Pro dobrotu na žebrotu
O pomoc požádala 28. března městskou policii paní z Rumburku, o jejíhož pejska měli velký zájem cizí lidé. A ačkoliv s tím nesouhlasila, chtěli si ho odvézt pryč. Žena se strážníkům svěřila, že pejska nalezla před rokem opuštěného a zbědovaného. Na vlastní náklady ho nechala ošetřit, starala se o něj a našla v něm nového kamaráda. Až do chvíle, kdy si pro něj přijeli jeho původní majitelé.
I když to bylo strážníkům líto, neúprosný zákon stál na straně původních majitelů - pes byl jejich majetek, a dobrá nálezkyně byla podle zákona tím, kdo se dopustil přestupku zatajení nálezu.
A jak zákon přikazuje, musela nález vrátit původnímu majiteli, ačkoliv ji to bolelo sebevíc.
V této souvislosti strážníci radí každému, kdo najde opuštěného psa, kočku, ale třeba i papouška, ať raději nález nahlásí, například v psím útulku v Rumburku, aby se do budoucna vyhnul nepříjemným problémům.
Hledal pomoc nebo nocleh
Začátkem dubna v pozdních nočních hodinách se na služebně Městské policie v Rumburku objevil mladý muž, který po strážnících požadoval pomoc. Tvrdil, že má psychické problémy a že uvažuje o sebevraždě. Svěřil se také s tím, že do Rumburku přicestoval ze Zlína, jelikož měl údajně nastoupit ve Šluknově do zařízení Teen Chalenge, kde se léčí lidé z drogové závislosti. K jeho smůle přijel však o týden dříve, a tak jeho cesta skončila ve »slepé uličce« v Rumburku. Strážníci k muži přivolali Rychlou záchrannou službu, avšak ta vzápětí odjela bez něj. Lékař v něm totiž poznal muže, kterého již ten večer jednou odváželi do nemocnice, odkud byl po zaléčení a zklidnění propuštěn. Víc pro něj lékař už udělat nemohl. Strážníci se mu tedy pokusili sehnat ubytování v azylovém domě, ale ani zde nenašel zázemí, neboť dům byl plný. A tak se zbloudivší cestovatel sebral a odešel beze slova do noci, a již o sobě nedal vědět.
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci
Díky štědré sociální politice našeho státu v minulých letech si mnoho lidí zvyklo žít pouze ze sociálních dávek a nehledat si jinou, pokud možno legální a zákonulibou možnost obživy. Ne vždy však na tyto dávky mají nárok, a tak mnohdy proto neváhají a domáhají se těchto lacině získaných peněz i za cenu podvodu.
Takhle si pro výplatu sociálních dávek přišla i paní Ó z Rumburku. Pracovnice odboru sociálních věcí však zjistila, že žena o sobě uvedla nepravdivé údaje, a proto na dávky nemá právo a odmítla jí je vydat. Tento nemilosrdný verdikt paní Ó rozlítil, a když se jí nepodařilo úřednici přesvědčit, že dávky potřebuje a že je chce, přestala se ovládat. Začala zuřit a ječet a zahrnula nebohou úřednici záplavou vulgarismů a výhrůžek. V okamžiku, kdy jí začala barvitě líčit, jakým způsobem jí sprovodí z tohoto světa, zasáhli přivolaní rumburští strážníci a vyvedli soptící dámu z úřadu s důrazným doporučením, aby se uklidnila a přestala s těmi výhrůžkami. To se ale nepovedlo. Žena sice odešla, ale ještě dlouho byly slyšet její nadávky a výhrůžky, v nichž na poctivou a nebojácnou úřednici sesílala všechny temné síly tohoto světa.
Všímavý občan zabránil poničení auta
Někdy se na městskou policii obracejí lidé se zajímavými žádostmi o pomoc. Takto se na linku dovolal koncem dubna jistý rumburský občan s tvrzením, že před domem, ve kterém bydlí, parkuje osobní automobil Mazda a pokaždé, když odjede, zůstane pod ním na silnici skvrna od oleje. Hlídka městské policie na místě zjistila, kdo je majitelem vozu. Jednalo se o pracovníka, který v domě, před kterým parkoval, opravoval byt. Městští strážníci zjistili, že opravdu z automobilu kape olej, na silnici napočítali několik mastných kapek. Majitel vozidla vůbec o závadě ne-měl tušení, a tak byl nakonec rád, že ho na ni někdo upozornil. Přislíbil, že závadu (ve svém vlastním zájmu) co nejdříve opraví a že odstraní i znečištění z povrchu vozovky. Díky všímavému občanovi se tak vyhnul daleko většímu poškození svého vozidla. Člověka jen napadá otázka, proč pozorný soused kvůli takové maličkosti volal na pomoc strážníky. Vždyť stačilo jen za stěrač zasunout lísteček se vzkazem: „Chlape, dejte si bacha, kape vám olej."
