Již několikrát jsem psala do RN, že školní hřiště ZŠ U Nemocnice, které je maximálně vytíženo školou a družinou, je velice využíváno v odpoledních a podvečerních hodinách, ale i o víkendech omladinou i dospělými našeho města. Zatímco my se při hodinách TV pečeme na slunci, odpoledne je tu příjemný chládek a stín.
Já jsem měla vždy radost, když jsem viděla rodiče s dětmi hrát si na pískovém hřišti, houpat se na houpačkách, lézt po průlezkách, schovávat se v domečku, nebo omladinu i dospělé, jak hrají stolní tenis, streetbal, nohejbal, volejbal nebo jen tak sedí na lavičkách a trávě a odpočívají.
Město před několika lety dalo na hřiště dva venkovní stoly na stolní tenis (jeden z nich byl celkem brzy kompletně zničen), čtyři streetbalové stojany a koše, čtyři lavičky a odpadkový koš. O údržbu a pořádek se stará škola. Průlezky, houpačky i domeček je zakoupen ze školních peněz. Zakoupeny jsou už i dva koše na basket, protože je stále kdosi ničí a krade, a to i venkovní sítě na stolní tenis. Doplňuje se písek na hřiště. To vše stojí nemalé peníze.
Proč píšu o našem hřišti? Protože mám vztek! Během dvou let, a stále se to stupňuje, zůstává po návštěvnících školního hřiště každé odpoledne zoufalý nepořádek. Nedopalky, petláhve, papíry, plechovky, ohryzky, láhve od alkoholických nápojů, střepy. Rozbité koše, poničené keramické obložení školy, prokopnuté dveře u skladu. Co je na tom úděsné, že jsou to ještě převážně děti ve věku 11 až 17 let. Bohužel k nim patří i děti, které chodí nebo chodily na tuto školu. Ani dospěláci nedodržují pořádek, hlavně když si vezmou na hřiště pejska. Určitě by se jim nelíbilo, kdyby si jejich dítě, až půjde na TV nebo si hrát s družinou, sedlo do výkalů nebo pročůrané země.
V současné době se hodně mluví o nepřizpůsobivých lidech. Ptám se? Nevychováváte doma také takového nepřizpůsobivého občana? Nebo máme koupit na brány zámky a natáhnout ostnatý drát?
Alena Košnarová