„Nikdo nic nikdy nesmí míti za definitivní," zpívali pánové Voskovec a Werich. „Stokrát nic umořilo osla, některé věci se dějí z ničeho nic a nickrát milion je nic."
Nic a potažmo nula hraje v životě větší roli, než bychom si letmým pohledem mohli představit, a tím vším se zabývá tahle pozoruhodná kniha. Než abych tu její myšlenky nějak ohýbal, ocituju autora:
„Dosti o takových úlomcích ničeho. Neukázali nám nic více, než že úvahy o ničem mohou být velmi hluboké a široké. V dalších kapitolách prozkoumáme některé z neočekávaných cest, které se nám otevírají. Uvidíme, že zdaleka nepůjde o zábavné odbočky, neboť nic je vždy blízko ústředním dějům v historii idejí... Filosofické přehledy klíčových idejí se vždy hojně zabývaly pojmy jako je nekonečno, ale méně již ničím. Teologie byla velmi zaujata úskalím ničeho, když měla rozhodnout, zda jsme se z něho zrodili a zda nám hrozí, že do něho opuštěni Bohem znovu upadneme. Náboženská praxe se mohla snadno dostat do styku s realitou nicoty prostřednictvím smrti. Smrt jako osobní zánik je starobylou a dostupnou odrůdou ničeho, která má tradiční funkce v uměleckém spodobnění. Je to konečná stanice, odtělesňující, napovídající nejzazší perspektivu či snad poslední soud; její chladná realita může být využita, aby vyrušila posluchače ze smířlivého přijetí »zde a nyní«, do kterého nutně upadají.
Jedním z našich cílů je napravit toto přehlížení ničeho a ukázat něco z podivuhodných způsobů, jimiž se nic ve všech svých odrůdách ukázalo být klíčovým pojmem v mnoha lidských hledáních, jejichž správné zaměření otevřelo nové cesty uvažování o světě. Naše nulofilie začne zkoumáním historie pojmu a symbolu pro nulu matematiků. Ukáže se, že tu bylo všechno jinak, než by člověk čekal. Řekům jejich logika zabránila, aby na takovou ideu vůbec přišli, a musíme jít k indickým kulturám, abychom našli myslitele spřízněné s myšlenkou, že nic může být něco... Co však bylo pro logika kacířstvím, bylo pro básníky darem z nebes. Nespočetní autoři překonávali potíže s ničím tak, že je převraceli v paradoxy a hříčky, znovu a znovu, v nových maskách, pro zábavu i údiv..."
A tak dále. Dojde na vakuum i černé díry. Knížka zábavná i hloubavá, někdy pro laika těžko pochopitelná, ale proto znovu a znovu lákavá.
Než si sednete, abyste ji přečetli, dejte si ke křeslu dost jídla a pití, ať vám NIC nechybí.
„Nikdo nic nikdy nesmí míti za definitivní," zpívali pánové Voskovec a Werich. „Stokrát nic umořilo osla, některé věci se dějí z ničeho nic a nickrát milion je nic."
Nic a potažmo nula hraje v životě větší roli, než bychom si letmým pohledem mohli představit, a tím vším se zabývá tahle pozoruhodná kniha. Než abych tu její myšlenky nějak ohýbal, ocituju autora:
„Dosti o takových úlomcích ničeho. Neukázali nám nic více, než že úvahy o ničem mohou být velmi hluboké a široké. V dalších kapitolách prozkoumáme některé z neočekávaných cest, které se nám otevírají. Uvidíme, že zdaleka nepůjde o zábavné odbočky, neboť nic je vždy blízko ústředním dějům v historii idejí... Filosofické přehledy klíčových idejí se vždy hojně zabývaly pojmy jako je nekonečno, ale méně již ničím. Teologie byla velmi zaujata úskalím ničeho, když měla rozhodnout, zda jsme se z něho zrodili a zda nám hrozí, že do něho opuštěni Bohem znovu upadneme. Náboženská praxe se mohla snadno dostat do styku s realitou nicoty prostřednictvím smrti. Smrt jako osobní zánik je starobylou a dostupnou odrůdou ničeho, která má tradiční funkce v uměleckém spodobnění. Je to konečná stanice, odtělesňující, napovídající nejzazší perspektivu či snad poslední soud; její chladná realita může být využita, aby vyrušila posluchače ze smířlivého přijetí »zde a nyní«, do kterého nutně upadají.
Jedním z našich cílů je napravit toto přehlížení ničeho a ukázat něco z podivuhodných způsobů, jimiž se nic ve všech svých odrůdách ukázalo být klíčovým pojmem v mnoha lidských hledáních, jejichž správné zaměření otevřelo nové cesty uvažování o světě. Naše nulofilie začne zkoumáním historie pojmu a symbolu pro nulu matematiků. Ukáže se, že tu bylo všechno jinak, než by člověk čekal. Řekům jejich logika zabránila, aby na takovou ideu vůbec přišli, a musíme jít k indickým kulturám, abychom našli myslitele spřízněné s myšlenkou, že nic může být něco... Co však bylo pro logika kacířstvím, bylo pro básníky darem z nebes. Nespočetní autoři překonávali potíže s ničím tak, že je převraceli v paradoxy a hříčky, znovu a znovu, v nových maskách, pro zábavu i údiv..."
A tak dále. Dojde na vakuum i černé díry. Knížka zábavná i hloubavá, někdy pro laika těžko pochopitelná, ale proto znovu a znovu lákavá.
Než si sednete, abyste ji přečetli, dejte si ke křeslu dost jídla a pití, ať vám NIC nechybí.