V srpnu to bude rok, kdy do funkce tajemníka Městského úřadu v Rumburku nastoupila Dagmar Žáková, bývalá rumburská kriminalistka. Její razantní nástup mnohé lidi zaskočil, opatrné osmělování se nekonalo, místo toho se začaly dít věci, které místy obrátily zaběhané pořádky na rumburské radnici vzhůru nohama.
„Kázeň a pořádek," hodnotí dvěma slovy starosta města Jaroslav Sykáček téměř roční fungování Dagmar Žákové a dodává: „Její pozice i práce je velmi obtížná a zaměstnanci si mnohdy ani neuvědomují, jak moc za ně bojuje. Navenek to sice není vidět, ale já sleduji, jak za nimi stojí na poradách vedení města i při jednáních rady. A tento přístup vnímám jako velice významný. Přestože musela udělat i nějaké restriktivní kroky, které se mohou zdát tvrdé, časem to určitě ostatní zaměstnanci ocení," dodává starosta.
A jak ona sama hodnotí prvních deset měsíců ve funkci tajemníka?
Byl to rok hodně hektický a pracovní. Neměla jsem moc času na zaučování, seznamovat se s fungováním státní správy a jejími zákonitostmi bylo nutné za provozu, téměř v běhu a přitom řešit celou řadu problémů.
Jakých třeba?
Například bylo nutné personálně stabilizovat jednotlivé odbory podle nového organizačního řádu, zkvalitnili jsme práci s veřejností, zejména vyřizování žádostí o informace, vyřizování petic a stížností. Zavedli jsme řadu úsporných opatření, která městu šetří peníze, instalovali jsme docházkový systém a opatření pro zvýšení bezpečnosti pracovnic sociálního odboru. Se starostou Sykáčkem jsme zintenzivnili spolupráci s městkou i státní policií a koordinujeme s nimi kroky směřující k větší bezpečnosti města. Snažím se o metodickou podporu tajemníků ostatních úřadů a o bližší spolupráci s ostatními městy Šluknovska. Provádíme kontroly hospodaření a inventarizace a napravujeme nedostatky z předchozích let.
Která úsporná opatření jste měla na mysli? Můžete být konkrétní?
Například jsme přistoupili k úplně novému systému vzdělávání zaměstnanců. Omezili jsme jejich výjezdy do vzdálených vzdělávacích center, namísto toho zveme lektory k nám. Vyjde nás to levněji a přitom školení poskytneme většímu množství lidí. Pokud by se chtěla přidat i ostatní města a spolupodílet se na nákladech s tím spojených, vyšlo by to ještě levněji nás i je.
Velký finanční přínos vidím i v zavedení směrnice pro vymáhání pohledávek, kterou si vyžádala nová legislativa a díky které se nám do městské kasy vrací daleko více peněz.
Mluvila jste o personálních opatřeních. Pokud vím, jen za poslední rok odešlo z úřadu šest dlouhodobých zaměstnanců. Mám to chápat, že zde došlo k jakýmsi „čistkám"?
To je nesmysl. Budu-li konkrétní, tak jedna zaměstnankyně odešla na mateřskou dovolenou, druhá, která během zaměstnání u nás vystudovala vysokou školu, získala zajímavou pracovní nabídku v Novém Boru odpovídající jejímu vzdělání. Někteří odešli do důchodu, vedoucí odboru regionálního rozvoje a investic uspěla ve výběrovém řízení na vedoucí pozici ve Šluknově a dva zaměstnanci odešli z úřadu, protože se dopustili nezákonného jednání. Jeden z nich byl odvolán z funkce vedoucího a poté propuštěn pro nadbytečnost. Druhý podal výpověď sám. Oba případy byly předány k šetření na policii.
Co provedli?
Na to nebudu a nemohu odpovídat. Nechci nijak ovlivňovat policejní vyšetřování.
Je pravda, že některé personální změny požadovalo vedení města?
To je hloupost. Ze zákona nemohou volení představitelé města mluvit do personálních záležitostí úřadu. To je v kompetenci pouze tajemníka. Starosta i místostarosta mohou informovat tajemníka, že jsou s prací některého úředníka nespokojeni a proč. Tajemník pak musí tyto informace vyhodnotit, posoudit, zda úředník pracuje v souladu se zákonem a vnitřními předpisy, což je rozhodující pro konečné posuzování jeho práce, a ne osobní postoje volených zástupců měst.
