Boj středních škol se přenesl mezi zastupitele

Zasedání rumburského zastupitelstva ve čtvrtek 10. března mělo nečekaný průběh. Na jeho jednání se dostavilo několik desítek hostů, především studentů rumburského gymnázia, Střední zdravotnické školy a Obchodní akademie, jejich učitelů, rodičů i oba ředitelé škol. Důvod byl jediný - vyjádřit nesouhlas se zá-měrem Ústeckého kraje sloučit všechny rumburské školy, a v případě, že by k tomu přeci jen došlo, prosadit tu svou školu jako nositele optimalizačního projektu. Jednání zastupitelstva se zadrhlo již u druhého bodu, kterým bylo schválení programu. Někteří zastupitelé požadovali, aby byl do programu zařazen bod věnovaný slučování rumburských škol, aby početná skupina hostů mohla veřejně vyjádřit své názory, obhajovat svůj projekt a bojovat za svou školu. Tady ovšem navrhovatelé narazili na pravidla Jednacího řádu, která si před časem schválili, podle nichž nelze zařadit do programu bod, k němuž chybí písemné podklady. Zastupitelé tak de facto neměli v ruce nic, o čem by mohli jednat. Navíc, jak zdůraznil místostarosta Ladislav Pokorný, až do této chvíle nedostalo město žádnou oficiální informaci o záměru kraje slučovat rumburské školy, a tak mohli zastupitelé pracovat jen s neověřenými informacemi. Asi po hodinovém dohadování byla nakonec pravidla Jednacího řádu odsunuta stranou a program zastupitelstva se rozrostl o navrhovaný bod.

Emoce, argumenty, osočování, beznaděj

Projednávání tohoto bodu se neobešlo bez emocí. Rozrušení bylo znát na každém přítomném. Obhájci gymnázia poukazovali na jeho více jak stoletou tradici, na vysokou kvalitu jeho vzdělávání a úspěšnost jeho absolventů na vysokých školách. Bojovali za to, aby se gymnázium stalo nositelem optimalizačního projektu a tím i vzdělanosti ve Šluknovském výběžku, jeho studenti navíc bojovali ze všech sil, aby ke sloučení nedošlo vůbec. Jako sám voják v poli vypadal pak ředitel sloučené školy zdravotnické a obchodní akademie Milan Jirsák, kterého sice doprovázelo několik studentů, ale nestála za ním tak početná tleskající a přitakávající klaka z řad rodičů a přátel školy. Jeho projev byl, narozdíl od jeho oponentů, věcný, krátký a prostý emocí. Obhajobu svého projektu založil na tom, že narozdíl od gymnázia hodlá zachovat všechny studijní obory, které v tuto chvíli rumburské školy středoškolákům nabízejí. Zastupitelé se až na drobné výjimky k celé problematice nevyjadřovali. Nepřiklonili se ani na jednu, ani na druhou stranu. Nakonec zaúkolovali místostarostu Pokorného, aby zaslal Radě Ústeckého kraje dopis se žádostí, aby rumburské střední školy byly vyjmuty z procesu slučování. To bylo vše. Po hodinové diskuzi se všichni rozcházeli v rozpačité beznaději. Nebylo vítězů ani poražených. Nebylo jasné, který optimalizační projekt předložený řediteli obou škol je lepší. Nepadlo žádné zásadní rozhodnutí.

Rezignace zastupitele

Řady rumburských zastupitelů se rozhodl opustit MUDr. Róbert Nagy, který v komunálních volbách v roce 2010 kandidoval za ODS. Písemně požádal starostu o uvolnění z funkce zastupitele a březnového zasedání se již nezúčastnil. Na jeho místo zasedne první náhradník, kterým je MUDr. Vladimír Kolařík. Slib zastupitele složí až při příštím zasedání zastupitelstva.

Zřízení osadního výboru

Vzhledem k tomu, že s ukončením působení bývalého zastupitelstva byla ukončena i činnost Osadního výboru v Rumburku - Dolních Křečanech, který vznikl již v červnu 2008, obrátili se jeho členové na rumburské zastupitele se žádostí o opětovné zřízení. Jeho předsedou byl v uplynulém období Čestmír Minařík, členy byli Jiří Cobl, Miloslav Strejc, Drahuše Mrázová a Pavlína Sychrovská. Zastupitelé s předloženým návrhem souhlasili a Osadní výbor v Dolních Křečanech byl zřízen. Stanovili také konečný počet členů na pět a zároveň uložili místostarostovi Ladislavovi Pokornému, aby v souladu se zákonem vyzval zástupce volebních stran k návrhům na personální složení tohoto výboru. O konkrétním složení výboru budou zastupitelé jednat při příštím zasedání.

Čtyřicetimilionový úvěr pro Rumburk

V březnu letošního roku končí městu Rumburk možnost čerpat peníze ze čtyřicetimilionového úvěru, který byl městu poskytnut před dvěma roky Komerční bankou. Z tohoto důvodu jednali zastupitelé o přijetí dalšího úvěru ve stejné výši, tedy 40 milionů korun, se splatností do 13. 3. 2013. Úvěr bude kryt blankosměnkou. Podle místostarosty Darka Švába, který byl předkladatelem návrhu, budou peníze použity na investiční akce, předfinancování dotačních projektů, vytvoření prostoru pro eventuální řešení dopadu soudních sporů, zejména soudního sporu se společností SKANSKA. Zastupitelstvo města přijetí úvěru schválilo.

