Byli jsme na náměstí i za vás! Bohužel, reakce většiny médií na demonstraci, včetně našeho vlastního prezidenta, je »zděšení« nad některými radikálnějšími projevy jednotlivců a hledání možností, jak napumpovat další desítky milionů do organizací pro začleňování Romů, které z toho docela slušně žijí, ať už je jejich organizátorem kdokoli.
To je pro nás demonstranty jen další rána pod pás od těch, kteří by se měli prát za práva slušných, zodpovědných a pracovitých lidí, kteří konečně jednou zvedli hlas proti nespravedlnosti a proti nerovným podmínkám.
Když v mém domě před týdnem početná skupina nepracujících Romů surově s tyčemi zmlátila dvacetiletého chlapce, mého nájemce a ostatní chlapce taky nešetřila za použití dlažebních kostek a vysouvacích tyčí, bylo mi hodně smutno z toho, kam jsme to s tím neustálým začleňováním došli.
Výsledkem působení organizací pro začleňování je dokonale propracované namotivování asociálních skupin k celoživotnímu odmítání vzdělávání i práce, kdy zaručeným zdrojem příjmů je trvalé přemnožování od útlého mládí a využívání výsledků práce většiny.
Tyto organizace dovedly naši menšinu do stavu zvýšeného sebevědomí při požadování svých »oprávněných« zájmů, kdy jsou víc než razantní a my se necháváme čím dál víc obviňovat z rasismu. Slyšeli jsme snad někdy, že by Čech vyhrožoval, nebo dokonce zmlátil učitele, doktora nebo policajta a nic se nestalo?
Proboha, přestaňme sami sebe obviňovat z rasismu. Přestaňme se i před světem obviňovat, že pro Romy děláme málo! Měřme všem stejným metrem a chtějme, aby jakékoli příspěvky nebyly antimotivační. Přispívejme na rozvoj zdravých a zodpovědných rodin, které nebudou jen trvalou zátěží, před kterou se navíc musíme mít na pozoru.
Znám několik romských rodin v Rumburku, které se práci nevyhýbají a některým z nich jsem pronajímal byty, ať je to můj soused Štefan nebo Jirka. Známe je všichni prostě jako pracovité lidi, kteří se i po práci starají o okolí svého bydliště líp, než ostatní, a vlastně nás ani nenapadne uvažovat o nich jen jako o Romech, ale jako o každém z nás. A tak je to na celém světě, že se menšina přirozeně přizpůsobuje většině, pokud tam chce být doma.
Naši páteční demonstraci si vzít nenecháme ani od některých médií, ani od politiků. Prostě jsme se konečně projednou semkli proti násilí a neustálému vykrádání a ničení našich domů a zahrad. Chceme zase pouštět naše děti samotné ven nebo do školy. Nejsme rasisti, když nechceme mít z Romů po setmění v Rumburku strach. My už ho totiž máme právě dost. A chceme, aby se naše vláda začala chovat normálně a nečistila si ruce vytvářením nesmyslných institucí.
Pro začátek děkujeme za posílení bezpečnostních složek. Byl to bezprostřední efektivní krok, který nám dává naději. Nechceme odsud jen utíkat, chceme tu zase svobodně žít.
Alois Kittl
