Starostové se zlobí, premiér Nečas je zklamal

Šluknovský výběžek • Odezva premiéra vlády Petra Nečase na dopis, v němž starostové měst a obcí Šluknovského výběžku žádali o pomoc při řešení zhoršené bezpečnostní situace v regionu, je zvedla ze židlí. Přehazování odpovědi z ministra na ministra a z úředníka na úředníka, a nakonec bezduché a nic neříkající odpovědi problém s nárůstem kriminality na Šluknovsku vyřešit nepomohou. Naopak, beznaděj z toho, že z nejvyšších míst není zájem řešit problém, který se dotýká i ostatních měst republiky, v nich vzbudil značné pocity marnosti a beznaděje. Mimořádného zasedání Sdružení pro rozvoj Šluknovska, které bylo svoláno na základě došlých odpovědí od premiéra Petra Nečase, ministra vnitra Jana Kubiceho a ministra sociálních věcí Jaromíra Drábka, se zúčastnil i senátor Jaroslav Sykáček, poslanci Jaroslav Foldyna a předseda výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan a krajský policejní ředitel generál Jiří Vorálek. Cílem této schůzky bylo najít další možnosti, jak si mohou starostové se současnou situací poradit sami a také najít způsob, jak by mohl a měl při řešení této problematiky pomoci stát. Po více jak čtyřhodinovém jednání se rozcházeli se značnou dávkou skepse při pohledu do budoucnosti. Jejich možnosti jsou velmi omezené a zákonodárci se k problému staví vágně.

Co se tedy děje?

Na jaře tohoto roku zaskočila rumburské občany zvýšená kriminalita, zejména v oblasti takzvaného Rumburského trojúhelníku. Při hledání příčin se ukázalo, že se do této oblasti během několika měsíců přistěhoval větší počet sociálně slabých obyvatel, jejichž styl života a obživy je příčinou většiny přestupků proti zákonu a pořádku. Článek v Rumburských novinách, který tuto situaci popisoval, vzbudil značnou vlnu pozornosti. Situací v Rumburku se začala zabývat policie, rumburská radnice a média. Problém byl však daleko větší, než se na první pohled zdálo. Ukázalo se, že se i další města Šluknovska potýkají se stejným problémem. Do Šluknovska byly sestěhovány desítky rodin sociálně slabých z velkých měst Ústeckého kraje. Kriminalita dramaticky stoupla. Jestliže policisté mluví jako o významném statistickém ukazateli zvýšení kriminality již nad pět procent, dvousetprocentní nárůst kriminality ve Šluknově v tomto roce byl přímo šokující. Sdružení pro rozvoj Šluknovska okamžitě o této problematice jednalo a starostové dopisem požádali premiéra vlády Petra Nečase a ministra vnitra Jana Kubice, aby na Šluknovsko přijeli a pomohli starostům řešit současnou nepříznivou situaci.

Co na to premiér a jeho ministři?

Premiérova odpověď však byla vyhýbavá - předal dopis svým ministrům, ať se jím zabývají oni. Pozvání starostů přešel mlčením. Ministr Drábek se pokusil uklidnit starosty tím, že sociální politika státu je dobrá a že přesun vyplácení sociálních dávek z městských úřadů na úřady práce nijak neohrozí možnost měst ovlivňovat sociální situaci lidí na jejich území. S tímto tvrzením starostové zásadně nesouhlasí, ale to, že ministr mezi ně nehodlá přijet, jim neumožňuje, aby mu své protiargumenty předložili a pochybnosti vysvětlili. Smutná byla i odpověď ministra Kubiceho, jehož úředník, který se pod dopisem podepsal, doporučil starostům, ať uzavřou koordinační dohodu s Policií ČR o spolupráci. Oba ministři jim pak shodně poradili, ať úzce spolupracují s Agenturou pro sociální začleňovaní. Jejich přesvědčení, že tím bude problém vyřešen, však starostové nesdílí. Těmito »cennými« radami se totiž řídí již několik let, ale bohužel, ono to nefunguje. Proto chtěli s vládními představiteli mluvit osobně, aby je seznámili s tím, že praxe ukázala neefektivnost a bezzubost těchto opatření a že je nutné hledat jiná, komplexní řešení a zákonné normy.

