RN č. 21 zveřejnily příspěvek p. Josefa Englice k existenci University třetího věku v Rumburku. Nemáme v úmyslu s tímto článkem polemizovat, protože za to ani nestojí. Avšak cítíme potřebu svůj postoj vyjádřit.
Ponecháme stranou samotnou existenci University, protože četnost a obsahovou náplň těchto universit v České republice, ale i v Evropě si může každý ověřit a zjistit. Samozřejmě, pokud má zájem. Ale nechť! I škarohlídi tvoří strukturu a kolorit společnosti a mají tak své místo v životě každého z nás, přičemž uznáváme, že jejich samotný život nebude nijak utěšený. roč nás však pisatel s odpovídající dávkou ironie označil jako zájmový kroužek? Místo toho, aby vyslovil obdiv těm, kteří i přes své zdravotní, sociální, rodinné a jiné problémy, navzdory věku vyvíjí sociální a společenskou aktivitu. Žádný z nás tento kurs nenavštěvuje s cílem obhájení výkonu povolání či pracovní pozice a vůbec ne proto, abychom se ucházeli o lepší pracovní zařazení. V žádném případě tedy neohrožujeme uplatnění absolventů „normálních" škol. Každý z nás Universitu navštěvuje dobrovolně, po zralém uvážení, po splnění podmínek pro přijetí, včetně dobrovolného zaplacení kursovného. Universita třetího věku tak přispívá ke zlepšení kvality života seniorů, prodloužení duševní aktivity a kontaktu s mladšími generacemi.
V každém případě můžeme prohlásit, že dosavadní účast nepovažujeme za ztracený čas. Po přečtení článku pana Englice jsme oprávněni se domnívat, že tato účast přispívá i k tomu, aby z nás nebyli škarohlídi. ostatně, svým vyjádřením jste, pane Englici, rovněž přispěl ke vzdělání. Děkujeme!
Posluchači university třetího věku v Rumburku
