Na Gymnáziu Rumburk studuje v tomto roce student ze zahraničí. Je jím Dominik Odendahl z Německa. Možná si říkáte, proč psát právě o něm. Nehledejte v tom reklamu ani šílenství způsobené nadměrným učením, ale jen zvědavost a obrovský obdiv. Jen uznejte sami, kdo by se dokázal během jednoho roku naučit cizí jazyk tak dobře, aby v této řeči mohl studovat gymnázium? Dominik Odendahl to dokázal.
Po dvoudenním pobíhání po chodbách a shánění Dominika, kterého díky individuálnímu rozvrhu není vůbec snadné najít, se mi nakonec přeci jen podařilo udělat s ním rozhovor. Musím se přiznat, že jsem z počátku měla jisté obavy, že mu nebudu dobře rozumět, protože čeština je opravdu těžký jazyk, a kdybych měla rozhovor dělat v němčině, asi bych se nic moc nedozvěděla, ale byla jsem velmi příjemně překvapená, jak bravurně Dominik mluví, jak dokáže s přehledem skloňovat a používat vhodná slova.
Jak tě to vlastně napadlo, studovat v Čechách?
V rakouském kempu jsem poznal kamarády z Chorvatska a Slovenska. Oni se chtěli naučit německy, tak jsem se rozhodl, že já se zase naučím nějaký slovanský jazyk. Našel jsem v obchodě jedinou učebnici češtiny, říkal jsem si, to je dobrý, to nikdo neumí. Chtěl jsem se učit sám, ale to nešlo, a tak jsem hledal výukové pobyty. Našel jsem kurz češtiny u nás, tak jsem se jí učil, a pak bylo jasný, že chci do Čech.
Říká se, že čeština je jedním z nejtěžších jazyků, jak to vidíš ty?
Je to hodně těžký jazyk. Máte jednoduché časy, ale všechno ostatní je těžké. Jsem tady přes agenturu YFU, která mi nabídla stipendium, jsme tady tři studenti, jeden je v Olomouci a druhý v Českém Krumlově. V úvodním kurzu nás učili sprostá slova, abychom tady rozuměli, ale já je už zapomněl.
Četl jsi nějakou českou knížku?
Ne, jen s bráchou takové dětské. Občas čtu noviny, ale jsem na to moc líný. Ale četl jsem českou knihu v němčině, už nevím název, ale moc se mi líbila, byla taková hodně abstraktní.
Tvůj názor na české školství? V čem vidíš výhody a v čem nevýhody?
Čeští učitelé jsou jiní, každý má něco jako referát, v Německu je to jiné, nemusíme se toho tolik učit, výuka je spíš praktická. Já se v Německu doma neučil. Stačilo mi, co slyším ve škole. Píšete také daleko víc písemek. Musíte se víc učit čísla. V Německu nás učí, abychom se poučili z historie. Myslím si, že je důležité jí rozumět.
Je česká mládež rozdílná od té německé?
U nás všichni fandí spíš fotbalu, tady je oblíbený hlavně hokej. Ve škole máme hodně klubů, třeba chemii, kde se učíme, jak vyrábět pivo, to je hodně zajímavé. V Německu jsou také všichni proti jaderné energii, tady jste vůči tomu lhostejní.
Jaké další předměty máš kromě jazyků rád?
Baví mě politika, náš dějepis (smích), něco, kde se dá hodně mluvit. Já radši poslouchám a mluvím, než píšu a čtu. Nemám rád chemii a fyziku, tu jsem nepochopil ani v Německu. (smích)
Líbí se ti Rumburk?
Líbí. Sice je docela malý, já pocházím z velkého města, ale zase tady máte čistý vzduch. Taky je tady víc historie, u nás jsou ošklivější budovy.
Chutná ti české jídlo?
Jo, moc. Třeba ovocný knedlíky, svíčková, to je moc dobrý.
Jakou německou specialitu bys nám doporučil?
Klobásu v omáčce s kari, nebo takové opečené maso, nevím, jak se tomu u vás říká. U nás v Německu nejíme tak moc knedlíky, spíš těstoviny a brambory.
Už víš kam dál po gymnáziu?
Až přijedu do Německa, přejdu na gymnázium, kde je výuka napůl ve francouzštině. Potom bych chtěl být učitelem, ale ještě nevím kde.
Jsi teď tak trochu školní celebrita, nevadí ti zájem o tvou osobu?
Myslím si, že je hodně důležité, aby se lidi dozvídali něco o Německu, ne jen o mně. Je to zajímavé hlavně pro mladé lidi.
Blíží se prázdniny, pojedeš domů? Chystáš se někam na dovolenou?
Pojedu už nastálo domů. S rodiči se chystáme do Francie, musím si zopakovat francouzštinu, všechno jsem už zapomněl.
Denisa Kudláčková