Jak mohou starostové řešit problém s přistěhovalci?

Odpověď zní: Nijak! Pokud se na území obce přistěhuje jakákoliv osoba, která zde získá dekret na byt, obec ji musí přihlásit k trvalému pobytu. Pokud se tato osoba dostane do existenčních potíží, obec je povinna se o ni postarat. Pokud tato osoba koná trestnou činnost, která poškozuje majetek obce, ostatních občanů nebo ohrožuje jejich bezpečnost, obec nemá právo ji bez příkazu soudu vykázat ze svého území. Zajistit pořádek může obec jen prostřednictvím městské policie, veškeré náklady na její činnost však hradí ze svého rozpočtu. Jeden městský strážník stojí v průměru ročně čtyři sta tisíc korun. Pro srovnání, jeden policista stojí stát půl milionu korun. A to je velmi drahá záležitost pro stát i pro města. Proto strážníků v obcích nepřibývá a policistů naopak ubývá. Zbývá jen spolupráce s vládní Agenturou pro sociální začleňování, která na Šluknovsku operuje již několik let. Její ředitel Jiří Šimáček klade důraz hlavně na práci s dětmi a mládeží, což je v tuto chvíli zřejmě nejlepší cesta směrem do budoucnosti. Současnost je však, za stávající legislativy, finančních možností obcí a Policie ČR, téměř neřešitelná.

Pane premiére, podruhé: Přijeďte k nám!

Odpověď premiéra vlády a jeho obou ministrů na dopis starostů nebyla tím, co starostové Šluknovska očekávali. Chtějí jasné odpovědi na své otázky a ne jen vyhýbavé řeči. Ne zprostředkovaně, přes dopisy a celou suitu úředníků, ani přes média, chtějí vládním představitelům říct, co je v tomto státě špatně a co se musí stát, aby to začalo opravdu fungovat. Proto znovu vyzývají premiéra Petra Nečase, aby přijel do Šluknovského výběžku i se svými ministry a postavil se těmto problémům čelem. V tuto chvíli mají podporu poslance Jaroslava Foldyny, který přislíbil, že vznese interpelaci na premiéra a oba ministry při zasedání Poslanecké sněmovny. Mají podporu předsedy Výboru pro obranu a bezpečnost Františka Bublana i senátora Jaroslava Sykáčka. Mají podporu padesáti tisíc občanů Šluknovského výběžku.

Poslanec Jaroslav Foldyna (uprostřed) konzultuje bezpečnostní situaci Šluknovska s krajským policejním ředitelem generálem Jiřím Vorálkem (vlevo) při zasedání Sdružení pro rozvoj Šluknovska. Foto: gdo

 

A co tedy starostové chtějí?

1. Zákon o prodeji a výkupu barevných kovů, který by zamezil zlodějům možnost prodeje kradených kovových věcí.
2. Chtějí řešit problematiku provozu zastaváren a výkupen sběrných surovin.
3. Chtějí, aby byla uzákoněna povinnost vězňů pracovat, aby se po výkonu trestu vraceli na trh práce jako kvalifikované pracovní síly, a ne jako nezaměstnatelní jedinci, jejichž jedinou nadějí na obživu je návrat ke kriminální činnosti.
4. Chtějí takovou sociální politiku státu, která bude motivační pro lidi, kteří pracovat chtějí, a ne likvidační pro lidi, kteří pracovat nemohou.
5. Chtějí, aby byla policie akceschopná a kvalitní.
6. Chtějí spravedlivé přerozdělení daní, aby z těchto peněz mohli řešit sociální problémy a politiku zaměstnanosti dle potřeb svých měst.
7. Chtějí mít možnost regulovat hazard na svých územích.
8. Chtějí mít možnost vykázat z obce ty osoby, které svým jednáním a konáním ohrožují bezpečnost svých spoluobčanů a ničí jejich majetek a majetek obce.