Rumburk • Teplé jarní dny vylákaly rumburské opilce z jejich zimních brlohů, opět se začínají povalovat po lavičkách, na veřejných prostranstvích a chodnících, opět jsou s nimi problémy. Není den, aby se s nimi Městská policie v Rumburku nemusela zaobírat.
Například ve středu 16. března zdolala nepřiměřeně vysoká dávka alkoholu dvacetiletého mladíka natolik, že si pouhou hodinu po poledni ustlal na chodníku uprostřed ulice Vojtěcha Kováře a jal se vyspávat svou »opičku«.
O den později si krátkého »šlofíčka« po obědě slastně dopřával i třiačtyřicetiletý starý známý rumburský bezdomovec M. B. Potíž ovšem byla v tom, že složil své údy přímo u vchodu do Základní umělecké školy v ulici Františka Nohy. Děti, které chtěly navštívit své kroužky, neměly odvahu překročit ho, a vyhnout se mu nedalo.
Ani v jednom případě neměli přivolaní strážníci s opilci slitování a z jejich improvizovaných postelí je vyhnali, přestože se to spáčům ani trochu nelíbilo.
Stejně nekompromisně museli strážníci zasahovat i 24. března proti dalším opilcům. První z nich se ve dvě hodiny odpoledne povaloval v Dělnické ulici před koloniálem u Bušků, podruhé strážníci zasahovali v půl osmé večer proti další známé místní opilecké postavičce, panu B., který usnul uprostřed vozovky u mrazíren. Po příjezdu hlídky však již seděl mimo komunikaci a dušoval se, že jen co si odpočine, půjde domů a tam se dospí. Jak řekl, tak později i udělal.
V pátek 25. března v deset hodin dopoledne byli strážníci přivoláni k spícímu muži na lavičce na Lužickém náměstí v Rumburku. Jak se ukázalo, měl i přes časnou ranní hodinu dost upito a navíc nebyl schopen říct, kdo je, odkud je a ani neměl doklady, které by to řekly za něj. Nezbylo mu nic jiného, než aby strážníky následoval na policejní služebnu ke zjištění totožnosti. Cestou však, ke své velké radosti, našel svůj občanský průkaz, a tak z plánované návštěvy u policie nakonec nebylo nic. Dvaapadesátiletému muži z Rumburku se však domů očividně nechtělo, a tak se strážníkům svěřil, že raději navštíví své rodiče v Jiříkově.
Avšak neučinil tak. Poté, co se jim ztratil z dohledu, odešel se ještě posilnit kapkou alkoholu a navečer, okolo šesté hodiny, zakončil svou pouť na lavičce u ambulance Lužické nemocnice v Rumburku. Přes prosby a hrozby zdravotnického personálu odmítl se z místa hnout, a jediné, po čem toužil, bylo pořádně se vyspat. To mu však ne-dovolila hlídka městské policie. Pod jejich dohledem opustil areál nemocnice a zmizel kdoví kde. Jestli se nakonec přeci jen vydal k rodičům do Jiříkova, a zdali jim svou návštěvou udělal radost, o tom už policejní svodky mlčí.
Na sociálce bylo rušno
Rumburk • Stále přísnější podmínky pro vydávání sociálních dávek vedou někdy k tomu, že ti, kteří si navykli z těchto peněz žít, nechtějí o ně přijít, a mnohdy se jich dožadují i násilím.
Například ve středu 16. března měly pracovnice Odboru sociálních věcí a zdravotnictví v Rumburku již od rána problémy s rozčílenými a agresivními žadateli o sociální dávky, kterým při jejich žádostech nemohly vyhovět.
Poprvé volaly úřednice na pomoc strážníky městské policie v deset hodin dopoledne. Zatím je jen žádaly o dozor. Příjezd strážníků zapůsobil, neúspěšní žadatelé se uklidnili a v klidu odešli.
O tři hodiny později však vyjížděli strážníci na městský úřad znovu, aby řešili problém s rozzuřenou pětačtyřicetiletou ženou z Jiříkova. Ta nedokázala pochopit, že i když bude vyhrožovat sebe víc a i když zahltí úřednice těmi nejvulgárnějšími nadávkami, sociálních dávek, na které neměla nárok, se stejně nedomůže.
Strážníci ženu, za jejího stálého lamentování a spílání, odvezli k sobě na služebnu, aby s ní sepsali protokol. Celý incident bude totiž řešen ve správním řízení jako přestupek, za který by mohla žena zaplatit i tučnou pokutu.
Víko od kanálu skončilo na policii
Rumburk • Dvou mladých Romů, kteří 24. března po deváté hodině dopoledne táhli kárku s poklopem od kanálu po Parku přátelství v Rumburku, si všiml okolojdoucí občan a ihned přivolal strážníky. Ti oba výtečníky, sedmnáctiletého a dvaadvacetiletého muže z Rumburku dopadli v ulici Komenského, ale už bez kárky a bez poklopu. Mladíci se chvilku vykrucovali a vymlouvali, že o ničem nevědí, že žádnou kárku neměli, ale později si vzpo-mněli, že jednu takovou měli ještě před chvílí a schovali si ji i s poklopem u jednoho nedalekého domu. Také se snažili strážníky přesvědčit, že poklop neukradli, ale jen ho našli, a protože nevěděli, co si s ním počít a komu ho vrátit, tak je napadlo, prodat ho ve sběrných surovinách.
K tomu naštěstí nedošlo, neboť strážníci zjistili, že velký zájem o oba vejlupky má i Policie ČR, kam se je tedy strážníci pokusili doručit. Ale to se mladíkům nezamlouvalo, a tak mezi nimi a strážníky došlo k menší strkanici. Muži zákona mladíky zpacifikovali během několika minut, aniž by museli použít nějakých donucovacích prostředků, a předali je do rukou Policie ČR pěkně v celku a v neporušeném stavu.
Tam také skončil i kanálový poklop, taktéž neporušený, celistvý.
