Ústecký kraj pokračuje ve svém experimentu při vytváření páteřních škol rychlým tempem, a tak i do Rumburku dorazil příkaz úředníků Ústeckého kraje, aby ředitelé Gymnázia Rumburk, Střední zdravotnické školy a Obchodní akademie předložili návrhy na vytvoření tzv. páteřní školy. Jak už se stalo zvykem, kraj toto své politické, a nepodložené rozhodnutí bez diskuse ředitelům obou škol sdělil a očekává, že i my na Šluknovsku pochopíme příkaz doby. Vzhledem k tomu, že si na rozdíl od části zastupitelů města Rum-burku můžu dovolit mít na věci vlastní názory, aniž bych musel čekat na to, až mi bude povoleno se k věci vyjádřit, dovoluji si reagovat na některé uvedené skutečnosti.
Jedním z důvodů, proč má být onen sociální experiment realizován, je údajná větší efektivnost velkého školského subjektu, a to v oblastech personální, materiální, ekonomické atd. Pominu-li to, že by se na školství (o to víc na školství ve Šluknovském výběžku, který je svou vzdělanostní strukturou obyvatelstva hluboko pod celostátním průměrem) šetřit nemělo, rozhodně nelze pominout, že argumenty směřující k vytvoření páteřních škol nejsou podloženy ověřenými fakty. Opravdu rád bych slyšel z úst povolaných, např. z úst krajského radního pro oblast školství Ing. Jakubce, fakta, která mají doložit, jak je »úžasné« udělat ze dvou škol s tradicí a potencionálem nesourodý moloch.
Nezastávám názor, že sloučení Gymnázia Rumburk, školy s obrovskou tradicí a léty prokázanou kvalitou, jejíž absolventi jsou jen těžko k nalezení na seznamu uchazečů o zaměstnání, se zdravotní školou a obchodní akademií, tedy se školami zaměřenými zcela jiným směrem, může být prospěšné pro jakéhokoliv účastníka této »transakce«. Učitelé nemohou být nadšeni tím, že každou hodinu budou učit svůj předmět jinak, což rozhodně neprospěje kvalitě výuky. Jakým způsobem se zvedne kvalita škol takovým »křížením« je opravdu jen v hlavách sociálních inženýrů z řad úřednictva z krajského úřadu.
Ve věci projektu zdravotní školy a obchodní akademie, který staví do popředí to, že oproti své »konkurenci« zachová všechna studijní místa a věci »zůstanou při starém«, je třeba říct, že jde o sice líbivou, ale jen těžko splnitelnou deklaraci. Zde je třeba se ptát, zda je rozumné zachovávat obory, jejichž absolventi nenacházejí uplatnění a ihned po škole skončí v řadách nezaměstnaných? Je to legitimní otázka a mělo by se na ni odpovědět reálně, místo tak krásně znějících slibů o zachování všeho a všech.
Neodpustím si na závěr vyjádřit překvapení nad přístupem vedení města Rumburku a části jeho zastupitelů. Nebylo by od věci, aby se v tak podstatné záležitosti začalo naše město chovat jako samostatný subjekt a uvažovat o tom, jestli by kromě nemocnice nemělo mít taky gymnázium, tak jak tomu zatím je již od roku 1906.
K. Malaník
