Hlavní výstavní síň rumburského muzea i letos prezentuje to nejvzácnější, co je v muzejní sbírce uloženo - betlémy ze všech období. K vidění je například gotická velkošenovská Madona, mateřsky shlížející ze stěny a přebírající od svého synka jablíčko, jako symbol prvního hříchu, nebo oltářní obraz ze zbourané krásnolipské Palmeho kapličky - patronka výstavy, či Madona od Johanna Birnbauma st. z Jiřetína pod Jedlovou. Zastoupena je ale také tvorba zcela současná. Bez obrazu Večer Tříkrálový od ak. malíře Augusta Frinda z Krásné Lípy by nebyla výstava kompletní. Je na něm zachycen žánrový výjev, jak rodina řezbáře Floriana Liebsche, žáka nepřekonatelného Dominika Rudolfa ze Studánky, přestavuje ve svitu lampy betlémové figurky. Liebschovy dřevořezby jsou prezentovány ve vitrínce pod obrazem. Do výstavy bylo zakomponováno také barokní lavabo z roku 1631 z Frindovy pozůstalosti, protože malíř byl znám jako vášnivý sběratel starožitností.
Aby byla atmosféra výstavy opět maličko jiná, byl využit pro symbolické připomenutí dobových zvyků spojených s časem adventu a Vánoc modrý komplet nábytku z roku 1813, pocházející původně z refektáře kapucínského kláštera. V tzv. Svatém koutě visí dobové profesionální podmalby z Jankeho dílny v Novém Boru.
Dobu první světové války a Rumburskou vzpouru připomíná papírový Trhanovský betlém od Jiřího Škopka, v němž se nad dítětem v kolébce sklání figurína »Mařenka Růžková z Trhanova na Chodsku« v původním kroji - přítelkyně popraveného vůdce vzpoury Stanka Vodičky, který si v trhanovském lazaretu léčil tuberkulózu. Stejně tak smutné období války připomínají prvoválečné vánoční pohlednice, které zdobí model z italského zákopu s figurínou zdravotníka.
Expozici doplňuje betlém Dominika Rudolfa, jediný zachovaný komplet svého druhu v České republice, s plastickou krajinou a malovaným pozadím od Eduarda Kindermanna. Z roku 1933 pochází 8,5 m dlouhý betlém s figurkami učitele a řezbáře Franze Xavera Schütze. Je prezentována rovněž tvorba místních nejlepších umělců z počátku 20. století - Antona Müllera, Rudolfa Webera, Josefa Wendlera.
Kdo má zalíbení v betlémech, nalezne zde i betlémky paličkované z nití, vytvořené ze šustí, z hlíny, keramiky, cínu, vosku, ať již profesionální či práce dětí. Výčet není rozhodně úplný, ke každému exponátu je znám příběh. Kdo by se rád dozvěděl o tradici místního betlemářství, o osudech jednotlivých řezbářů či malířů betlémů, je srdečně zván do rumburského muzea na výstavu »Ten vánoční čas ...« přístupnou do 2. února. Poslední lednovou sobotu zde proběhne od 10 do 16 hodin oblíbené Řezbaření v muzeu, kdy se představí mistři řezbáři a další rukodělné činnosti - paličkování, malované hedvábí, korálkování, háčkování apod.
Hlavní výstavní síň rumburského muzea i letos prezentuje to nejvzácnější, co je v muzejní sbírce uloženo - betlémy ze všech období. K vidění je například gotická velkošenovská Madona, mateřsky shlížející ze stěny a přebírající od svého synka jablíčko, jako symbol prvního hříchu, nebo oltářní obraz ze zbourané krásnolipské Palmeho kapličky - patronka výstavy, či Madona od Johanna Birnbauma st. z Jiřetína pod Jedlovou. Zastoupena je ale také tvorba zcela současná. Bez obrazu Večer Tříkrálový od ak. malíře Augusta Frinda z Krásné Lípy by nebyla výstava kompletní. Je na něm zachycen žánrový výjev, jak rodina řezbáře Floriana Liebsche, žáka nepřekonatelného Dominika Rudolfa ze Studánky, přestavuje ve svitu lampy betlémové figurky. Liebschovy dřevořezby jsou prezentovány ve vitrínce pod obrazem. Do výstavy bylo zakomponováno také barokní lavabo z roku 1631 z Frindovy pozůstalosti, protože malíř byl znám jako vášnivý sběratel starožitností.
Aby byla atmosféra výstavy opět maličko jiná, byl využit pro symbolické připomenutí dobových zvyků spojených s časem adventu a Vánoc modrý komplet nábytku z roku 1813, pocházející původně z refektáře kapucínského kláštera. V tzv. Svatém koutě visí dobové profesionální podmalby z Jankeho dílny v Novém Boru.
Dobu první světové války a Rumburskou vzpouru připomíná papírový Trhanovský betlém od Jiřího Škopka, v němž se nad dítětem v kolébce sklání figurína »Mařenka Růžková z Trhanova na Chodsku« v původním kroji - přítelkyně popraveného vůdce vzpoury Stanka Vodičky, který si v trhanovském lazaretu léčil tuberkulózu. Stejně tak smutné období války připomínají prvoválečné vánoční pohlednice, které zdobí model z italského zákopu s figurínou zdravotníka.
Expozici doplňuje betlém Dominika Rudolfa, jediný zachovaný komplet svého druhu v České republice, s plastickou krajinou a malovaným pozadím od Eduarda Kindermanna. Z roku 1933 pochází 8,5 m dlouhý betlém s figurkami učitele a řezbáře Franze Xavera Schütze. Je prezentována rovněž tvorba místních nejlepších umělců z počátku 20. století - Antona Müllera, Rudolfa Webera, Josefa Wendlera.
Kdo má zalíbení v betlémech, nalezne zde i betlémky paličkované z nití, vytvořené ze šustí, z hlíny, keramiky, cínu, vosku, ať již profesionální či práce dětí. Výčet není rozhodně úplný, ke každému exponátu je znám příběh. Kdo by se rád dozvěděl o tradici místního betlemářství, o osudech jednotlivých řezbářů či malířů betlémů, je srdečně zván do rumburského muzea na výstavu »Ten vánoční čas ...« přístupnou do 2. února. Poslední lednovou sobotu zde proběhne od 10 do 16 hodin oblíbené Řezbaření v muzeu, kdy se představí mistři řezbáři a další rukodělné činnosti - paličkování, malované hedvábí, korálkování, háčkování apod.