Znamená to, že když úředník nesplní úkol starosty nebo místostarosty, nemohou ho za to ani potrestat? Například sebrat mu odměny, či osobní ohodnocení?
Kromě starosty nemůže nikdo ze statutárních představitelů města úkolovat úředníky. Volení představitelé města tu jsou od toho, aby plnili vůli zastupitelstva, udávali směr a rytmus vedení města a metodicky vedli odbory, které spadají do jejich kompetencí. Úkoly úředníků, jejich pravomoci, postupy a termíny upravují zákony, vnitřní předpisy a v zákonem vymezených situacích i starostové. Místostarostům toto nepřísluší. Nemohou ani zasahovat do platů a odměn, nebo rozhodovat o tom, jestli úředník bude na radnici pracovat, nebo ne.
Nezdá se vám to jako nepřiměřená ochrana úředníků?
Absolutně ne. Je to solidní demokratické opatření, které omezuje vliv politické moci na fungování státní i obecní správy. Úředníci musí být na politickém systému nezávislí, aby nedocházelo ze strany volených zástupců k jejich manipulaci, ovlivňování či zastrašování.
Jak se zdá, tak tajemník je nejdůležitější osobou na radnici?
Nejdůležitější osobou ve městě i na radnici je starosta. Tajemník je jeho podřízeným a partnerem zároveň. Jeden vede město, druhý je šéfem úřadu. První zodpovídá za politické kroky radnice, plní úkoly uložené radou města a zastupitelstvem. Tajemník zodpovídá za úředníky a ostatní zaměstnance. Míchat to dohromady nelze.
Rumburk má kromě starosty ještě další tři místostarosty. Dokážete vycházet s tolika šéfy najednou?
Mám jen jednoho šéfa, a tím je starosta. Na počtu místostarostů nezáleží. I kdyby jich bylo deset, pořád budu mít jen jednoho nadřízeného. V jeho nepřítomnosti je mým nadřízeným místostarosta pověřený zastupováním starosty, u nás je to místostarosta Pokorný.
Co když se starostovi znelíbíte?
Myslíte, jako že by mě chtěl propustit? Pokud by k tomu mělo dojít, musí to být se souhlasem ředitele krajského úřadu, stejně, jako musel dát souhlas s mým přijetím. Pokud by ale ředitel starostovy argumenty neuznal jako odůvodněné a s mým odvoláním nesouhlasil, není v moci starosty tajemníka vyhodit. Pak by se to dalo řešit zřejmě nějakou dohodou, pokud by byla vůle na obou stranách.
Dost často se na úřad snášela kritika, že zde pracují lidé v důchodovém věku. A čekalo se, že je propustíte. Proč k tomu nedošlo?
Protože z pohledu práva je to nezákonné a diskriminační, a protože z mého pohledu je neetické propouštět někoho jen proto, že dosáhl nějakého věku. Tito lidé jsou díky svým zkušenostem a díky znalosti místních reálií a vazeb pro úřad velkým přínosem. Nechávám na nich rozhodnutí, zda a kdy budou chtít odejít do důchodu. Do té doby jsou rovnocenným členem kolektivu.
Já si těchto lidí velmi vážím. Jsou odpovědní, pracovití a pracují nad rámec svých pracovních povinností. Ráda je zde vidím, protože dávají dobrý příklad svým mladším kolegům.
Ve státní správě se prý šetří a platy státních úředníků v celé republice klesají. Jak jsou na tom rumburští úředníci?
Jejich platy neklesají, protože již několik let nemají kam klesat. Většina z nich pracuje jen se svým základním, tabulkami určeným platem a minimálním osobním ohodnocením. V porovnání s republikovým platovým průměrem přibližně 23 tisíc korun jsou průměrné téměř devatenáctitisícové platy našich zaměstnanců podhodnocené. Kdybychom chtěli snižovat platy, museli bychom jim už sáhnout do základu, a to by je poškodilo v případě dovolené, nemocenské, mateřské i při výpočtu důchodu. A to by nebylo správné a navíc by to bylo nezákonné.