Loretu zachrání město

Celkem tři sta tisíc korun poskytlo město Rumburk Římsko-katolické farnosti Rumburk na obnovu rumburské Lorety. Rozhodli o tom zastupitelé na svém březnovém zasedání. Se žádostí o poskytnutí dotace se na město Rumburk obrátil páter Josef Kujan, farář Římsko-katolické církve v Rumburku. Prvních 150 tisíc korun by mělo pomoci k uhrazení vlastního podílu, který musí Římsko-katolická farnost zajistit, aby mohla dostat dotaci od ministerstva kultury ve výši téměř 1,9 milionu korun. Vlastní podíl farnosti činí skoro tři sta tisíc. Tyto prostředky budou využity na dokončení restaurátorských prací nástropních a nástěnných maleb Svatých schodů a obnovu jejich dřevěných konstrukcí a na opravy a odvodnění Svaté chýše a restaurování jejích štukových výzdob. Dalších 150 tisíc korun potřebovala farnost na opravu poškozené korunní římsy ambitu. Celková cena opravy byla památkáři vyhodnocena na tři sta tisíc korun. Loretánská kaple s ambity v Rumburku je od roku 1993 zařazena do programu záchrany architektonického dědictví. Od té doby bylo na její opravu investováno více jak dvacet milionů korun. K celkovému dokončení obnovy této ojedinělé památky by mělo dojít nejpozději do roku 2016.

Město změnilo právníka

Vzhledem k tomu, že vedení města nebylo dlouhodobě spokojeno s kvalitou a způsobem zastupování dosavadního právního zástupce ve sporu se společností SKANSKA Vlastimilem Škodou, odstoupilo od příkazní smlouvy a bylo nuceno hledat si jiného advokáta. Z výběrového řízení, do kterého se přihlásili tři uchazeči, vyšla vítězně Simona Patrnková. Následně s ní byla podepsána smlouva o poskytování právních služeb při zastupování města Rumburk ve sporu se společností SKANSKA. Simona Patrnková zastupovala město Rumburk již dříve v jiných právních záležitostech. Zastupitelé vzali tuto změnu na vědomí. Město Rumburk vede spor se společností SKANSKA již několik let. Původním důvodem sporu byl záměr společnosti IPS, a. s. vybudovat v Rumburku centrální zdroj tepla. Město později od této smlouvy odstoupilo a společnost IPS, a. s. ho zažalovala pro zmařenou investici a údajnou ztrátu ve výši téměř 21 milionů korun. Po krachu této společnosti od ní pohledávku vůči městu Rumburk odkoupila společnost SKANSKA, která si k původní částce připočítala úroky a další příslušenství a nyní požaduje po Rumburku necelých padesát milionů korun. Spor řešilo několik soudů různých instancí, jejichž rozhodnutí byla většinou ve prospěch města Rumburk. Až Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o právu na straně společnosti SKANSKA a město tak bude nuceno pohledávku zaplatit. Nyní se však bojuje ještě o její výši.

Občané odmítají azylový dům

Obyvatelé Rumburku žijící v těsné blízkosti azylového domu provozovaného společností CEDR se bouří proti jeho dalšímu rozšiřování a i proti jeho další existenci. Jejich původní snaha dát lidem bez domova šanci vrátit se zpět z ulice do civilizovaného života vzala za své poté, co se v okolí začaly šířit krádeže, nepořádek a poházené injekční stříkačky. Rumburští z toho obviňují klienty azylového domu, a proto proti němu sepsali petici. Tou se zabývali i rumburští zastupitelé. Ti však nejsou ve svém názoru proti tomuto zařízení jednotní. Poukazují na to, že celá lokalita v Palackého ulici je problémová, jsou v ní dva squaty, několik heren, panelové domy přeplněné nepřizpůsobivými a problematickými obyvateli, kteří svým chováním otravují slušným lidem v okolí život. Místo-starostka Alena Winterová je přesvědčená, že klienti azylového domu jsou tím nejmenším problémem, který lidé okolí ulic Sportovní, Vojtěcha Kováře, Na Výsluní, mají. Peticí podepsanou desítkami rumburských obyvatel se bude nadále zabývat vedení města. Zatím byli zastupitelé vyzváni, aby se do azylového domu i do jeho okolí přišli podívat osobně a udělali si o celé situaci vlastní úsudek. Pozváni byli místostarostkou Alenou Winterovou i organizátory petice. Závěr celého jednání je však jednoznačný - ať již je viníkem nespokojenosti zdejších obyvatel a nárůstů kriminality kdokoli, urychlené řešení je nezbytné.

Odvolání se nakonec nekonalo

Rumburští zastupitelé se v závěru svého jednání zabývali i anonymním dopisem, v němž neznámý pisatel požadoval odvolání místostarosty Darka Švába z funkce kvůli údajně nezákonnému souběhu několika funkcí. Darek Šváb je místostarostou města, které je vlastníkem společnosti Lužická nemocnice a poliklinika, zároveň je jejím ředitelem a předsedou správní rady. Zastupitelé se tedy zabývali otázkou, jak dalece jsou předložené argumenty pravdivé. Zastupitel Karel Schäffer však vysvětlil, že pokud by platila právní úprava, která by postihovala souběh funkcí, došlo by ke kolapsu ve vedení stovek českých firem, jelikož praxe, kdy jedna osoba zastává více funkcí najednou, je v České republice běžná. Proto se zastupitelé dohodli, že vyčkají na novou úpravu legislativy, která by měla tento problém řešit a přehodnotit, a teprve potom by se jím případně mohli zabývat. Návrhem anonyma odvolávat místostarostu se nezabývali vůbec.

Zasedání rumburského zastupitelstva se zúčastnilo několik desítek lidí, kteří přišli vyjádřit svůj nesouhlas se slučováním středních škol v Rumburku. Do sálu se všichni nevešli, mnozí stáli na chodbách městské knihovny. Foto: doucha