Režie Terrence Malick, USA 2011
Do českých kin přichází nový film Strom života, vítěz letošního festivalu v Cannes, a již pátý film geniálního režiséra Terrence Malicka.
Příběh obyčejné rodiny (rodiči jsou Brad Pitt a Jessica Chastain) je zasazen převážně do padesátých let v americkém Texasu, hlavní hrdina se však k němu vztahuje ze současnosti (zahraný Seanem Pennem) a pravý význam příběhu se stává zřejmým, až když je čten takříkajíc z pohledu věčnosti. Kdesi během filmu tedy můžeme vidět i téměř půlhodinovou vizuálně ohromující sekvenci vzniku vesmíru a života, stejně jako později jeho zánik.
Strom života je filmově odvážnou i kontroverzní meditací o původu života a zla, o ztrátě nevinnosti, zahrnující celé dějiny času a prostoru, zároveň však obojí přesahující. V tomto je tento zatím nejodvážnější režisérův »spirituální velkofilm« podobný svému hlavnímu konkurentovi v Cannes, filmu Melancholia Larse von Triera. Trier byl však z tohoto nejprestižnějšího mezinárodního festivalu poslán domů a prohlášen za nežádoucí osobu poté, co se nevhodnou provokací přihlásil k nacismu. Malick zase do Cannes ani nepřijel, a to ani osobně převzít Zlatou palmu za nejlepší film. Tento legendární americký režisér, původně filozof se školami z Harwardu a Oxfordu, na festivaly ani do Hollywoodu na předávání Oskarů nejezdí, rozhovory nedává, nikdo ho nesmí fotit ani natáčet a jeho soukromý život je tabu. Není tvůrcem sériových kasovních trháků, ale (nejen) mezi lidmi od filmu platí za absolutní špičku. Herecké hvězdy udělají prakticky cokoli, aby mohly být v jeho filmech. Máme tedy jedinečnou příležitost vidět jeden z nekrásnějších filmů posledních let promítaný v kvalitním kině.
Strom života však není jen velkolepá podívaná. Malick na něm pracoval už od sedmdesátých let a tomu odpovídá i doba potřebná ke »strávení« filmu. Pro rumburské diváky tedy zřejmě bude platit totéž, co jsme slyšeli v Cannes od lidí zasněně vycházejících ze sálu: »Je to něco naprosto nového. Chci to vidět znovu.«
Petr Vacík