Tak jako k zimě patří sníh a závěje, tak k ní i neodmyslitelně patří hromady stížností nespokojených občanů, kteří mnohdy nepochopí, jak mohou být silnice nesjízdné a chodníky neschůdné. V mnoha případech jsou jejich nářky nepochopitelné, vždyť zima s sebou přináší celou řadu nepohodlí a komplikací, se kterými je nutné počítat. Ale na druhou stranu, pokud se ještě několik dní po sněhové nadílce nemohou dostat bez problémů na druhou stranu ulice, dokud je cesta ke školce, škole či zdravotnímu středisku cestou plnou nebezpečných a zákeřných nástrah, mají ke svému rozezlení důvod.
A jak se na letošní zimu v Rumburku dívá starosta Jaroslav Sykáček?
Letošní zima je, co se týká sněhových přívalů, extrémní. Jen se vzpamatujeme z jedné kalamity, už je tu druhá. Za těchto okolností je odklízení sněhu velice náročné a obtížné. Vždyť už ho pomalu není ani kam odvážet.
Vy jste se zimním úklidem v Rumburku vždy spokojen?
Sice s některými výhradami, ale v podstatě ano. Nedostatky, které jsem já či mí kolegové nacházeli, byly a jsou průběžně odstraňovány. K zimnímu úklidu jsme vydali příslušné pokyny odpovědným pracovníkům, které ve stručnosti shrnu do dvou vět: Chodníky ke klíčovým objektům města, jako jsou zdravotnická zařízení, školy, školky, vlakové a autobusové nádraží a úřady musí být schůdné co nejdříve bez ohledu na to, v kterou noční či denní hodinu tento úkol úklidové čety zajistí. Není možné, aby se lidé nemohli dostat do práce či do škol jen kvůli tomu, že nebyl včas zajištěn úklid sněhu z chodníků.
Vy sám osobně máte přehled o tom, co se na rumburských chodnících děje? Nebo čerpáte jen ze zpráv od občanů nebo od svých spolupracovníků?
O tom, jaký je stav našich chodníků a silnic, mám poměrně velmi přesnou představu, jelikož každý den část města procházím pěšky a část objíždím autem. Zprávy od občanů jsou ovšem často nepostradatelné a všem za ně děkuji.
Souhlasíte s tak zvaným »chodníkový zákonem«, který převádí zodpovědnost za úklid chodníků z majitelů na obce?
Ano, souhlasím a i já jsem pro tento zákon zvedl ruku, jelikož je to zákon humánní a solidární. Předchozí zákon, který vyžadoval, aby zodpovědnost za úklid chodníků nesl majitel přilehlého objektu, nebral ohled na to, že mnoho majitelů jsou lidé v důchodovém věku, často fyzicky a zdravotně hendikepovaní, kteří nemohou schůdnost chodníku zajistit. A vyžadovat po sedmdesátiletém seniorovi, aby ze svého skromného důchodu ještě platil lidem odškodné za to, že před jeho domem upadli a zranili se, se mi zdálo neetické. Z tohoto důvodu jsem souhlasil s tím, aby zodpovědnost za úklid na sebe vzala města a obce, která jsou pojištěna a která mají daleko lepší prostředky a možnosti úklid chodníků zajistit. Navíc jsem spoléhal i na určitou občanskou sounáležitost obyvatel se svou obcí.
Proto také velice oceňuji ty, kteří se nespoléhají jen na obec nebo město, neváhají vzít do ruky lopatu nebo hráblo a s úklidem sněhu na chodnících před svým domem pomáhají. Je to od nich víc než kolegiální nejen ve vztahu k obci, ale i ve vztahu k jejich sousedům. A já každému z těchto lidí moc děkuji. Přes veškerou snahu totiž nedokážeme vždy uspokojivě a během krátké doby zajistit schůdnost více jak stovky kilometrů rumburských silnic a chodníků. Proto se nejdříve soustředíme na nejdůležitější a nejfrekventovanější oblasti a trasy, ty méně frekventované jsou uklízeny až později. I proto je pro nás pomoc našich občanů velice cenná.
Děkuji také touto cestou všem občanům města za jejich trpělivost a toleranci při řešení problémů spojených s letošní sněhovou kalamitou a věřím, že společnými silami se nám podaří i tyto nesnáze zdárně překonat.
