna - jedna v Rumburku, druhá ve Varnsdorfu. Od té doby zažilo Šluknovsko dalších šest masivních protestních akcí.
Napětí mezi většinovou společností a Romy v těchto městech nebezpečně zhoustlo. Zatímco v Rumburku se podařilo situaci během několika dní uklidnit a radnice tak získala prostor, aby mohla začít problémy řešit, ve Varnsdorfu se vymkla kontrole a vedení města je vláčeno davovou psychózou od jedné demonstrace ke druhé.
Dění ve Šluknovském výběžku se dostalo do centra pozornosti celé republiky, ale i zahraničí.
Přijíždějí politici, buď aby nabídli Šluknovsku pomoc, nebo aby se zorientovali ve zdejším problému a získali o něm co nejvíce informací. Zneklidněni situací v regionu jsou i němečtí sousedé a posílají sem své pozorovatele a novináře. Pozornost na vztahy mezi majoritou a Romy soustředí i ochránci lidských práv a národnostních menšin, zájem projevuje i Bílý dům ve Washingtonu.
Nemilou pozornost věnuje zejména Varnsdorfu a Rumburku i Dělnická strana sociální spravedlnosti a vysílá mezi varnsdorfské a rumburské demonstranty stovky svých ultrapravicových »bojovníků«. Původní protesty proti násilí a kriminalitě se ve Varnsdorfu mění na protiromské protesty plné násilí a kriminality, proti nimž policie zasahuje obušky a vodními děly.
Již takto bolavou a rozjitřenou náladu rozvíří ještě více prezident republiky Václav Klaus, který se nechá slyšet, že na Šluknovsku je nutné problémy řešit silou. Varnsdorfané zuří.
Zatímco se policie snaží udržet v ulicích měst pořádek a klid, starostové sepisují první návrhy, jak třaskavou sociální a bezpečnostní situaci změnit. Sepisují Desatero Šluknovského výběžku, deset bodů, jejichž prosazení by pomohlo řešit problémy i v jiných částech republiky. Desatero podporuje i celá řada politiků, postaví se za něj hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová a přichází s dalšími legislativními návrhy, které hodná prosazovat v Parlamentu České republiky.
Starosty však kromě dramatické situace na Šluknovsku zneklidňuje ještě jedna věc, a to je podivné mlčení ze strany premiéra vlády Petra Nečase.
Na jejich výzvy, aby přijel na Šluknovsko, nereagoval. Pokud se k situaci nějak vyjádřil, tak jen prostřednictvím médií. O jeho aktivitách, jak chce nebo jak řeší problémy Šluknovského výběžku, se pouze dozvídají z novin. Za celou dobu nezazní ze Strakovy akademie žádná oficiální informace ani dotaz na to, jaká je skutečnost na Šluknovsku doopravdy.
V pondělí 12. září posílají starostové Petru Nečasovi otevřený dopis a znovu ho žádají, aby přijel. Text dopisu citují všechna média a tlak na premiéra se zvyšuje. Ten nečekaně přijíždí na Šluknovsko o týden později.
gdo
