Rumburští středoškoláci v minulých dnech na vlastní kůži poznali, jaká je politika potvora. Někdo jiný, v jiném městě, někdo, kdo nezná a ani nechce znát jejich názory, přání a touhy, jim svým rozhodnutím vytvořil problém. Bohužel, vyhnout se mu nemohou, nemohou ho ani řešit a mohou ho (alespoň podle těch nahoře) jen snášet.
Rumburské střední školy mají být sloučeny. A jen jedna z nich bude tomuto molochu určovat směr. Gymnazisté preferují zcela pochopitelně svojí školu, neboť se obávají, jak vzletně řekl jeden z nich: „že se jinak ztratí v šedé průměrnosti rumburského odborného školství."
Zastánci zdravotnické školy a obchodní akademie se zase obávají, že když jim bude »vládnout gympl«, budou zrušeny všechny obory na »obchodce i zdrávce« a nový subjekt bude ročně chrlit desítky absolventů, kteří neumí nic pořádně, a přitom od každého trochu, kteří nebudou umět pracovat a bez studia na vysoké škole nebudou nikým a ničím. Gymnazisté kontrují, že »s těmi blbci z odborných škol nechtějí mít nic společného«, a ti se zase chtějí »těm namyšleným nadutcům z gymplu vyhnout obloukem«.
V Rumburku se rozhořela válka škol, válka studentů, členů školských rad, učitelů, ředitelů i rodičů... Všichni se na sebe koukají skrz prsty a osočují ty druhé, že oni jsou ti špatní...
Je to zlé. Zatímco se Rumburáci perou, krajští radní se smějou a dál kují své pikle. (Jako v té pohádce o Šíleně smutné princezně, kde si dva rádci mnou ruce nad dvěma válčícími králi a se slovy: „To se musí pod-po-ro-vat..." plánují své vítězství). Je to stejné jako za Rakouska- -Uherska. Češi se prali a Vídeň se jim smála. Pak se zase Češi prali a smál se Berlín a po něm Moskva a Brusel... a Češi se pořád jen perou...
A jaké z toho všeho získali rumburští středoškoláci ponaučení? Naučili se, že se problémy neřeší dialogem, ale demonstracemi a peticemi. Že argument nemá takovou váhu, jako záplava populistických hesel. Že osočovat druhé je snazší než hledat společnou řeč a že nepřítel je ten, který je blíž a který má stejný problém, než ten, který sedí za bukem a posmívá se všem, jak jim to pěkně spískal...
Gabriela Doušová