Alkohol za volant nepatří
V půl třetí ráno 23. dubna se rumburskými ulicemi proháněl nebezpečnou rychlostí stříbrný osobní automobil. Jeho zběsilá jízda vylekala spící občany v ulici Stepní, a tak se obrátili na policii, aby řádění učinila přítrž. Policisté požádali rumburské strážníky o pomoc a spolupráci a společně vyjeli do města hledat stříbrného šíleného jezdce. Neunikal jim dlouho, o několik minut později byl dopaden na Lužickém náměstí před restaurací Lužan ve svém VW Jetta. Automobil byl zaparkovaný, ale s nastartovaným motorem, ale domu s ním již pan O. T. z Rumburku nedojel. Poté, co byl podroben zkoušce na alkohol a na přítomnost návykových látek, už se do svého vozu nevrátil a domů odešel pěšky.
Holé hlavy vyděsily ženu
23. dubna v půl šesté večer ohlásila vyděšená žena na linku 156, že u restaurace Metro v Rumburku stojí hlouček skinheadů a chystá se na cikány. Pak zavěsila. Strážníci jí volali vzápětí zpátky, aby se přesvědčili, jestli se nejedná o hloupý žert. Ale žena své obavy potvrdila a navíc upřesnila, že na místě je asi dvacet holohlavých lidí, nevšimla si však, že by byli ozbrojení. Z čeho usoudila, že se chystají do akce proti Romům, to ale nevěděla ani ona sama. Strážníci o tomto hlášení informovali místní policisty, kteří potvrdili, že si mladíků už všimla jejich hlídka, ale že hoši nedělají nic horšího, než že tančí. O tom se nakonec přesvědčili i sami strážníci. Asi deset mladíků, z nichž někteří byli vyholení až na kůži, poskakovalo a hopsalo před Metrem na moderní hudbu z rádia. A protože se tanečníci nedopustili ani přestupku, ani trestného činu, nechali je strážníci napospas divokým rytmům a dál se věnovali kontrolní a hlídkové činnosti dle rozpisu.
Pro upřesnění je nutné dodat, že v ten den se v Rumburku konalo historicky první Hard Bass Street Party, česky řečeno pouliční tanyny do rytmu tvrdých bubnů. Účast nebyla nijak zneklidňující. Pokud se však bude konat druhý ročník, lze předpokládat, že jak stoupá obliba tohoto nového tance v zahraničí i v Čechách, mohl by se Rumburk již příští jaro otřásat v základech.
Neveselé Velikonoce
Velikonoční veselí a alkohol byly příčinou řádění dvou mužů z Rumburku, kteří hodinu po půlnoci 25. dubna demolovali odpadkové koše, květináče a další zařízení u Domu kultury Rumburk a v ulici Na Výsluní. Jejich aktivity zaznamenala i policejní kamera, na níž je vidět, jak jeden z mužů nakopl a poté vytrhl ze země osvětlovací sloupek.
Strážníci v jednom z vandalů poznali místní známou firmu, muže, který se ve střízlivém stavu projevuje jako neškodný »ňouma«, ale stačí jen pár skleniček alkoholu a mění se v problémového agresora.
I tentokrát se choval vůči strážníkům a přivolaným policistům agresivně, nejenže nereagoval na jejich výzvy, aby se začal chovat slušně, ale navíc je začal slovně i fyzicky napadat.
Nakonec museli policisté použít donucovací prostředky k jeho zklidnění, a to hmatů a chvatů sebeobrany, a teprve poté nastoupil do vozidla a byl odvezen na policejní služebnu.
V současné době je jeho jednání kvalifikováno jako trestný čin výtržnictví a poškozování cizí věci a bylo proti němu zahájeno trestní stíhání ve zkráceném přípravném řízení. Muž je vyšetřován na svobodě.
